Další případ podvodu: Vydával se za pracovníka ČNB a přes videohovor vylákal přes 24 milionů korun

Případy podvodů pod legendou „policista nebo zaměstnanec banky" neklesají. Naopak. Přibývají, mění se a zdokonalují. Přesto si většina lidí myslí, že se jich to netýká. Případ z Ústeckého kraje ukazuje, jak rychle a jak zničujícím může takový útok být.

Stále dokola, a stále to funguje

Princip těchto podvodů zůstává podobný, ale detaily se mění. Pachatelé sledují, co funguje, a podle toho upravují scénáře. Dnes už nestačí jen zavolat a říct, že je volající policista. Útok bývá vícevrstvý – začíná telefonátem, pokračuje přes WhatsApp, pak přichází „nadřízený" a nakonec odborník z centrální banky. Každý článek řetězce přidá na věrohodnosti.

Veřejnost je varována opakovaně, a přesto počet obětí roste. Podle policejních statistik to není tím, že by lidé varování neznali. Je to tím, že v momentě útoku jsou pod tlakem a v časové tísni, která zdravý úsudek zásadně zhoršuje.

Jak případ v Ústeckém kraji probíhal

Poškozená žena byla nejprve kontaktována telefonicky mužem, který se představil jako policista. Sdělil jí, že její osobní údaje byly zneužity osobou, po které policie celostátně pátrá. Aby vše vypadalo věrohodně, zaslal jí přes WhatsApp dokument – výzvu k podání vysvětlení a informaci o pátrání.

Pak přišlo přepojení. Žena postupně hovořila s dalšími „úředníky", až se dostala k muži, který se vydával za zaměstnance České národní banky. Ten ji během několikahodinového videohovoru přesvědčil, že její finanční prostředky jsou v přímém ohrožení a že je nutné je okamžitě „zabezpečit".

A žena nakonec uvěřila. Umožnila útočníkům vzdálený přístup do svého zařízení a potvrdila celkem 51 odchozích plateb. Celková škoda přesáhla 24 milionů korun. Případem se nyní zabývají kriminalisté v Ústeckém kraji.
Nejde přitom o ojedinělý případ. Jde o součást série podobných podvodů, které v posledních letech zaznamenávají vzestupný t

Proč to funguje

Tyto útoky jsou navrženy tak, aby překonaly přirozené zábrany. Oběť je od začátku vystavena kombinaci autority, strachu a časového tlaku. „Váš účet je ohrožen, musíme jednat teď" – to je věta, která vypíná racionální uvažování a spouští instinkt jednat rychle.

Podvodníci navíc pracují ve skupinách. Každý hraje jinou roli, každý přidává další vrstvu věrohodnosti. WhatsApp zpráva s razítkem, videohovor s „uniformovaným" pracovníkem, odborná terminologie – to vše dohromady vytváří obraz, který působí přesvědčivě.

Co nikdy policie ani ČNB nepožadují

Tady jsou pravidla, která je dobré mít v hlavě – nebo je předat někomu blízkému:

• Policie ani Česká národní banka nikdy nepožadují převod peněz na „bezpečný" nebo jiný účet.
• Nikdy po vás nebudou chtít instalaci aplikací pro vzdálený přístup do vašeho telefonu nebo počítače. 
• Nikdy po vás nechtějí přístupové údaje k internetovému bankovnictví ani potvrzovací kódy z SMS.
• Pokud vás někdo vyzývá k mlčenlivosti nebo vytváří tlak na rychlé jednání, je to vždy varovný signál.

Co dělat, když vás někdo takto kontaktuje

Hovor okamžitě ukončete. Neargumentujte, nevysvětlujte – prostě zavěste. Poté kontaktujte přímo svoji banku na čísle, které znáte, nebo ho najdete na zadní straně platební karty.

Pokud jste se již stali obětí podobného podvodu, volejte bez odkladu tísňovou linku 158. Čas hraje zásadní roli – čím dříve banka obdrží oznámení, tím větší je šance na zastavení nebo vrácení odchozích plateb.

Technika jako nástroj podvodu

Z pohledu informační bezpečnosti je důležité si uvědomit jednu věc: útočníci nemusí překonávat technické zabezpečení banky. Místo toho přesvědčí samotného majitele účtu, aby přístup poskytl dobrovolně a transakce sám potvrdil. Žádný firewall, žádný antivirus ani dvoufaktorové ověření tuto situaci nezachrání, pokud je uživatel zmanipulován.

Vzdálený přístup do zařízení – ať už přes aplikace jako AnyDesk, TeamViewer nebo jiné nástroje – dává útočníkovi přímou kontrolu nad tím, co oběť vidí i co potvrzuje. Banka vidí legitimní přihlášení od legitimního uživatele z jeho vlastního zařízení.

Zdroj: Policie ČR