Wikipedii bude deset let

Před deseti lety byla spuštěna Wikipedia, přesněji 15. ledna 2001, a záhy se stala neod­mysli­telnou součástí Internetu. Na čelní místa mnoha dotazů na Google se začala pro­sa­zo­vat výraz­něji zhruba kolem roku 2005. Podle Alexy je osmým nej­navště­vo­va­něj­ším webem na světě.

Nápad vytvořit encyklopedii, do které může přispívat každý, měl Jimmy Wales, zatímco spolu­zakla­datel Larry Sanger je prý původcem nápadu použít formátu wiki. Wikipedii lze pova­žovat za nej­vi­di­tel­nější stávající naplnění původní představy webu, jak ji měl Tim Berners­‑Lee, ježto čtenář stránky je zároveň i jejím možným spolu­autorem.

Wikipedii provozuje Wikimedia Foundation jakožto organizace nezisková. Jimmy Wales již nedlouho po spuštění Wikipedie vyloučil úvahy o vkládání reklam. Wikipedia se namísto toho spoléhá na dobrovolné příspěvky. Její roční rozpočet je něco přes dvacet milionů dolarů a podstatnou část pohltí náklady na hosting serverů. Nadace zaměstnává padesátku lidí. Nyní chystá otevření prvního pracoviště mimo Spojené Státy, a to v Indii, kde chce podporovat rozšiřování obsahu v mnoha indických jazycích.

Wikipedii měsíčně navštíví přes 400 milionů uživatelů a v angličtině má přes 3,5 milionu článků, jež pokrývají již tolik, že nepřibývají tak rychle jako dříve. Výzvou zůstává rozšíření obsahu do mnoha jazyků jiných. Wikipedia je mnohem méně užitečná pro toho, kdo nevládne dobře jedním z mála jazyků světových. Snad i proto je až čtrnáctým nejnavštěvovanějším webem uživateli českými (podle Alexy, takže to berte jen jako odhad). Českých článků je nyní přes 180 000 a mnohé z nich jsou v porovnání s anglickými dosti chudé.

Nemnozí čeští wikipedisté čelí výzvě dvojí: zvyšovat počet i rozsah článků českých, ale také věnovat pozornost obsahu věcně českému v jazycích světových, především pak v angličtině, ze které se pak nejčastěji čerpá při tvorbě článků v jazycích ostatních.

Wikipedia vůbec slouží i jako studnice jazyků. Ukazuje nám, co jich na světě je a jak vypadají. Pro některé ohrožené je možná nejpodstatnějším živým písemným pramenem. Pokud některým jazykům rozumíme, pak nám Wikipedia přes veškeré své požadavky na nestrannost odhaluje kulturní rozdíly v uvažování o tom nebo o onom.

Wikipedia čelí po celá léta kritice těch, kteří se nedokáží srovnat se způsobem, jak její články vznikají. Že je může upravovat a doplňovat v zásadě každý, dostávají se do nich nepřesnosti i úplné nesmysly — často z nevědomosti, někdy i záměrně. Mnohé vadné úpravy ovšem nevydrží dlouho, než je někdo odhalí a napraví.

Kdo si přispět zkusil, zjistil, že Wikipedia má přísná pravidla, a každou úpravu podle nich někdo časem posoudí. Nejvíce běžně pociťovaným omezením je zákaz přispívat „původním výzkumem“ — můžete si myslit, že něco víte sebelépe, ale když nedokážete uvést pro své tvrzení nezávislý zdroj s náležitým stupněm věrohodnosti, pak váš příspěvek někdo dříve nebo později prostě odstraní jako nedoložený.

Jako celek se Wikipedia přesností kupodivu blíží encyklopediím redigovaným profesionálně, přitom je mnohonásobně předstihuje rychlostí, s níž dokáže zachycovat vývoj událostí, i šíří toho, co pokrývá (to ovšem jen v několika jazycích nejzastoupenějších). Její zjevná nespolehlivost z podstaty nás ve skutečnosti podněcuje k tomu, abychom zdravě pochybovali o každém zdroji a zcela správně neměli žádný za neomylný.

Wikipedia je přínosem i v tom, že veřejnosti odhaluje, jak kontroverzní některá témata jsou — bouřlivé pře o ně nezůstanou skryty za zavřenými dveřmi a ven se nedostává jen jedna uhlazená, společensky přijatelná pravda. Zkušenost s Wikipedií nás vybízí k tomu, abychom hledali ve více zdrojích (sama Wikipedie na ně odkazuje) a nakonec došli k závěru vlastnímu.