Arma 2 je volným pokračováním hry „Operace Flashpoint“. I v tomto případě se jedná o simulátor válečného prostředí. Nechybí nic, na co narazíte ve válce: speciální zbraně, tanky, vrtulníky i paragány. Vše je extrémně realistické, skvěle zpracované a hra je navíc „multiplayer“ – jednoduše ji hraje více hráčů po internetu. Pokud jste se někdy chtěli stát členem zabijáckého komanda, Armu 2 si nenechte ujít.
Na Chip DVD najdete instalaci hry Arma 2 Free, která je distribuovaná jako freeware. Oproti placené verzi má některá omezení, např. není možné hrát mise za jednoho hráče – lze hrát pouze multiplayer, tedy po internetu. Rozšířenou výbavu a zbraně lze do hry dokupovat.
|
|
Co velmi mile překvapí: hra je kompletně v češtině – výjimkou jsou mluvené dialogy, které jsou pouze anglicky, ale veškeré titulky, návody, zkrátka texty jsou v českém jazyce. A jelikož hru vyvíjí česká firma, tak nejde o žádný nepřesný strojový překlad. Výhodou českého zázemí je, že při on-line hraní narazíte na hodně českých spoluhráčů, se kterými je přeci jen jednodušší domluva a spolupráce.
I když jste možná prodělali povinnou vojenskou službu, rozhodně doporučujeme, abyste na začátku prošli výcvikem. Tam se neučíte vše důležité. Jak běhat přes překážky, jak střílet, jak se řídí tank, jak se skáče padákem, zkrátka kompletní výcvik vás připraví na vše, na co ve hře narazíte. Omezení touto verzí je, že si své dovednosti nemůžete vyzkoušet v „single player“ misi, tedy ve hře proti počítači.
Multiplayer
Na hru tak prakticky zůstává jen multiplayer, rozhodně si ale nemyslíme, že je to nějaká nevýhoda. Vždyť právě hraní proti reálným uživatelům, kteří nemají umělou inteligenci a neumí se první ranou trefit přesně na cíl je ta největší zábava. A jaké režimy je vlastně možné hrát?
Deathmatch: Klasické střílení, kde je třeba rozstřílet vše, co se hýbe. Funguje to tak, že se připojíte (nebo můžete i vytvořit) deathmatch, který běží po určitou dobu (třeba 10 minut). A během této doby musíte co nejvíce soupeřů zastřelit a pokud možno neumřít. Pokud vás někdo zastřelí, za
pár sekund se vracíte zpět, jen na jiném místě na mapě. Prakticky úplně stejně funguje také režim Detector. Všichni bojují proti všem, nejde však o tak zuřivé střílení, cílem je přežít – schovávat se, maskovat, dělat spíše ostřelovače.
Boj z blízka je už více o strategickém uvažování. Jedná se o souboj dvou týmů, které se samozřejmě musí navzájem vystřílet. Důležitá je spolupráce a kooperace. Podobná je Občanská válka, ve které bojuje jeden tým (ten váš) proti povstalcům. Ti jsou
méně organizovaní, ale v řadě věcí záludnější. V režimu Střet velmocí proti sobě bojují Američané a Rusové, mise většinou bývají mnohem obsáhlejší a také časově náročnější. Poslední režim se nazývá
„When diplomacy fails“, tedy „Když selže diplomacie“. Navzájem proti sobě bojují tři týmy.
Ovládání a grafika
Ovládání je opravdu velmi jednoduché, pokud jste zvyklí podobné hry hrát, nic vás nezaskočí. Pokud si „na vojáka“ hrajete poprvé, doporučujeme projít výcvikem, kde vás vše naučí. Některé detaily nás přesto zaskočili. Třeba sbírání volně ležících zbraní není
automatické, provádí se klávesou [Enter], ale pouze tou, kterou máte vlevo nahoře nad šipkami. Klávesa [Enter], která je na numerické klávesnici, slouží pro změnu pohledu. Rovněž změnu zbraní bychom přivítali spíše na kolečku myši, než na klávese [F].
Grafika si zaslouží velkou pochvalu. Ale je třeba mít patřičně výkonný počítač. Pokud jsme všechny detaily zapnuli na nejvyšší úroveň, ukázal nám benchmark (lze jej spustit v »Hra pro jednoho | Mise«, jen 45 fps, a to na velmi výkonné grafické kartě Nvidia GTX 470.
Uveřejněno na Chip DVD 08/11.