Další zdražení nemovitostí kvůli EU? Od roku 2030 musí mít nulové emise i domy

Dekarbonizace ve stavebnictví

Jedním z největších konzumentů energetické spotřeby v Evropě jsou budovy. Z toho důvodu sehrávají významnou roli při naplňování cílů stanovených Evropskou komisí: stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě.

Budovy jsou údajně zodpovědné za 36 % všech emisí v regionu Evropské unie. Z toho důvodu Komise přijala opatření, známá pod zkratkou ZEB. V angličtině jde o označení Zero-emission Building, čili budovy s nulovými emisemi.

Kritéria pro budovy s nulovými emisemi se mají od roku 2030, tedy už za 5 let, vztahovat na všechny nové budovy. Do roku 2050 mají být splněny jako cíl pro celý stavební fond. Pojem budovy s nulovými emisemi definuje evropská směrnice o energetické náročnosti budov, známá pod zkratkou EPBD IV.

Nařízení dopadne na všechny – finančně

Klíčovým prvkem naplnění kritérií je využití energií z obnovitelných zdrojů. Experti z oblasti stavebnictví ale očekávají, že implementace nejmodernějších technologií nebude jedinou finanční zátěží, která čeká na budoucí stavebníky. Do celé věci se může promítnout i prostorová náročnost pro jejich umístění, a to včetně nutné infrastruktury.

Z hlediska developerských projektů by se dle odborníků o tak zásadní problém jednat nemělo. Větší projekty se přece jen dají lépe plánovat s ohledem na uhlíkovou neutralitu a pokud se nová pravidla již zohlední v průběhu přípravy projektu, usnadní to realizaci i rozpočítávání celkových nákladů.

Jiný případ ale nastává v případě individuální výstavby. Zde už mohou lidé narážet na zcela praktická omezení, která se mohou týkat prostoru pro vhodné umístění fotovoltaických panelů, zařízení pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů, zařízení pro větrání s rekuperací či ohřev vody a další technologie, které budou zajišťovat distribuci a sdílení tepla do vytápěného, případně chlazeného interiéru.

Bude na to dost peněz?

Přestože směrnice o energetické náročnosti byla přijata na úrovni Evropské unie, podle Josefa Síkely, eurokomisaře pro mezinárodní partnerství a bývalého ministra průmyslu a obchodu, je konkrétní nastavení podmínek na každém členském státu. Podle něj si v České republice musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z našich reálných podmínek.

Na snižování energetické náročnosti budov Česko alokuje ve srovnání s ostatními státy EU vysokou částku. Do konce roku 2030 to má být v různých programech úspory až 220 miliard korun. A předpokládá se, že podpora souvisejících programů bude pokračovat i po roce 2030.

EPBD řeší pouze budovy, jejichž vnitřní prostředí je vytápěno nebo chlazeno. Netýká se to například hospodářských budov, které to nemají. Zemědělec, který má stodolu pro uskladnění sena, kde není ani vytápění nebo chlazení, se nemusí požadavkům EPBD podřídit. Na něj se žádná povinnost, spojená s energetickou náročností, vztahovat nebude.

Ostatní stavebníci to mají ale složitější. Už dnes musí novostavby splňovat téměř nulovou spotřebu energie a pro získání stavebního povolení se novostavba bez moderních technologií už neobejde. A nejde jen o výběr vhodného řešení, jakým může být instalace fotovoltaických systémů v kombinaci s úložištěm energie a tepelným čerpadlem. Svou významnou roli sehrávají i použité materiály a technologie, minimalizující energetické ztráty: tepelná izolace a dostatečná ventilace.

Zdroj: European Comission, MPO (1), (2), TZBinfo, OEnergetice.cz