Přejít k hlavnímu obsahu

Evropská unie zavádí zákaz umělé inteligence: Zatím se týká jen někoho

Jakub Fišer 18.02.2026
Umělá inteligence a Evropská unie
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)

Není žádným tajemstvím, že evropské instituce berou ochranu soukromí výrazně vážněji než běžní uživatelé chytrých telefonů. Zatímco výrobci lákají na stále chytřejší AI funkce přímo zabudované do operačních systémů, Evropský parlament (EP) se rozhodl jít opačným směrem. Na služebních zařízeních poslanců i zaměstnanců zablokoval vybrané systémové AI nástroje.

Kapitoly článku

EU: Asistenti do cloudu? To je problém

Důvod je prostý: obavy z kybernetických hrozeb a nedostatečné kontroly nad tím, kam data odcházejí. V prostředí, kde se pracuje s citlivými dokumenty a neveřejnými vyjednáváními, má důvěra v technologické giganty své limity. Jakmile existuje riziko, že by se obsah dokumentů mohl dostat na servery externích firem, stává se pohodlí druhořadým.

Interní oznámení z poloviny února 2026 upozornilo na blokaci funkcí, které jsou pro mnoho lidí už samozřejmostí – například automatické shrnování textů, AI asistenty pro psaní nebo pokročilé virtuální asistenty. IT oddělení parlamentu poukázalo na to, že řada těchto nástrojů odesílá data do cloudu, přestože by je zařízení dokázalo zpracovat lokálně.

Evropská unie na telefonu
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)

Parlamentní zákaz AI

Protože se tyto funkce rychle vyvíjejí a rozšiřují na další zařízení, není podle parlamentu zatím jasné, jaký přesný rozsah dat je poskytovatelům předáván. Dokud nebude situace detailně vyhodnocena, zůstávají tyto nástroje raději vypnuté. Instituce navíc odmítla upřesnit, zda se opatření týká systémů jako iOS, Android nebo Windows – i tyto informace označila za citlivé.

Zaměstnanci byli zároveň vyzváni, aby podobně obezřetní byli i na svých soukromých zařízeních, pokud je používají k práci. Doporučení je jednoznačné: nenechávat pracovní e-maily analyzovat AI nástroji a pečlivě zvažovat, jakým aplikacím udělují přístup k dokumentům.

Mohlo by vás zajímat

Trend, který sílí po celém světě

Evropský krok není ojedinělý. Stále více státních institucí po celém světě omezuje používání AI nástrojů ve veřejné správě. Ukázkovým případem byl loňský incident v USA, kdy šéf agentury Cybersecurity and Infrastructure Security Agency (CISA) Madhu Gottumukkala odeslal interní dokumenty do ChatGPT. Přestože nešlo o přísně tajné materiály, byly určeny pouze pro služební potřebu.

Podobné obavy vedly také k zákazu čínského modelu DeepSeek na vládních zařízeních v několika zemích, včetně Itálie, Tchaj-wanu, Austrálie, Jižní Koreje nebo nakonec i na území České republiky, jak oznámila tehdejší vláda Petra Fialy dle doporučení Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) vloni v létě.

Argumentace je všude stejná: ochrana datové suverenity a prevence možného špehování.
Zdá se tak, že ve státní správě začíná platit jednoduché pravidlo – dokud není jasné, kam data putují a kdo k nim má přístup, zůstane umělá inteligence pod přísnou kontrolou.

Zdroj: Politico, Chip.pl, NÚKIB


Máte k článku připomínku? Napište nám

Seznam diskuze

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme