Jak vzniká superdřevo - materiál, který může změnit stavebnictví
Za vývojem Superwoodu stojí profesor Liangbing Hu z Yaleovy univerzity, který začal s experimenty už před více než deseti lety. Základem celého procesu je práce s celulózou - hlavní složkou rostlinných vláken a nejhojnějším biopolymerem na planetě.
Výroba superdřeva probíhá ve třech krocích. Nejprve se dřevo ponoří do vody s vybranými chemikáliemi a vaří se. Následuje lisování za vysoké teploty, při kterém dochází ke zhroucení buněčné struktury. Materiál se tím výrazně zhutní. Celý proces trvá zhruba týden, výsledkem je dřevo s pevností převyšující většinu konstrukčních kovů a slitin. Zajímavé je, že metoda funguje na všechny druhy dřeva. Firma už ji úspěšně otestovala na devatenácti různých dřevinách i na bambusu.


Co všechno superdřevo umí
Superwood je podle tvůrců asi dvacetkrát pevnější než běžné dřevo a desetkrát odolnější proti promáčknutí. Díky zhuštěné struktuře mu neublíží plísně ani hmyz. V testech požární odolnosti dosáhlo nejvyššího možného hodnocení.
Ředitel firmy InventWood Alex Lau vysvětluje, že materiál vypadá a chová se jako normální dřevo, jen je mnohem výkonnější. Budovy postavené ze Superwoodu by mohly být čtyřikrát lehčí než současné stavby. To by přineslo nižší nároky na základy, lepší odolnost proti zemětřesení a rychlejší výstavbu.
Kde se použije
Firma zatím vyrábí Superwood ve svém závodě v Marylandu a postupně navyšuje kapacity. První produkty zamíří do exteriérů - na terasy a obklady budov. Od příštího roku plánuje rozšíření do interiérů, tedy na podlahy, obklady stěn a nábytek.
Lau vidí velký potenciál právě v nábytku. Lidé si často stěžují, že jejich nábytek časem povolí nebo se zlomí v místech spojů. Ty se dnes dělají z kovu, protože běžné dřevo není dost pevné. Se Superwoodem by bylo možné vyrobit celý nábytek pouze z dřeva, včetně spojů, šroubů a hřebíků. Dlouhodobým cílem pak je postavit celou budovu výhradně ze superdřeva. To ale vyžaduje další testování a certifikace.


Cena a ekologie
Superwood stojí pochopitelně víc než běžné dřevo a jeho výroba má větší uhlíkovou stopu. Při porovnání s ocelí, kterou má nahradit, jsou ale emise o devadesát procent nižší. Firma nechce konkurovat běžnému dřevu cenou, ale nabídnout alternativu k oceli.
Podle australského profesora architektury Philipa Oldfielda má dřevo přirozenou výhodu – ukládá oxid uhličitý. Stavby ze dřeva tak v sobě uzavírají uhlík na desítky let. V současnosti produkce betonu zodpovídá za sedm procent světových emisí CO2, takže každá alternativa může pomoci.
Superwood není jediným pokusem o návrat dřeva do stavebnictví. V posledních letech zažívá dřevěná konstrukce renesanci. Ve městě Milwaukee už stojí nejvyšší dřevěná věž na světě - 87 metrů vysoký Ascent MKE. Město plánuje postavit ještě vyšší - 183 metrů. Podle profesora Oldfielda problém není v nedostatku pevnosti stávajících materiálů. Stavební průmysl je prostě konzervativní a pomalu přijímá změny.
Zdroj: Inventwood, news18, CNN, Techspot