EU zpřísňuje pravidla. Co to znamená pro data z vašich zařízení?
Cílem nového zákona, který před časem schválila Evropská komise a v první polovině září vstupuje v platnost, je umožnit spotřebitelům vyšší kontrolu nad vlastními údaji a usnadnit případnou změnu poskytovatele. Výrobci budou muset zveřejnit, jaké informace jejich zařízení shromažďuje a jak k nim uživatelé mohou přistupovat. Zaznívají však i kritické hlasy.
EU Digital Act, nový zákon o ochraně osobních údajů, sice byl přijat už na začátku roku 2024, přechodné období na jeho implementaci v jednotlivých zemích ale končí až nyní. Cílem je dát spotřebitelům větší možnost kontroly nad daty, které shromažďuje jejich zařízení, a zajistit větší transparentnost při jejich zpracování.
Mohlo by vás zajímat
Doposud často nebylo jasné, jaká data jsou vlastně shromažďována a k čemu jsou nadále využívána. Výrobci budou nově povinni zveřejňovat následující informace:
- jaká data zařízení shromažďuje,
- jak k těmto datům můžeme jako spotřebitelé přistupovat,
- zda a jak jsou shromažďovaná data nadále využívána.
Na základě nových pravidel bude moci do budoucna sami rozhodovat, zda a s kým chcete sdílet informace, shromažďovaní vašimi zařízeními. To by mimo jiné mělo znamenat i zlevnění oprav nebo usnadnění přechodu k alternativním poskytovatelům cloudových služeb.
Otevřený přístup k datům by měl být možný i pro veřejné orgány a složky IZS. Týká se to případů nouzových situací, například povodní, lesních požárů nebo i jiných živelných katastrof, či nenadálých situací obecného ohrožení.
Jako spotřebitelé také získáme možnost větší transparentnosti: budeme moci nahlížet do údajů, které jsou o nás sbírány, a snáze měnit poskytovatele, aniž bychom byli vázáni složitými smlouvami. Soukromým uživatelům s novým zákonem nevznikají žádné povinnosti. Pro každodenní život by nám měl přinést spíš zjednodušení.
Mohlo by vás zajímat
Kritika ze strany ochránců spotřebitelů a průmyslové branže
Již po usnesení o přijetí nového zákona v roce 2023 se ozvala vlna kritiky. Některé z organizací na ochranu spotřebitelů varovaly, že zůstává nejasné, jakým způsobem budou uživatelé chráněni v případě, že svá data poskytnou.
Důsledky by mohly být těžko předvídatelné. Výrobci by data mohli zneužít k vytváření falešných pobídek, nebo dokonce k oklamání zákazníků. Také evropská organizace na ochranu spotřebitelů, Beuc, se vyjádřila ve smyslu „promarněné příležitosti“. Příliš mnoho výjimek, které byly postupně udělovány podnikatelům a výrobcům, vedlo k tomu, že spotřebitelům v případě Data Actu nakonec zůstávalo stále málo kontroly.
Zdroj: Oura
Proti návrhu se postavila i průmyslová sféra: například asociace strojírenského průmyslu (VDMA) či průmyslové sdružení (BDI) v něm viděly masívní zásah do své svobody. Kritici varovali, že povinnost sdílet data by mohla vést k tomu, že se například obchodní tajemství dostanou do rukou konkurence či dokonce zemí, které podléhají embargu.
Prezident německé digitální asociace Bitkom dokonce varoval, že ochrana firemního know-how a interních informací není v souvislosti s Digital Actem dostatečná. Průmyslová asociace BDI kritizuje, že všechna zařízení od termostatů po letadla jsou posuzována stejně, což nakonec neprospívá ani výrobcům, ani spotřebitelům.
Někteří experti se dokonce obávají, že firmy budou muset svou strategii nastavovat restriktivněji, čímž se sníží dostupnost dat. A to by nakonec bylo v rozporu s cíli nového zákona o datech – Digital Actu.
Zdroj: Evropská komise, EU Data Act, Chip.de
7 foto
