Intel a Nvidia táhnou za jeden provaz
V září 2025 Intel i Nvidia oficiálně potvrdily, že společně vyvíjejí procesory s integrovanou grafikou RTX. Jde o celkem logický krok. Bylo nutné zareagovat na AMD a její APU řady Strix Halo (Ryzen AI Max). Tyto čipy, které v jednom balíčku kombinují procesor a grafiku, ukázaly, že velmi výkonnou grafiku lze integrovat přímo do procesoru, bez nutnosti přidávat samostatnou grafickou kartu. ¨
Výsledkem jsou tenké, lehké a přitom výkonné herní notebooky i kompaktní počítače, které dříve potřebovaly výrazně větší prostor. AMD tímto přístupem získalo výrazný náskok a Intel ani Nvidia na to dosud nedokázaly odpovědět přesvědčivou alternativou. Právě čipy Serpent Lake mají být jejich společnou odpovědí.
Co je vlastně Serpent Lake?
Serpent Lake není samostatná produktová řada v tradičním slova smyslu. Jde o větev architektury Titan Lake, což jsou procesory, které Intel plánuje představit v roce 2028 jako nástupce řady Razer Lake (ta by měla přijít v roce 2027). Serpent Lake se od standardního Titan Lake liší především jednou věcí: místo vlastní grafiky Intel Arc dostane integrovanou grafiku RTX od Nvidie.
Z technického pohledu jde o takzvaný SoC (System on Chip) s čipletovým uspořádáním. Procesorová část bude postavena na jádrech Griffin Cove (výkonná P-jádra) a Golden Eagle (úsporná E-jádra), tedy nejnovější architektuře Intel dostupné v danou dobu.
GPUPU čiplet od Nvidie by měl vycházet z architektury Rubin, která je nástupkyní dnes aktuální generace Blackwell. Výroba GPU části by měla probíhat na procesu TSMC N3P, tedy 3nm uzlu, který zaručuje dobrý poměr výkonu a spotřeby. Propojení CPU a GPU čipletů zajistí vysokorychlostní paměťová sběrnice s podporou LPDDR6 paměti, což je zásadní pro to, aby grafická část mohla plně využít svůj potenciál.
Proč na LPDDR6 tak záleží
Jedním z důvodů, proč jsou AMD APU tak úspěšné, je sjednocená paměť (unified memory). Grafická i procesorová část sdílí stejný paměťový prostor a mají k němu rychlý přístup, aniž by data musela přecházet přes pomalou PCIe sběrnici. Serpent Lake s podporou LPDDR6 jde stejnou cestou, přičemž tato paměť nabídne výrazně vyšší přenosové rychlosti než dnešní standard LPDDR5X. Pro hraní her i náročné AI výpočty je to zásadní výhoda.
AMD Strix Halo v současnosti umožňuje přidělit grafické části až 96 GB z celkových 128 GB sdílené paměti, což v praxi umožňuje výkon srovnatelný s diskrétní kartou RTX 4070 v mobilním provedení, a to vše bez jakékoli externí grafiky. Serpent Lake si klade za cíl tuto laťku překonat, nebo se jí alespoň vyrovnat, s přidanou hodnotou plné podpory ekosystému Nvidia, tedy DLSS, ray tracingu a dalších technologií, které AMD nabídnout nemůže.
Herní handheldy a tenké notebooky
Trh přenosných herních zařízení za poslední roky vzrostl. Steam Deck, Asus ROG Ally, Lenovo Legion Go, MSI Claw a desítky dalších zařízení. To vše pohánějí v drtivé většině APU od AMD. Jedinou výjimkou, která letos prorazila do tohoto segmentu za Intel, je MSI Claw 8 EX AI+ s čipem Panther Lake na výrobním procesu Intel 18A.
Jenžeenže Panther Lake má grafiku Intel Arc, která na výkon AMD Strix Halo zdaleka nestačí. Serpent Lake s RTX grafikou by mohl být první procesor Intelu schopný AMD v herních handheldech skutečně ohrozit. Pokud se integrace podaří, bylo by možné postavit herní zařízení s plnou podporou DLSS upscalingu, ray tracingu a technologií Nvidia Reflex, a přitom se vejít do kompaktního a lehkého těla.
Podleodle dostupných uniklých informací Intel se Serpent Lake cílí na první čtvrtletí roku 2028, přičemž oficiální oznámení by mohlo proběhnout na veletrhu CES 2028 v Las Vegas. Plán však platí za předpokladu, že Intel bude úspěšně postupovat při vývoji předchozích generací, zejména Nova Lake (2026) a Razer Lake (2027). O cenách zatím nepadlo ani slovo.
Výzvy, které spolupráce přináší
Spojení dvou odlišných ekosystémů nikdy není jednoduché. Intel a Nvidia musí vyřešit celou řadu technických problémů: jak propojit CPU a GPU čiplety tak, aby latence byla co nejnižší, jak sjednotit správu napájení pro oba různé čipy a jak zajistit, aby ovladače od Nvidie fungovaly bezproblémově v prostředí, kde dosud celou platformu ovládal Intel. Integrace CUDA a RTX funkcí do notebookové platformy, kde procesor a grafika historicky vycházely od jiných výrobců, je komplexní inženýrský úkol.
Stejnou výzvu ostatně řeší i Nvidia se svým vlastním SoC projektem RTX Spark, kde kombinuje vlastní ARM jádra Grace s grafikou Blackwell (přičemž na celém SoC spolupracuje s MediaTekem). RTX Spark cílí na jiný segment – prémiové notebooky a mini PC se silným AI zaměřením, ale ukazuje, že Nvidia myslí na integraci vážně a na čipletovém přístupu pracuje souběžně na více frontách.
Žee spojení může být problém, ukázaly již procesory řady Kaby Lake-G (např. Core i7-8809G) v roce 2018. Intel v nich propojil své x86 procesorové křemíkové jádro s grafickým akcelerátorem AMD Radeon RX Vega M a 4 GB rychlé paměti HBM2. Tento hybridní multičipový modul (MCM), využívající k vysokorychlostnímu propojení křemíkový můstek Intel EMIB (Embedded Multi-Die Interconnect Bridge), byl navržen primárně pro výkonné ultrabooky a kompaktní stolní počítače. Projekt však skončil již po necelých dvou letech z důvodu logisticky komplikované distribuce ovladačů a nástupu vlastních grafických ambicí obou zúčastněných firem.
Závěr: rok 2028 může změnit pravidla hry
Serpent Lake je zatím stále jen kódové označení s hrstkou uniklých informací a bez jediné oficiální specifikace. Na výkonnostní testy, reálné srovnání s AMD ani na finální ceny si tedy počkáme minimálně rok a půl. Přesto jde o jeden z nejzajímavějších projektů v oblasti procesorů za posledních deset let. Dvě největší x86 a GPU firmy světa se spojily, aby čelily společnému soupeři. Výsledkem by měl být čip, který dosud v mobilních zařízeních neexistoval.