Jak roboti nahrazují lidi na bojišti?
Pozemní drony, známé pod zkratkou UGV, už na ukrajinských bojištích nejsou pouhým experimentem. Doslova se staly páteří frontové logistiky, informuje britský deník The Guardian.
Podle zkušeností z ukrajinského 3. armádního sboru dnes tyto stroje obstarávají neuvěřitelných 90 % veškerého zásobování v rizikových oblastech. Důvod je prostý a krutý zároveň.
Pohyb pěchoty nebo běžné techniky je pod neustálým dohledem ruských FPV dronů. To znemožňuje jakýkoliv přesun lidské síly. Roboti proto zůstávají jedinou šancí, jak k vojákům v první linii bezpečně dopravit jídlo, munici nebo materiál na stavbu krytů.
⚡️ 🇺🇦 In Ukraine, ground robots handle ‼️90% of army logistics - delivering food, ammo, logs for shelters, & evacuating wounded under FPV drone fire. Simple logistics models cost $8K – 20K each, armed or kamikaze versions up to $50K. The army loses about 3 robots a day (25%… pic.twitter.com/XO1U45Xnsi
— Kyrylo Shevchenko (@KShevchenkoReal) April 6, 2026
Tichá síla, která zvládne i evakuaci raněných
O intenzitě nasazení svědčí i data z letošního ledna. Podle nich ukrajinské síly provedly přes sedm tisíc robotických misí. Stroje mají obrovskou výhodu v tom, že jsou nízké a nenápadné, takže pro nepřátelský průzkum představují mnohem těžší cíl než klasické obrněné vozy. Kromě běžného vození nákladu navíc UGV plní roli tichých zachránců.
Z „horkých“ zón dokážou vyvézt až tři zraněné vojáky najednou a na jedno nabití vydrží v terénu operovat zhruba osm hodin. Často to zvládnou zcela autonomně, bez nutnosti lidského doprovodu.
Rutina v blátě u Pokrovsku i nebezpečná práce ženistů
V okolí strategického města Pokrovsk se tito roboti stali od konce roku 2025 každodenní realitou, která musí spolehlivě fungovat bez ohledu na počasí nebo intenzitu ostřelování. Jejich role se navíc průběžně proměňuje.
Mohlo by vás zajímat
Například nahrazují lidskou sílu při ženijních operacích či dalších rizikových úkonech. Moderní verze robotů dnes dokážou samostatně pokládat minová pole, natahovat ostnaté dráty nebo dokonce z bojiště vyprošťovat poškozenou těžkou techniku.
Díky tomu může ukrajinská armáda šetřit životy specialistů, kteří by se jinak museli pohybovat v přímé palbě.
Daň za masové nasazení techniky
Masové nasazení si však vybírá svou daň v podobě vysokých ztrát, což potvrzuje i Viktor Pavlov z ukrajinského 3. armádního sboru. Jeho jednotka přichází průměrně o tři stroje denně, přičemž celková míra opotřebení se pohybuje kolem 25 procent. Pro armádní velení jde však o prostou matematiku války.
Zdroj: Profimedia
I když je zničení stroje bolestivé, je to stále přijatelná cena ve srovnání se ztrátou vycvičeného vojáka. Pozemní robot stojí zhruba 8 až 20 tisíc dolarů (v přepočtu 166 tisíc až 420 tisíc korun). Vyzbrojená či kamikaze verze může mít cenovku až 50 tisíc dolarů (zhruba 1 milion korun).
Pragmatický přístup vede k tomu, že se robotika stává spotřebním materiálem, který umožní získat čas a bezpečí pro živou sílu.
Z gauče u herní konzole až po ozbrojené věže na frontě
Evoluce se ale nezastavila u dopravy a roboti stále častěji dostávají vylepšení v podobě dálkově ovládaných kulometů a granátometů. Příkladem je systém DevDroid, který dokázal bránit pozici neuvěřitelných 45 dní v kuse, zatímco operátor seděl v bezpečí bunkru u monitoru.
Právě proto vznikají specializovaná centra jako KillHouse Academy, kde instruktoři cvičí novou generaci operátorů. Ukazuje se, že nejlépe se v tomto novém světě orientují lidé se zkušenostmi z videoher, pro které je ovládání přes obrazovku přirozené.
Tito digitální válečníci nyní rozhodují o tom, jak rychle se robotizace stane rozhodujícím faktorem na obou stranách fronty.
Zdroj: The Guardian, X/Twitter
video
5 foto
