Tyhle schopnosti nikdo nečekal. Kráva Veronika umí používat nástroje a vědce šokovala drbáním vemene

Jak Veronika používá nástroje?

Když si tohoto chování všiml tým vědců z Veterinární univerzity ve Vídni (Vetmeduni Wien), rozhodl se případ prozkoumat podrobněji. Výsledky výzkumu, publikované v prestižním časopise Current Biology, jsou překvapivé. Veronika je první kráva, u které bylo vědecky zdokumentováno používání nástrojů.

Výzkumníci sledovali, jak Veronika zachází s košťaty. Kráva zvedne koště jazykem, pevně ho uchopí zuby a cíleně směřuje k těm místům na svém těle, kam by se jinak nedostala: záda, slabiny, vemeno nebo kožní záhyby na břiše.

To by samo o sobě nemuselo být tak zajímavé. Pozoruhodné je, že Veronika používá koště různě podle toho, kterou část těla chce poškrábat. Pro hrubší kůži na hřbetě používá konec s kartáčem a pohybuje jím jako při drhnutí. Když ale potřebuje poškrábat citlivější místa jako vemeno nebo břicho, koště otočí a používá hladkou násadu s jemnými, přesnými pohyby.

Tato schopnost přizpůsobit nástroj konkrétnímu účelu se v přírodě vyskytuje jen zřídka. Vědci našli srovnatelné chování pouze u šimpanzů, když kombinují různé funkce obou konců téže hůlky při lovu termitů.

Proč jsme to objevili až teď

Antonio Osuna-Mascaró, postdoktorand z vídeňské univerzity, který výzkum vedl, upozorňuje na zarážející fakt. Na světě žije přibližně 1,5 miliardy kusů dobytka a lidé s ním žijí minimálně 10 000 let. Přesto jsme až teď objevili, že krávy dokážou používat nástroje.

Problém není v tom, že by byl dobytek hloupý. Problém je, že věda ho po celou dobu téměř ignorovala. Zatímco o používání nástrojů u exotických zvířat na vzdálených ostrovech víme poměrně hodně, o kravách, se kterými žijeme bok po boku, víme překvapivě málo.

Většina hospodářských zvířat navíc žije v prostředí, kde nemá možnost svou inteligenci projevit. Tráví krátký život ve velkochovech bez přístupu k předmětům, se kterými by mohla manipulovat. Veronika měla štěstí, protože žije na svobodě, má pravidelný kontakt s lidmi a dostala příležitost experimentovat.

Další mistři v zacházení s nástroji

• Primáti: Šimpanzi patří mezi nejznámější uživatele nástrojů v živočišné říši. Používají kameny k rozbíjení ořechů, větvičky k lovu termitů a dokonce vytváří složené nástroje kombinací různých předmětů. Jejich dovednosti jsou natolik vyspělé, že si nástroje často předem připravují a nosí sebou.
• Ptáci: Velké překvapení přišlo, když vědci pozorovali používání nástrojů u ptáků. Vranovití ptáci, především vrány a sojky, předvádějí pozoruhodné schopnosti. Pamatují si lidské tváře a dokážou řešit složité problémy. Ještě zajímavější je případ kakadu jménem Figaro. Tento pták dokázal odštípnout kousek dřeva z výběhu a upravit ho tak, aby jím dosáhl na ořech za mřížemi. V dalších pokusech vytvářel různé nástroje a upravoval je až čtyřikrát, než dosáhl úspěchu. Později se Figaro a jeho kamarádi naučili kombinovat nástroje, klacek a míček, a hrát primitivní verzi golfu.
• Mořští živočichové: Delfíni házejí předměty jako formu hry, což někteří vědci považují za typ používání nástrojů, zejména když je házení zaměřeno na jiného jedince stejného druhu. Může sloužit ke komunikaci, sociálním vazbám nebo projevům agrese. Překvapivě bylo podobné chování pozorováno i u chobotnic, které dokážou manipulovat s předměty a házet jimi.

Co nás Veronika naučila?

Vědci zdůrazňují, že Veronika není výjimečná. Spíš její životní podmínky jsou mimořádné. Jako milované domácí zvíře má přístup k prostorným pastvinám, denní lidský kontakt a svobodu prozkoumávat své prostředí. Ve třinácti letech je také mnohem starší, než se většina hospodářských krav dožije. 

Primatoložka Jill Pruetzová z Texas State University, která sama chová dvě krávy jako domácí mazlíčky, výzkum nadšeně uvítala. Překvapila ji přesnost, s jakou Veronika manipuluje s nástrojem a přepíná mezi jeho konci pro různé části těla.

Zjištění naznačují, že naše představy o inteligenci hospodářských zvířat možná nevypovídají o tom, jak chytrá zvířata jsou, ale spíš o tom, zda dostala příležitost svou inteligenci projevit a zda jsme si toho jako lidé vůbec všimli.

Výzkumníci by rádi slyšeli podobné příběhy od dalších lidí, kteří pozorovali takové chování u dobytka. Klíčové je, aby zvíře uchopilo volně se pohybující předmět a použilo ho jako prodloužení vlastního těla k obtížně dosažitelných cílů.

Zdroj: Current Biology, YouTube Antonio Jose Osuna Mascaró, Science focus, Scientific american, Ars Technica