Umělá inteligence pro armádu: Google a Pentagon podepsali utajenou dohodu, která může změnit pravidla moderní války

Co Google podepsal

Podle serveru The Information podepsaly společnost Google a americké ministerstvo obrany (Pentagon) dohodu, která Pentagonu umožňuje využívat AI modely Googlu pro utajované operace. Smlouva je rozšířením stávající spolupráce a výslovně uvádí, že Pentagon může technologii nasadit pro „jakýkoliv zákonný vládní účel“.

Tato formulace není náhodná — jde přesně o to, o co Pentagon opakovaně usiloval ve vyjednáváních s ostatními AI firmami. Utajované sítě ministerstva obrany slouží k celé řadě citlivých operací: od plánování misí přes zpravodajské vyhodnocování situace až po identifikaci cílů pro vojenské zásahy.

Součástí smlouvy je i závazek Googlu pomáhat na žádost vlády upravovat bezpečnostní nastavení a filtry svých AI systémů. Jinými slovy: pokud armádě vadí, že model odmítá určité typy dotazů nebo varuje před eticky problematickými aplikacemi, Google je připraven tato omezení na požádání zmírnit.

Smlouva formálně obsahuje klauzuli, že AI systém „není určen a neměl by být využíván pro masové sledování obyvatelstva ani pro autonomní zbraně bez odpovídajícího lidského dohledu a řízení". Kritici nicméně upozorňují, že podobná formulace je záměrně vágní a lze ji snadno obejít.

Pentagon uzavřel v roce 2025 smlouvy s předními AI laboratořemi, mimo jiné s Anthropicem, OpenAI a Googlem. Každá měla hodnotu až přibližně 4,5 miliardy korun (200 milionů amerických dolarů). Jde o první vlnu systematické integrace komerčních AI modelů do utajovaných vojenských systémů USA. Google se tak v tomto okruhu ocitá po boku OpenAI a společnosti xAI Elona Muska, které mají obdobné dohody podepsány.

Proč je to průlom

Dosud platilo nepsané pravidlo, že velké AI firmy si zachovávají určitou míru autonomie v tom, k čemu jejich systémy mohou být využívány. Výrobci modelů nastavovali tzv. guardrails, tedy ochranné filtry bránící zneužití technologie například pro navádění autonomních zbraní nebo hromadné sledování občanů.

Google nyní přistoupil na model, v němž tyto záruky nejsou pevné, ale upravitelné na přání zákazníka. V tomto případě americké armády. Mluvčí Googlu to obhájil slovy, že přístup prostřednictvím API k jejich komerčním modelům, a to i na infrastruktuře Googlu, „představuje zodpovědný přístup k podpoře národní bezpečnosti".

Anthropic řekl ne a zaplatil za to

Příběh Googlu nelze vyprávět bez příběhu firmy Anthropic, tvůrce AI asistenta Claude. Anthropic byl první AI laboratoří, jejíž technologie byla nasazena na tajných sítích, a zároveň jedinou firmou, která odmítla podmínky Pentagonu bez výhrad přijmout.
Kamenem úrazu byly dvě jasné podmínky: Anthropic trval na tom, aby jeho Claude nebyl používán pro plně autonomní zbraně bez lidského dohledu a nebyl nasazen pro masové sledování amerických občanů. Pentagon tyto podmínky odmítl přijmout s tím, že armáda nemůže akceptovat, aby soukromá firma omezovala vojenské operace.

Po zhroucení jednání v únoru 2026 označil ministr obrany Pete Hegseth společnost Anthropic za riziko pro dodavatelský řetězec. Šlo o označení, které se dosud používalo výhradně pro firmy napojené na zahraniční protivníky. Paradoxní je, že armáda mezitím AI Claude využívala při operacích včetně nasazení v probíhajícím konfliktu s Íránem.

Anthropic podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o protiústavní odplatu za svobodu slova. Federální soudkyně Rita Linová označila kroky Pentagonu za pokus „potrestat" firmu a konstatovala, že označení bylo vydáno kvůli „kritice vládních postupů v médiích" — nikoli z reálného bezpečnostního důvodu.

Co vojenská AI může znamenat

Integrace pokročilé komerční AI do vojenských systémů přináší možnosti, které ještě před pěti lety působily jako science fiction. 

• Zpravodajská analýza v reálném čase: AI dokáže zpracovávat obrovské množství signálů, satelitních snímků, komunikace a otevřených zdrojů a vytvářet z nich situační přehledy ve zlomku času, zatímco analytikům by to zabralo hodiny.
• Plánování operací: Modely mohou simulovat scénáře, navrhovat trasy nebo vyhodnocovat rizika s přesností, které lidské štáby těžko dosáhnou v časovém stresu.
• Identifikace cílů: Toto je zároveň nejcitlivější oblast. AI systémy jsou schopny z vizuálních dat, geolokace a dalších vstupů navrhovat potenciální cíle — a otázka, nakolik je v tomto procesu přítomen „odpovídající lidský dohled", zůstává předmětem ostrých debat.
  Kybernetické operace: AI výrazně zvyšuje schopnosti jak v útočné, tak obranné kybernetické oblasti — od analýzy zranitelností po automatizaci reakcí na hrozby.

Kritici upozorňují, že čím dál tím více rozhodnutí s potenciálně smrtelnými důsledky může být delegováno na systémy, jejichž chování není plně předvídatelné. Riziko chyby nebo záměrné manipulace modelu je reálné.

Odpor uvnitř Googlu

Dohoda s Pentagonem nezůstala bez reakce uvnitř samotného Googlu. Více než 560 zaměstnanců podepsalo otevřený dopis adresovaný generálnímu řediteli Sundaru Pichaiovi, v němž ho vyzývají, aby utajované vojenské smlouvy ohledně AI odmítl.
Není to poprvé, co Google čelí vnitřnímu odporu v otázce vojenských zakázek. V roce 2018 firma pod tlakem zaměstnanců odmítla obnovit kontrakt Project Maven, jehož cílem byla AI analýza dronových záběrů pro armádu. Tehdy vedení ustoupilo. Tentokrát zatím ne.

Dohoda Googlu s Pentagonem je součástí širšího trendu: USA systematicky budují AI kapacity pro vojenské účely a chtějí k tomu využívat nejlepší komerční technologie bez omezení, která si výrobci sami nastavili.

Otázka nestojí tak, zda bude AI ve válce využívána — to se již děje. Otázka je, kdo a jak bude nastavovat hranice jejího použití. A zda tyto hranice vůbec někdo dodržuje.

Zdroj: X, The Information, Economic Times, Reuters, Times of Israel