Obecně se expoziční čas, který je kratší než 1/60 s, považuje za krátký expoziční čas. Chcete-li tedy zachytit rychlé scény, jako například sportovní události, a to bez rozmazání zachycených objektů, měli byste zvolit právě krátký expoziční čas. Pak se vám totiž podaří sportovní momentku „zmrazit“ a fotografovaný objekt se nestačí za tak krátkou dobu přesunout.
Například nastavením extrémně krátkého času závěrky 1/2000 s můžete dokonce zachytit dopad kapky vody, který jinak pouhým okem nezachytíte. Velkou výhodou krátké expoziční doby je také to, že se neprojeví třes fotoaparátu. Snadno tedy můžete fotografovat z ruky.
Na druhou stranu dlouhý expoziční čas zajistí to, že světlo dopadá na obrazový snímač po dlouhou dobu. Za dlouhý expoziční čas se většinou považuje čas delší než šedesátina sekundy. Dlouhý čas závěrky se používá v případě, kdy jsou horší světelné podmínky a světla dopadajícího na snímač je tak málo. Jde například o záběry v interiérech bez blesku nebo noční scény. Delší expoziční čas ale můžete využít i pro záměrné rozmazání snímku, tedy úmyslné rozostření, které může snímku dodat jiný nádech.
Takto zachycené rychlé pohyby pak působí dynamicky. Při použití delšího expozičního času se samozřejmě projeví i třesení fotoaparátem – doporučuje se tedy použít při fotografování stativ. Pokud nechcete, aby se projevilo zachvění fotoaparátu, když ho držíte v ruce, použijte rychlost závěrky, která je kratší než inverzní hodnota zvolené ohniskové vzdálenosti. To znamená, že byste měli nastavit čas 1/60 s a kratší pro ohniskovou vzdálenost60 mm.