LED masky jsou hitem a slibují zázraky. Prodejci vám ale zamlčují jeden podstatný detail

Proč jsou LED masky na obličej populární?

Reklamu na LED masku na obličej jste na internetu nejspíš viděli i vy. V posledních měsících se s nimi roztrhl pytel. Některé se nabízejí za pár stovek, další stojí nižší jednotky tisíc a jiné jsou v prodeji za desetitisíce. Nabídka je tak obrovská. 

Dříve tyto masky nacházely využití v dermatologii a postupně se rozšiřují i do dalších oblastí medicíny. Celosvětový trh, včetně toho českého, tak nyní zaplavily domácí masky, panely i helmy, které slibují zázraky. 

Jak je to ve skutečnosti? Jedná se jen o skvělý marketing, nebo skutečně o revoluční metodu, která dobíjí baterky lidského těla? Odpovědi momentálně hledají vědci po celém světě. 

Co je fotobiomodulace?

LED masky na obličej vyzařují světlo a využívají principu nazývaného fotobiomodulace. Tato speciální terapeutická metoda má ovlivňovat biologický proces v buňkách a tkáních. 

Využívá světlo v červené a blízké infračervené části spektra k podpoře hojení, úlevě od bolesti a snížení zánětu. Nutně nemusí jít o laser, podobný efekt mohou mít i LED zdroje, které se využívají v domácích maskách.

Dermatolog Michael R. Hamblin už před téměř 10 lety popsal ve své publikaci, že po absorpci světla se typicky zvyšuje tvorba buněčné energie. Pod tím si můžete představit schopnost buněk pracovat. Dále se krátce mění hladiny reaktivních forem kyslíku, roste oxid dusnatý a upravuje se signalizace vápníku. 

Následně se mohou aktivovat transkripční faktory, které souvisejí s lepším přežíváním buněk, jejich proliferací (tedy s množením a růstem buněk či tkání) a tvorbou nových proteinů. 

Zároveň ale platí, že reakce je bifázická. Nízké dávky světla mohou stimulovat, zatímco vysoké dávky mohou účinek tlumit nebo dokonce obrátit. Právě dávkování je důvod, proč se nedá jednoznačně říct, jestli domácí LED masky fungují či nikoliv. 

Výsledky jednotlivých aplikací a přístrojů se totiž často rozcházejí. Při použití záleží na množství energie, čase ozáření, vlnové délce a také na tom, kam se světlo skutečně dostane. 

Protizánětlivé účinky vypadají slibně

Podle vědeckých prací platí, že fotobiomodulace je metoda, která celkově snižuje zánět. Využití nachází třeba u kloubů, traumatických poranění nebo poškození plic a dokonce i mozku. 

Jenže fotobiomodulace neběží jen jedním směrem. Například reaktivní forma kyslíku může v normálních buňkách krátce vzrůst, zatímco v oxidativně stresovaných buňkách se naopak může snížit a zároveň se může posílit antioxidační obrana. Tělo pak může mít pocit, že mu chce světlo z masky uškodit. 

Pokud tedy mluvíme o protizánětlivém účinku, stále musíme mít na paměti, že jeho efekt závisí na stavu tkáně a na parametrech ozáření.

Domácí masky jsou všude, jenže účinnost často nikdo nedokládá

Na trhu rychle přibývají domácí zařízení pro červené a blízké infračervené světlo: masky, panely, rohože i přilby. Rozmach podporuje marketing a snadná dostupnost levnějších LED panelů. Najdete je na on-line tržištích typu Allegro nebo Temu nebo ve specializovaných e-shopech a v obchodech s elektronikou.

Problém ale spočívá v tom, že tato zařízení se často posuzují hlavně z hlediska bezpečnosti. Jestli v reálných podmínkách dodají dávku a vlnové délky potřebné pro konkrétní indikaci, , už nikdo nezkoumá.

Přitom účinnost takové terapie je nejdůležitější. Kolem toho je však hned několik nejasností. Týkají se nejen použitého LED panelu v domácí masce, ale i praktické matematiky: jak nastavit dávku, jakou zvolit vlnovou délku, jak při používání domácí masky zohlednit věk a barvu kůže nebo jak poznat, zda světlo dopadá do cílové tkáně.

Pro běžného uživatele domácích masek je uklidňující, že odborníci neregistrují nežádoucí účinky spojené s nesprávným použitím. 

Mozek po mrtvici láká nejvíc, jenže naráží na fyziku i čas

Největší pozornost vzbuzuje možnost, že by fotobiomodulace mohla pomáhat i po mozkové mrtvici. Jedna z hypotéz pracuje s tím, že po obnovení průtoku krve může dojít k dalšímu poškození buněk v souvislosti s mitochondriemi. Jejich výměna mezi buňkami pak může přispívat k regeneraci lidského organismu. 

Podstatný je ještě jeden detail. Některé vlnové délky blízkého infračerveného světla mohou produkci energie v mitochondriích stimulovat, jiné ji mohou tlumit. Z pohledu ochrany po mrtvici se proto uvažuje o tom, že by v určité fázi mohlo být žádoucí mitochondrie spíše přibrzdit.

Zatím jde hlavně o preklinické studie. Vědci nejprve úmyslně vyvolali poranění mozku u prasat a poté ho ozářili vybranými vlnovými délkami. To vedlo k lepšímu stavu než u neléčených zvířat. Klinické zkoušky na lidech se ale teprve připravují.

Domácí helma zasáhne víc do mozku? Omyl

Červené a blízké infračervené světlo má ještě jedno omezení. Skrz lebku proniká jen několik centimetrů a výrazně ho mohou pohlcovat vlasy. Proto je mylná představa, že domácí helma zasáhne hlouběji do struktury mozku. 

Odborníci nyní hledají invazivnější cesty, jako jsou například optická vlákna pro ozáření konkrétních oblastí.

Fotobiomodulace tak zůstává metodou s reálným protizánětlivým potenciálem. Jenže uživatelé mohou být také výrazně zklamaní, pokud bezhlavě podlehnou lákavé nabídce na internetu. V případě domácích masek s červeným světlem, proto platí důkladné ověřování parametrů a nastudování si správného použití. 

Ve své podstatě ale neexistuje univerzální návod k domácí léčbě. Nejlepší cestou tak bude, když místo experimentování zamíříte k odborníkům. 

Zdroj: AIMS Biophys, Nature, Respekt