Přejít k hlavnímu obsahu
Novinky

Pot na prstech bude napájet novou generaci nositelné elektroniky

Jiří Palyza 28.07.2021

Tenké a flexibilní nositelné zařízení dokáže měřit hladinu glukózy v krvi nebo srdeční rytmus bez použití baterií. Sebelepší wearables – nositelná elektronika, dokáže spolehlivě poskytovat svou funkčnost jen tehdy, pokud má k dispozici dostatek elektrické energie.

Některá z těchto zařízení mohou na jedno nabití běžet několik dnů nebo dokonce týdnů, jiné musíte dobíjet i každý den. Proto je zajištění trvalého přísunu elektrické energie, například pro chytré hodinky, pro odborníky docela výzva.

Současná nositelná elektronika je napájena převážně miniaturizovanými elektrochemickými prvky k ukládání energie, jako jsou baterie, akumulátory nebo super-kondenzátory. K prodloužení doby běhu digitálních zařízení bez nabíjení tedy vedou dvě cesty. Buď snižovat jejich spotřebu energie nebo najít její nový zdroj.

S novým zajímavým řešením přišli výzkumníci z Centra pro nositelná zařízení Kalifornské univerzity v San Diegu (the Center for Wearable Sensors). Jako trvalý biologický zdroj elektrické energie pro napájení především lékařských senzorů využili pot na pokožce prstů. Vědci dokázali vyrobit tenký a pružný sensor v podobě běžné náplasti, který už nepotřebuje baterie, které dnes napájí valnou většinu ostatní nositelné elektroniky. Nové senzory absorbují sloučeninu přítomnou v lidském potu (laktát), a to speciální pěnovou vložkou s obsahem enzymu, který oxidací laktátu získává elektřinu.

| Zdroj: YouTube/JacobsSchoolNews, Fingertip-powered wearable

Dobře prospaná noc může uživateli přinést energii téměř 400 milijoulů na jeden prst. To k nabití smartphonu sice ještě nestačí, ale už to stačí k udržení náramkových hodinek v chodu po celých 24 hodin. Vědci si pro umístění prototypu svého zařízení vybrali konečky prstů, protože v nich je nejvyšší koncentrace potních žláz na lidském těle.

Toto zařízení sice není prvním lékařským senzorem, které je poháněno potem, ale je první, které nevyžaduje jeho větší množství k nashromáždění dostatku laktátu k získání elektrické energie. A i když si senzory vystačí pouze s potem, mohou získávat energii také z lehkého tlaku, vyvíjeného konečky prstů při činnostech, jako je psaní, ovládání dotykové obrazovky, nebo psaní textu na klávesnici.

Cílem vědců je, aby se z nabíjecího modulu stalo praktické zařízení, které může generovat dostatečné množství energie k napájení senzorů a displejů nositelné elektroniky. Zatím se ale musí postarat, aby pro své účely získali podstatně stabilnější enzym, a tím i prodloužili životnost zařízení.


Máte k článku připomínku? Napište nám

Sdílet článek

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


články odjinud