Rozdíly jsou mezi generacemi: mladí používají AI denně
Většina obyvatel Česka a Slovenska vědomě nepoužívá nástroje generativní umělé inteligence (AI), jako jsou ChatGPT, Microsoft Copilot, Google Gemini, Canva AI nebo Midjourney. Závěry studie CEDMO Trends uvádějí, že 62 % Čechů a 57 % Slováků tyto nástroje nikdy nepoužilo. Přesto jejich využívání v obou zemích meziročně roste – v roce 2024 uvedlo nulovou zkušenost s AI 74 % Čechů a 64 % Slováků, letos je to o 12 procentních bodů Čechů a 7 % Slováků méně.
Alespoň jednorázovou zkušenost s generativní AI má 38 % Čechů a 43 % Slováků. Denně nástroje využívá 7 % Čechů a 11 % Slováků, jednou nebo vícekrát týdně pak 14 % Čechů a 17 % Slováků.
Využívání AI je výrazně generační záležitostí. Nejaktivnější jsou mladí lidé ve věku 16 až 24 let, především studenti. V této skupině používá AI denně přibližně čtvrtina Čechů a téměř třetina Slováků. S rostoucím věkem užívání těchto nástrojů prudce klesá.
Mohlo by vás zajímat
Mladí a ženy věří AI víc, starší generace je opatrnější
Většina uživatelů generativní AI přistupuje k jejím výstupům obezřetně. Více než polovina (53 %) českých a tři pětiny (60 %) slovenských uživatelů uvádí, že výstupům spíše věří, ale zároveň si je ověřuje z jiných informačních zdrojů. Nejčastěji k ověření údajů využívají internetový vyhledávač (82 % uživatelů v Česku a 73 % na Slovensku).
Zcela bezvýhradně důvěřují AI pouze 4 % českých a 6 % slovenských uživatelů, kteří výstupy dále neověřují. Naopak vůbec jejím výstupům nedůvěřuje 6 % Čechů a 3 % Slováků.
Úplná důvěra v odpovědi AI je častější u žen, mladých lidí ve věku 16 až 24 let, a na Slovensku také u osob spokojených s fungováním demokracie. Lidé ve věku 35 až 44 let sice výstupům AI důvěřují, ale častěji si je ověřují i z jiných zdrojů. Starší ročníky (55 až 64 let) a lidé s vysokoškolským vzděláním častěji uvádějí, že výstupům AI spíše nedůvěřují a používají je s rezervou.
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí umělé inteligence)
Důraz na soukromí, transparentnost i boj s deepfaky
Převážná většina respondentů v obou zemích požaduje, aby nástroje AI respektovaly soukromí uživatelů (85 % Čechů a 76 % Slováků). Stejně vysoký podíl lidí si přeje důkladné testování těchto technologií a transparentní informování o jejich fungování a omezeních.
Velká část populace souhlasí s tím, aby provozovatelé sociálních sítí a internetových platforem měli povinnost mazat deepfake videa. Výskyt falešného video nebo audio obsahu, generovaného umělou inteligencí, dlouhodobě na internetu zaznamenává přibližně třetina českých občanů (32–36 %) a dvě pětiny Slováků.
Mohlo by vás zajímat
V Česku se šíří deepfake videa zneužívající tváře známých lékařů. Například falešný chirurg Pavla Pafko propaguje „zázračné“ léky, nebo zmanipulovaný obsah s epidemiologem Romanem Prymulou šíří dezinformace o očkování. Objevují se i podvodné reklamy, které zneužívají tváře českých politiků a slibují vysoké investiční zisky, či vrácení peněz lidem, kteří byli v minulosti podvedeni.
Na Slovensku jsou rozšířená deepfake videa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, která mají dokazovat jeho údajné užívání drog. Šíří se také fotografie, které jsou vytvořené AI: známý je například snímek olympijské vítězky v boxu Imán Chalífové, který měl dokazovat, že je ve skutečnosti mužem.
Strach z dezinformací roste, podvodníci útočí věrohodnými videi
Šíření deepfake videí vyvolává u veřejnosti silné obavy. Po zhlédnutí konkrétních příkladů v rámci výzkumu vyjádřila drtivá většina respondentů (77–86 % v ČR) strach, že deepfake významně zvýší množství dezinformací. Z toho pramení silný požadavek na regulaci a ochranu uživatelů.
Policie pravidelně informuje o obětech investičních podvodů, jejichž škody dosahují milionů korun. Útočníci často upravují zvuk a grafiku přizpůsobují známým zpravodajským pořadům, aby jejich videa působila důvěryhodně. Kromě hlášení podvržených videí a podávání trestních oznámení mají média jen omezené možnosti, jak vlně manipulovaných videí čelit.
Zdroj: CEDMO, Arya.ai, Lupa, ITBiz, CNN
video
