Přejít k hlavnímu obsahu

AI se fatálně spletla. Rozpoznávání obličeje poslalo nevinnou ženu na půl roku do vězení

Pavel Trousil 17.03.2026
Rozpoznávání obličeje
Zdroj: Vygenerováno v Gemini, redakce

Rozpoznávání obličeje patří v amerických policejních složkách k čím dál běžnějším nástrojům. Jenže způsob, jakým se s jeho výstupy nakládá, způsobuje vážné problémy zcela nevinným lidem. Případ Angely Lippsové je dalším příkladem toho, co se stane, když technologie nahradí rozum. Co se přesně stalo?

Kapitoly článku

Ženu zatkli při hlídání vnoučat

Psal se 14. červenec loňského roku, když tým policistů oblehl dům v Tennessee a zadržel padesátiletou Angelu Lippsovou. Ta právě hlídala svá čtyři vnoučata. Policisté ji odvezli v poutech, zaevidovali jako uprchlíka před spravedlností a zavřeli do vazební věznice bez možnosti propuštění na kauci.

Lippsová přitom nikdy v Severní Dakotě, kde se měla dopustit trestného činu, nebyla. Nikdy v životě neletěla letadlem. Celý svůj život prožila v oblasti severního Tennessee.

Důvodem zatčení byl výsledek softwaru pro rozpoznávání obličeje, který detektivové z Farga použili při vyšetřování série bankovních podvodů. Pachatelka na záznamu z bezpečnostní kamery používala padělaný průkaz americké armády a z bank postupně vybrala desítky tisíc dolarů (v přepočtu přes milion korun). 

Algoritmus označil jako nejpravděpodobnější shodu právě Lippsovou. Detektiv si následně prošel její profily na sociálních sítích a fotografii z řidičského průkazu státu Tennessee a dospěl k závěru, že rysy obličeje, postava i vlasy odpovídají podezřelé osobě ze záznamu. Nikdo z policie ji před zatčením nekontaktoval ani nezavolal.

AI
Zdroj: Inforum
Lippsová strávila zbytečně ve vazbě 108 dní. Přišla za tu dobu o dům i o psa. Policie se jí ani neomluvila.

108 dní čekání, pak teprve výslech

Lippsová strávila ve vazbě v Tennessee 108 dní, než si pro ni detektivové z Farga přijeli. Do Severní Dakoty ji převezli 30. října. Druhý den se poprvé postavila před tamní soud.

Její obhájce Jay Greenwood požádal o bankovní výpisy. Výsledek byl jednoznačný: v době, kdy měla Lippsová podle obžaloby vybírat peníze ve Fargu, nakupovala prokazatelně na čerpací stanici v Tennessee, platila pizzu a používala aplikaci k objednání jídla přes Uber Eats. Vzdálenost mezi oběma místy? Přes 1 900 kilometrů.

Policie se s Greenwoodem a jeho klientkou sešla poprvé až 19. prosince 2025. Tedy více než pět měsíců po zatčení. Byl to zároveň první reálný výslech Angely Lippsové v celém případu. O pět dní později, na Štědrý den, byl případ odložen a Lippsová propuštěna.

Mohlo by vás zajímat

Bez kabátu, bez peněz a bez domova

Radost ze svobody byla krátká. Lippsová se ocitla ve Fargu uprostřed zimy. Měla letní oblečení, byla bez peněz a bez možnosti dostat se domů. Policie jí neposkytla žádnou kompenzaci ani pomoc s cestou zpět.

Místní advokáti se složili a zajistili ženě hotel a jídlo. Den po Vánocích ji aktivista Adam Martin z neziskové organizace F5 Project odvezl autem do Chicaga, odkud se dostala domů do Tennessee. Za dobu strávenou ve vazbě přišla o byt, auto i psa, protože nemohla platit nájem a splátky. Na omluvu od policie stále čeká.

Mohlo by vás zajímat

Technologie varuje, ale nikdo neposlouchá

Případ Lippsové není výjimkou. Washington Post zdokumentoval v lednu roku 2025 nejméně osm podobných případů v USA, kdy policie zatkla nevinného člověka výhradně na základě výsledku rozpoznávání obličeje, aniž ověřila alibi nebo porovnala fyzické parametry podezřelého.

Přitom samotní dodavatelé technologie na její omezení upozorňují. Clearview AI například vyžaduje, aby agentury při použití systému potvrdily, že výsledky jsou pouze orientační a před jakýmkoli dalším krokem je nutné provést vlastní šetření. Podle podání ACLU z dubna 2024 policie v nejméně pěti ze sedmi zdokumentovaných případů toto varování ignorovala a zatkla podezřelého i přesto.

Mohlo by vás zajímat

Výzkumníci z Oxfordské univerzity navíc v srpnu 2025 zveřejnili studii, která ukazuje zásadní rozdíl mezi laboratorními testy a reálným nasazením. Nejmodernější systémy dosahují v kontrolovaných podmínkách přesnosti až 99,95 %. V praxi při práci se záznamy z bezpečnostních kamer, za špatného osvětlení nebo v davu, je jejich výkon výrazně horší.

Případ Roberta Williamse z Detroitu z roku 2020, prvního veřejně zdokumentovaného případu chybné identifikace, skončil v červnu 2024 mimosoudním vyrovnáním. Město zaplatilo odškodné ve výši 300 000 dolarů (přibližně 6,9 milionu korun) a zavedlo povinnost mít před zatčením na základě rozpoznávání obličeje nezávislý potvrzující důkaz.

Technologie rozpoznávání obličeje není sama o sobě problém. Problémem je, když nahrazuje základní policejní práci místo toho, aby ji doplňovala. 

Zdroj: Inforum, Tomshardware, Cybernews, EFF

Video tipy ze světa technologií od redakce Chip.cz –

Máte k článku připomínku? Napište nám

Seznam diskuze

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


Tipy a triky