Kyberzločin jako průmysl: Levnější, rychlejší a pro každého
Zní to paradoxně, ale v roce 2026 bude kyberzločin více automatizovaný a efektivnější. Útoky budou levnější, rychlejší a dostupnější i pro méně technicky zdatné jedince. Místo osamocených hackerských gangů nastoupí organizované kybernetické ekosystémy, které fungují v podstatě jako legitimní byznys. Představte si standardizovaný dodavatelský řetězec, kde si lze objednat malware, phishingové kampaně nebo služby profesionálních vyjednavačů pro výkupné. Celé útočné kampaně poběží autonomně – od průzkumu cílů přes zneužití zranitelností až po vymáhání peněz.
Válka umělé inteligence: AI se bude používat k útoku i obraně
Umělá inteligence se stane klíčovým prvkem kybernetické války. Útočníci ji budou plně využívat. Autonomní systémy AI budou samy vyhledávat zranitelnosti v sítích a nekontrolovaně se šířit. Generativní AI dokáže vytvářet neuvěřitelně realistické podvodné e-maily, hlasové zprávy a deepfake videa, která jsou prakticky nezjistitelná. Po úspěšném průniku navíc AI autonomně prohledá ukradená data, najde nejcennější informace a automaticky vygeneruje ransomware.
Naštěstí ani obránci neusnou na vavřínech. Je zřejmé, že tradiční firewally jsou k obraně proti takovým hrozbám nedostatečné. Bezpečnostní centra nasadí vlastní systémy AI, které budou analyzovat podezřelé chování systémů, automaticky reagovat na hrozby a zkrátí dobu potřebnou k zásahu. Ve větší míře se budou používat i tzv. klamavé techniky – padělání dokumentů, účtů a serverů – určené k detekci a zmatení AI útočníků.
Kvantová hrozba: Tichá příprava na den D
Ačkoliv se v roce 2026 neočekává, že by kvantové počítače masově lámaly dnešní šifrování, strategické přípravy budou v plném proudu. Útočníci si totiž uvědomují scénář „sklidit teď, rozšifrovat později“. Data s dlouhou životností, jako jsou státní tajemství, patenty nebo zdravotní záznamy, jsou kradena už dnes s vědomím, že za pár let je bude možné dešifrovat. Firmám a organizacím nezbude nic jiného, než plánovat kvantově odolné šifrovací algoritmy a urychleně na ně přejít.
Člověk, nejslabší článek kybernetické obrany
Navzdory nástupu umělé inteligence zůstáváme my uživatelé největším rizikem všech systémů. Chybné konfigurace, slabá hesla nebo ukvapené klikání na podvodné odkazy budou i nadále hlavními příčinami bezpečnostních incidentů.
Bezpečnost je třeba začleňovat do vývoje softwaru od samého začátku, zejména proto, že vývojáři používají umělou inteligenci ve svém kódu, což vytváří nové bezpečnostní zranitelnosti. Útočit se bude i na domácí sítě, chytrá zařízení a účty na sociálních sítích. Útočníci budou kombinovat zneužívání technických zranitelností s ransomwarem a sociálním inženýrstvím.
Dá se na to vůbec připravit?
Nám jako běžným uživatelům nezbývá nic jiného, než dodržovat tzv. digitální hygienu: Doporučuje se důsledně používat vícefaktorové ověřování (MFA), správce hesel a pravidelně aktualizovat všechna svá zařízení. Nebezpečné pro nás mohou být i zprávy a telefonáty, které nás nutí k rychlému jednání. Základem bude omezit sdílení svých osobních údajů online.
Zdroj: Gen Digital / Avast, Center for Internet Security (CIS), Constella Intelligence