EU: Asistenti do cloudu? To je problém
Důvod je prostý: obavy z kybernetických hrozeb a nedostatečné kontroly nad tím, kam data odcházejí. V prostředí, kde se pracuje s citlivými dokumenty a neveřejnými vyjednáváními, má důvěra v technologické giganty své limity. Jakmile existuje riziko, že by se obsah dokumentů mohl dostat na servery externích firem, stává se pohodlí druhořadým.
Interní oznámení z poloviny února 2026 upozornilo na blokaci funkcí, které jsou pro mnoho lidí už samozřejmostí – například automatické shrnování textů, AI asistenty pro psaní nebo pokročilé virtuální asistenty. IT oddělení parlamentu poukázalo na to, že řada těchto nástrojů odesílá data do cloudu, přestože by je zařízení dokázalo zpracovat lokálně.
Parlamentní zákaz AI
Protože se tyto funkce rychle vyvíjejí a rozšiřují na další zařízení, není podle parlamentu zatím jasné, jaký přesný rozsah dat je poskytovatelům předáván. Dokud nebude situace detailně vyhodnocena, zůstávají tyto nástroje raději vypnuté. Instituce navíc odmítla upřesnit, zda se opatření týká systémů jako iOS, Android nebo Windows – i tyto informace označila za citlivé.
Zaměstnanci byli zároveň vyzváni, aby podobně obezřetní byli i na svých soukromých zařízeních, pokud je používají k práci. Doporučení je jednoznačné: nenechávat pracovní e-maily analyzovat AI nástroji a pečlivě zvažovat, jakým aplikacím udělují přístup k dokumentům.
Trend, který sílí po celém světě
Evropský krok není ojedinělý. Stále více státních institucí po celém světě omezuje používání AI nástrojů ve veřejné správě. Ukázkovým případem byl loňský incident v USA, kdy šéf agentury Cybersecurity and Infrastructure Security Agency (CISA) Madhu Gottumukkala odeslal interní dokumenty do ChatGPT. Přestože nešlo o přísně tajné materiály, byly určeny pouze pro služební potřebu.
Podobné obavy vedly také k zákazu čínského modelu DeepSeek na vládních zařízeních v několika zemích, včetně Itálie, Tchaj-wanu, Austrálie, Jižní Koreje nebo nakonec i na území České republiky, jak oznámila tehdejší vláda Petra Fialy dle doporučení Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) vloni v létě.
Argumentace je všude stejná: ochrana datové suverenity a prevence možného špehování.
Zdá se tak, že ve státní správě začíná platit jednoduché pravidlo – dokud není jasné, kam data putují a kdo k nim má přístup, zůstane umělá inteligence pod přísnou kontrolou.