Japonský buddhismus pod tlakem
Japonsko má přes 75 000 buddhistických chrámů, ale stále méně mnichů, kteří by je obsluhovali. Venkovské oblasti se vylidňují, mladá generace se od organizovaného náboženství odvrací a téměř třetina japonských chrámů by podle odhadů mohla do roku 2040 zaniknout.
Demografická krize se stala existenční hrozbou pro buddhistické instituce, a právě to přimělo výzkumníky z Kjótské univerzity hledat technologické řešení.
Zdroj: Euronews
Co je, nebo kdo je Buddharoid
Projekt vede profesor Seiji Kumagai z Institutu pro budoucnost lidské společnosti na Kjótské univerzitě. Základem je komerčně dostupný humanoidní robot Unitree G1 čínského výrobce Unitree Robotics, do kterého byl integrován systém BuddhaBot-Plus. Jde o specializovaný AI chatbot odvozený od OpenAI ChatGPT a trénovaný na rozsáhlém korpusu buddhistických písem, včetně textů v páli a sanskrtu.
Robot umí chodit, klečet i skládat ruce k modlitbě. Pohyby byly naprogramovány podle reálného mnicha. Nejde tedy o statický terminál, ale o fyzicky přítomnou postavu, která v chrámovém prostoru skutečně působí.
Zdroj:
YouTube
Živá konverzace místo skriptovaných odpovědí
Oproti dřívějším pokusům o robotické náboženství – například systém Mindar z roku 2019, který v kjótském chrámu Kódai-dži recitoval předem připravené sutry za přibližně 23 milionů korun, jde Buddharoid dál.
Díky generativní AI dokáže vést rozhovor. Při demonstraci pro novináře profesor Kumagai robota požádal o radu ohledně osobních vztahů. Robot odpověděl: „Zlepší se, pokud budete přemýšlet o své blízkosti s druhými a udržovat vnitřní rovnováhu."
Návštěvníci chrámu se tak mohou ptát na osobní problémy, úzkosti i filozofické otázky a robot odpovídá v reálném čase na základě buddhistických učení.
Mohlo by vás zajímat
Výzkumná platforma, ne náhrada
Kumagai zdůrazňuje, že Buddharoid není určen jako přímá náhrada vysvěcených mnichů. Jde o výzkumnou platformu, která zkoumá, jak může AI podporovat náboženské komunity.
Cílem je zjistit, zda fyzická přítomnost robota má větší psychologický efekt než aplikace nebo chatbot na obrazovce. Tým plánuje dále ladit konverzační schopnosti systému a sledovat, jak ho věřící přijímají.
Projekt přirozeně vyvolává otázky. AI modely, i ty trénované výhradně na náboženských textech, mohou odpovídat způsobem, který není v souladu s daným učením.
Jiné projekty – například indický Gita-GPT trénovaný na hinduistickém textu Bhagavadgíta – dokázaly ospravedlnit násilí jako „duchovní povinnost". Psychiatři upozorňují, že sycofantická povaha chatbotů (chatbot má tendenci souhlasit s uživatelem a přitakávat mu) může u zranitelných lidí posilovat bludy nebo mylná přesvědčení.
Fyzická podoba robota tyto rizika ještě umocňuje. Zatímco chatbot na telefonu je vnímán jako nástroj, humanoid v hábitě může u části uživatelů evokovat skutečnou duchovní autoritu.
Zdroj: Buddhism network, Buddhist door, Kyoto University, Euronews, Tokyo weekender
video
6 foto