Kvůli umělé inteligenci na dlažbě? Nejnovější studie přináší zajímavá zjištění

Umělá inteligence (AI) dosáhla v posledních letech obrovského pokroku a využívá se v různých odvětvích. Mnozí se obávají, že by mohla v blízké budoucnosti převzít řadu pracovních míst, na kterých nahradí současné zaměstnance. "Samozřejmě, že se pracovní náplň změní, samozřejmě, že některá pracovní místa zcela zaniknou," předpověděl na nedávném Světovém ekonomickém fóru v Davosu generální ředitel OpenAI, Sam Altmann.

Výzkumníci z Pensylvánské univerzity ve své studii zjistili, že 80 % zaměstnanců může s pomocí jazykových modelů, jako je ChatGPT nebo Google Bard, pracovat efektivněji. Poradci v oblasti managementu ze společnosti McKinsey jsou dokonce přesvědčeni, že generativní umělá inteligence může zmírnit nedostatek kvalifikované pracovní síly. Opravdu tedy jednoho dne nahradí obráběče kovů, svářeče a strojní zámečníky, po kterých firmy zvlášť u nás v současnosti tolik volají?

Podle vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) ale nejsme na široké využití umělé inteligence ještě připraveni. Výzkumníci se zaměřili na využití počítačového vidění a došli k závěru, že pouze 23 % zkoumaných profesí by se díky využití umělé inteligence skutečně mohlo stát ekonomicky efektivnější.

Jinými slovy: ve více než třech čtvrtinách zkoumaných profesí je lidská práce z hlediska efektivity nákladů stále na prvním místě.

Pouze tři procenta činností umělá inteligence zlevnila
 

Počítačové vidění (Computer Vision) popisuje schopnost systémů umělé inteligence samostatně rozpoznávat své okolí nebo získávat informace z obrázků a videí. Jde vlastně o "digitální oči" systému umělé inteligence. Počítačové vidění je základním prvkem autonomního řízení, ale používá se také v medicíně k automatickému rozpoznávání rakoviny kůže u pacientů.

Jedním z hlavních důvodů omezeného využití umělé inteligence při vizuálním rozpoznávání jsou vysoké náklady na instalaci a provoz. Výzkumníci z MIT analyzovali tisíc úloh v osmi stech různých profesích a došli k závěru, že přibližně pouze tři procenta těchto úloh lze v současné době provádět pomocí AI tak, aby to bylo nákladově efektivní.

Nahradí umělá inteligence pekaře?

Pojďme se podívat pro příklad na práci pekaře: jedním z jeho úkolů je každodenní kontrola kvality surovin pro pečení, kterou by v budoucnu mohla provádět i umělá inteligence. Podle výzkumníků ale  tento krok představuje pouze šest procent z celkové pracovní náplně pekaře. Efekt úspory času a práce, dosažený použitím kamer a systému umělé inteligence, stále ani zdaleka nedosahuje výše nákladů, které by na takovou technologickou modernizaci v malé pekárně byly potřeba.

Umělá inteligence vůbec není levná: kromě nákladů na vývoj a výcvik vhodného systému AI by spoustu peněz stál nákup odpovídajícího hardwaru a průběžný provoz, související s potřebou pronájmu výkonných serverů. Další náklady může přinést i školení vlastních zaměstnanců.

Efektivita vizuálních aplikací umělé inteligence by se ale mohla výrazně zvýšit do roku 2030. V praxi to znamená, že až 40 % úkolů, které se v současnosti zkoumají, by umělá inteligence mohla provádět nákladově efektivně. Nicméně výzkumníci z MIT předpokládají, že trh práce se nezmění náhle a skokově, ale spíše postupně a kontrolovaně.

Proč z toho profituje zejména Amazon?

Nákladová efektivita umělé inteligence se projevuje zejména v maloobchodě, dopravě a skladování. Zejména v těchto oblastech se plně využije potenciál strojového vidění. Výzkumníci z MIT popisují, že v těchto sférách AI nabízí široké možnosti pro optimalizaci procesů a jejich zefektivnění. Z toho by mohli těžit velcí internetoví prodejci, jako je například Amazon, který provozuje obrovský skladovací a přepravní systém.

Studie také ukazuje, že systémy umělé inteligence by mohly zefektivnit náklady na některé úkoly ve zdravotnictví a sociálních službách. Už nějakou dobu probíhá výzkum, jak by systémy umělé inteligence mohly v budoucnu převzít více úkolů v oblasti diagnostiky nemocí, doporučování léčebných metod a poradenství pro pacienty.

Navzdory nesporným přínosům například ve zmíněné oblasti lékařství a následné péče o pacienty studie ukazuje, že umělá inteligence je v současné době stále málo nákladově efektivní v kvalifikovaných oborech, jako je stavebnictví nebo těžební průmysl. Týká se to i odvětví realit, kde převažuje lidská práce. Malý potenciál pro vizuální automatizaci má také práce učitelů, profesorů a dalších pozic v oblasti vzdělávání.

Zdroj: Arxiv.org/University of Pennsylvania, Cornell University