Povinné bezpečnostní technologie
Od loňského roku, konkrétně 7. července 2024, platí v Evropské unii nová pravidla, která nařizují povinnou instalaci pokročilých bezpečnostních technologií do všech nových aut.
Cílem této legislativy, známé jako GSR2 (General Safety Regulation), je radikálně zvýšit bezpečnost na silnicích. Přestože záměr je chvályhodný, část odborníků i řidičů upozorňuje na vážné nedostatky a možná rizika, která s sebou nové systémy přinášejí.
Mohlo by vás zajímat
Lepicí páska na opravu baterie elektromobilu: čínské autoservisy fungují jinak, než jste zvyklí
Elektromobilita
Nová výbava, která hlídá řidiče
Každé nově prodávané auto v EU tak musí být vybaveno celou řadou asistentů. Mezi klíčové patří inteligentní asistent rychlosti (ISA), který rychlost jedoucího vozu automaticky přizpůsobuje platným limitům, a systém autonomního nouzového brzdění (AEB), jenž sám aktivuje brzdy při hrozící srážce.
Další technologie sledují únavu a pozornost řidiče, hlídají nechtěné vyjetí z jízdního pruhu nebo pomocí kamer a senzorů usnadňují couvání. Součástí výbavy se stala i takzvaná černá skříňka, která zaznamenává data těsně před nehodou.
Pro nákladní vozy a autobusy jsou navíc povinné systémy schopné rozpoznat chodce a cyklisty v mrtvých úhlech a varovat před případnou kolizí.
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí umělé inteligence)
Vize nula: méně nehod a zranění
Evropská komise si od těchto opatření slibuje velké věci. Podle jejích odhadů by nová pravidla mohla do roku 2038 v celé Unii zachránit přes 25 000 životů a zabránit více než 140 000 vážným zraněním. Zavádění těchto systémů je součástí dlouhodobé snahy přiblížit se takzvané „vizi nula“, jejímž konečným cílem je svět bez smrtelných dopravních nehod.
Hlasy kritiků: Nejsou asistenti někdy na škodu?
Navzdory optimistickým prognózám se ozývá stále více kritických hlasů. Problém je, že řada systémů se v reálném provozu chová nepředvídatelně až zmatečně. Inteligentní omezovač rychlosti se může splést kvůli neaktuálním mapovým podkladům nebo špatně čitelnému dopravnímu značení a auto pak nečekaně zpomalí, například při předjíždění.
Falešné poplachy a zbytečné zásahy do řízení mohou být pro řidiče nejen otravné, ale v krizových situacích i nebezpečné, protože snižují důvěru v techniku. Experti varují před přílišným spoléháním na elektroniku, která není vždy připravena na specifické podmínky různých zemí, jako jsou odlišné typy silnic, značení nebo hustota provozu. V neposlední řadě povinná výbava zvyšuje cenu nových vozidel i náklady na jejich případné opravy, což může být pro mnoho domácností i firem citelný problém.
Mohlo by vás zajímat
Evropa přísnější než zbytek světa
Nové unijní předpisy jsou v mnoha ohledech přísnější než standardy ve Spojených státech nebo ve Velké Británii, která zatím podobně rozsáhlá opatření nepřijala. To sice staví Evropu do role lídra v bezpečnosti, ale zároveň může vytvářet konkurenční nevýhodu pro výrobce, kteří působí na více trzích.
Dilema moderních aut: pomocník, nebo potížista?
Zavádění povinných bezpečnostních asistentů má jasný cíl – chránit lidské životy. Současně ale otevírá složitou debatu o technologických, etických i praktických otázkách. Zatím není jisté, zda očekávané přínosy vždy převáží nad riziky spojenými s chybami automatických systémů a nespokojeností řidičů, kteří se s nimi musí naučit žít.
Zdroj: This is Money, European Commission, Autonomous Vehicle International, Autoweek
