Bez dohody, tedy bez ochrany? Evropská komise nechala padnout kontrolu soukromých zpráv
Plán Evropské komise rozšířit pravomoci online platforem, aby mohly dobrovolně kontrolovat soukromou komunikaci a hledat materiály se sexuálním zneužíváním dětí, nakonec neprošel. Zástupci členských států Evropské unie (EU) a Evropského parlamentu se nedokázali shodnout na společném řešení. Podle mluvčí kyperského předsednictví Rady EU tak vznikne mezera, protože současná pravidla – známá jako „chat control“ – skončí 3. dubna.
Díky této dočasné výjimce z evropských pravidel ochrany soukromí mohly dosud služby jako WhatsApp nebo platformy typu Instagram a LinkedIn analyzovat obsah komunikace a odhalovat nelegální materiály, spojené se zneužíváním dětí. Zaměřovaly se především na fotografie a videa. Tuto možnost využívaly i velké technologické firmy jako Google nebo Microsoft.
Podle kyperského předsednictví bude mít neprodloužení této výjimky dopad na to, jak efektivně bude možné chránit oběti a stíhat pachatele závažných trestných činů.
Mohlo by vás zajímat
Hledá se dlouhodobé řešení
Evropská unie chce do budoucna přijít s trvalou legislativou, která by lépe chránila děti na internetu. Evropská komise navrhovala, aby se stávající výjimka prozatím prodloužila. Tím chtěla získat více času na přípravu legislativní úpravy.
S návrhem, aby se kontroly online komunikace staly povinnými, komise přišla už v roce 2022. Narazila však na odpor německé vlády, která ovšem se svým negativním stanoviskem zdaleka nebyla sama. Podle původního plánu měly být konverzace v online aplikacích analyzovány automaticky a podezřelé zprávy předávány vyšetřovacím orgánům.
Členské státy se nakonec přiklonily k mírnější variantě – tedy aby kontroly zůstaly dobrovolné a pokračovalo se v současné praxi. Výjimka měla být nově zakotvena přímo v právu EU, přičemž po třech letech by komise vyhodnotila, zda by se z chat control neměla stát povinnost.
Mohlo by vás zajímat
Evropský parlament chtěl omezení
Evropský parlament měl ale jiný pohled. Poslanci v polovině března podpořili návrh, aby pravidla platila jen do 3. srpna 2027 a zároveň byla přísnější. Kontroly se měly týkat pouze uživatelů, které justiční orgány určí jako podezřelé – plošné skenování komunikací by tak nebylo možné.
Zároveň poslanci europarlamentu chtěli omezit kontroly jen na obsah, který už byl označen jako potenciálně nelegální, a to například policií.
Na kompromisu se ale obě strany nedohodly. Europoslankyně Birgit Sippel, která měla návrh v parlamentu na starosti, uvedla, že teď je důležité zvýšit povědomí uživatelů o této formě online násilí. Zároveň je podle ní nutné posílit kapacity orgánů činných v trestním řízení, aby dokázaly účinněji a přiměřeně bojovat proti šíření materiálů se sexuálním zneužíváním dětí na internetu.
Zdroj: Tech Radar
