Evropská komise a změna času: Důvody, návrhy a budoucnost
V Evropské unii se o zrušení změny času mluví už roky. Evropský parlament s tím souhlasil už v roce 2019, jenže členské státy se dodnes nedokázaly shodnout na tom, jaký čas by měl zůstat – letní, nebo zimní. Někdo si pochvaluje dlouhé světlé večery v létě, jiní upozorňují na negativní dopady na zdraví: Třeba problémy se spánkem nebo nižší výkonnost po změně času.
Výsledek jednání v Evropské komisi, ale především postoj jednotlivých států Evropské unie (EU), je v otázce pravidelného střídání času dost podstatný. Má totiž dopad na běžné životy milionů lidí.
Střídání času v EU pokračuje minimálně do konce roku 2026, v Česku se hodiny změní 29. března a 25. října. Debata přitom není jen politická. Vedle zanedbatelných energetických úspor se řeší i dopady na zdraví a spánek, a pokud by si sousední země zvolily odlišný režim, také riziko chaosu v dopravě a obchodu.
Mohlo by vás zajímat
Co znamená letní a zimní čas
Letní a zimní čas označují dva režimy, mezi nimiž se hodiny během roku posouvají o jednu hodinu. Standardem je středoevropský čas, v běžné řeči často označovaný jako zimní čas.
Letní čas je proti němu posunutý o hodinu dopředu, takže se na jaře hodinové ručičky posouvají vpřed a na podzim zase zpět. V praxi to znamená, že při jarní změně je noc o hodinu kratší, zatímco při podzimní o hodinu delší. Obojí vychází z pravidel, která v EU dlouhodobě sjednocují termín i okamžik změny času v jednotlivých státech: poslední neděli v březnu a říjnu.
A proč se vlastně čas začal měnit? Původně šlo o snahu lépe využít denní světlo a ušetřit energii. Dnes se ale ukazuje, že skutečný přínos je minimální. Naopak přibývá důkazů, že změna času může mít nepříjemné dopady na lidské zdraví. Mnoho lidí by si přálo, aby se střídání času konečně zrušilo. A není to jen přání – po světě už existuje řada zemí, které od něj úplně upustily.
Zdroj: Energepic.com / Pexels
Typickým příkladem je Island. Tam už se hodiny nepřetáčejí řadu let. Vzhledem k tomu, že země leží blízko polárního kruhu, by to ani nedávalo moc smysl – v létě je tam skoro pořád světlo a v zimě naopak převažuje tma. Islanďané proto jednoduše zůstávají u jednoho času po celý rok.
Jaká pravidla nyní platí v regionu Evropské unie
Střídání času v EU se dosud řídí společným harmonogramem. Ve všech členských státech probíhá přechod na letní čas na jaře a návrat na standardní čas na podzim, a to souběžně v rámci jednotných evropských pravidel.
Smyslem této koordinace je omezit zmatky v dopravě, obchodu a přeshraničním provozu, které by vznikaly, pokud by si každá země měnila čas podle vlastního kalendáře bez společného režimu.
Mohlo by vás zajímat
Termíny změny času v roce 2026
V Česku se bude v roce 2026 čas měnit dvakrát. Na letní čas se přechází v neděli 29. března 2026, kdy se v noci ze soboty na neděli hodiny posunou ze 2:00 na 3:00.
Návrat na zimní, tedy standardní středoevropský čas, připadá na neděli 25. října 2026, opět v noci ze soboty na neděli, kdy se hodiny vrátí ze 3:00 na 2:00.
Konec střídání času? Některé země už mají jasno, jinde se stále čeká
Změnu času už některé státy mimo evropské společenství opustily – byť územně alespoň zčásti do Evropy náleží. Patří mezi ně třeba Rusko, Turecko nebo Bělorusko.
V Grónsku se od roku 2023 také používá jeden čas po celý rok – výjimkou je jen americká vojenská základna Thule, kde se čas stále mění. Zajímavý přístup má Maroko: Drží se letního času, ale během ramadánu ho dočasně přeruší.
Podobnou změnu chtěla zavést i Ukrajina. Parlament už schválil zákon, který měl od března 2025 střídání času zrušit. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho ale zatím nepodepsal, takže změna prozatím není platná.
Zdroj: Se svolením Samsung / IPSOS
Automatické změny zimního a letního času: Pokud technologie selže, půjdou všechny hodiny špatně
Mnoho lidí se po změně času bude opět potýkat s malým „jetlagem“. Ve vaší domácnosti však možná nebudete muset všechny hodiny otáčet ručně. Elektronická zařízení se totiž většinou nastaví na letní čas automaticky. To znamená, že mobilní telefony, notebooky a televizory se posunou o hodinu dopředu, aniž byste museli cokoli dělat.
Může za to takzvaná databáze časových pásem (Time Zone Database, často nazývaná tz nebo zoneinfo). Je součástí IANA (Internet Assigned Numbers Authority). Tato instituce je jednou z nejstarších na internetu vůbec a je oddělením organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), která je rovněž zodpovědná za doménová jména a číselné systémy, jako jsou IP adresy.
Na databázi tz se spoléhá mnoho systémů, například Android, iOS, macOS, Linux, a tedy i mnoho zařízení, jako jsou routery, TV a herní konzole. Microsoft si naproti tomu udržuje vlastní databázi časových pásem pro zařízení se systémem Windows, která je však také založena na databázi IANA.
Zdroj: IANA, Microsoft, Live Science
