Americké atomové bomby jsou rozmístěné i po Evropě. Příliš se o tom nemluví, v roce 2021 se však víceméně potvrdilo, že se nacházejí na zdejších amerických základnách. Jde o Kleine Brogel v Belgii, İncirlik v Turecku, Büchel v Německu, Ghedi v Itálii nebo Volkel v Nizozemí.
Právě z poslední jmenované základny pochází fotka z roku 2013, na které jsou američtí vojáci s pravděpodobně falešnou atomovou bombou. Byla umístěna na Facebooku a šlo z ní vyčíst, kde se vojáci nacházejí, což způsobilo poprask. Nebylo to však nic v porovnání s kauzou z roku 2021, která se točila okolo internetových pomůcek při studiu.
Some US soldiers even posted images from on base. This picture was uploaded to Facebook in 2013 and appears to show US service members at Volkel Air Base in the Netherlands. pic.twitter.com/NuNRZNKect
— Bellingcat (@bellingcat) May 28, 2021
Nadmíru problematické učení
Američtí vojáci, kteří chtěli pracovat na základnách s atomovými bombami, si potřebovali zapamatovat veškeré bezpečnostní protokoly. Pro složení zkoušek museli precizně znát umístění jednotlivých bunkrů s falešnými nebo pravými atomovými bombami, rozmístění bezpečnostních kamer, speciální bezpečnostní opatření nebo tajná hesla.
Jejich řešení? Veškeré informace si nahráli do veřejných aplikací, které jim pomáhaly s učením, jen aby se „taháky“ ve vyhledávání ukázaly komukoliv. Teroristé tu tak mohli najít spoustu detailů, jež by jim pomohly proniknout na jednotlivé základny a dostat se až k bombám.
Neplánované odpálení je téměř nemožné
Proplížit se k atomové bombě a odpálit ji jsou naštěstí dvě zcela rozdílné disciplíny. Bomby totiž explodují jen po zadání dvanáctimístného kódu PAL a provedení dalších procesů, jako je naložení do letadla a dosažení naprogramovaného cíle.
Reálně tak byla mizivá šance, že by únik informací vedl k atomovému výbuchu. I tak ale šlo o hrubé narušení bezpečnosti, které si USA absolutně nemůže dovolit.
Zdroj: Popular Mechanics, Bellingcat