Menu
CHIP Speedtest

V údolí bezradných

V Silicon Valley by měl vzniknout nový svět. Tamní myslitelé ale ztratili půdu pod nohama. Jejich svaté sliby zatím svět nespasily, spíše se vzdalují od reality. Sní o samořiditelných vozech, o životě bez smrti a trojdimenzionálních supertunelech.

Sahají po hvězdách, chtějí vytvořit superinteligenci a zrušit práci. Digitální elita ze Silicon Valley ale vůbec nemyslí na důsledky svých plánů. Vysnila si budoucnost a nyní požaduje, aby svět sloužil jako prostředek k budování jejích technologických utopií.

Pro samé řešení nevidí problém

Pokrok je zaklínadlem Silicon Valley: dokud se čipy zmenšují, kapacity baterií zvětšují a programy se stávají inteligentnějšími, do té doby se nám bude dařit stále lépe. To je samozřejmě prastarý nesmysl, který se opakuje ve stále novějších formách. Stačí se podívat na firmy, které nejhlasitěji zpívají píseň o tom, že vše bude dobré a lepší: svatý svět Facebooku je ve skutečnosti místem, kde vznikají digitální ghetta a kvete celkové komerční monitorování. V biotopu Twitteru zase namísto svobody projevu narůstá nenávist a extremismus. A i když Google zkoumá nesmrtelnost a internet pro všechny, financuje to vše z prodeje soukromí svých uživatelů. Apple je pak schopen vytvářet drahý dojem dokonalého člověka díky částečně nelidským podmínkám ve svých výrobnách. 

Z nové technologie nevznikne žádný nový svět. Spíše se tím ztělesňuje a posiluje ten stávající. Hledání útočiště v technologii přináší velké rozpory. Jsou to příznaky oboru, který pro samé hledání nejrůznějších řešení už není schopen vnímat své vlastní problémy.

Existuje-li člověk, u něhož se nároky a skutečnost obzvláště rozcházejí, pak je to Elon Musk. Oblíbený nerd, který rád vystupuje před kamerami, na jevišti hraje nadšeného budovatele a občas dává průchod emocím dokonce i pláčem. Přitom však k pláči nutí hlavně své zaměstnance. Pomocí znovupoužitelných raket a elektrických automobilů chce vyřešit mobilitu budoucnosti, vytvořit akumulátorovou říši a zrušit dělnickou třídu. A od okamžiku, kdy ho na Twitteru zasáhl blesk poznání, sní o komplexních tunelových systémech, ve kterých mají být osoby, vozidla nebo náklady přepravovány na dopravním pásu rychlostí zvuku. 3D provoz, jak tvrdí tento zakladatel mnoha známých firem, je dostupný buď pomocí létajících vozů, nebo pomocí tunelů. Takže to zkouší s tunely. Pro tento projekt už založil novou společnost Boring.

Velká vize, velká kreativita a také velká peněženka, které se tak dobře hodí k cílevědomému Silicon Valley. Ale není tato tunelová vize trochu cynická vzhledem ke stavu infrastruktury v USA (dokonce i před sídlem Tesly zejí v silnicích výmoly)? A vůbec: komu by nakonec takový šílený projekt pomohl? Pravděpodobně jen několika málo bohatým, kteří si mohou dovolit skok v mobilitě, i když ho vůbec nepotřebují. Nicméně, parafrázujeme-li Steva Jobse, realita by nikdy nedovolila, aby nějaká Muskova myšlenka spatřila světlo světa.

Prázdné sliby ve světě bez utopií

„Chceme ze světa udělat lepší místo“ je slavná mantra Silicon Valley. Tato mantra na dlouhou dobu symbolizovala technologickou přeměnu a její zrychlení prostřednictvím internetu; byla vyjádřením touhy technologických zlatokopů i technologických myslitelů. Po vzkříšení ze splasklé bubliny dot.com se však údolí v Kalifornii změnilo v kolébku nového světového pohledu. Jeho slib spásy spočívá ve víře, že pro každý problém existuje řešení. Věštba zní, že se stane místem, kde hrstka vyvolených vytvoří budoucnost. Ten, kdo se upíše tomuto technickému krédu, se může těšit na světské bohatství a slávu příslušející osobě, která vynalezla budoucnost. To nepřitahuje lidi, kteří chtějí znovu objevit kolo - přitahuje to ty, kteří chtějí kolo vymyslet.

Takový postoj zapadá do světa, který trpí nedostatkem utopie. Zvláště proto, že utopické myšlenky je možné tak dobře prodávat: v Silicon Valley byla naděje na lepší zítřek přetransformována na obchodní poptávku, budoucnost byla monopolizována a následně prodávána jako produkt životního stylu masám toužícím po budoucnosti. Každý nový mobilní telefon, každá nová internetová služba, každá aktualizace aplikace je takovým slibem ve formě zboží: s námi je budoucnost zase o kus blíž.

Ve skutečnosti používá Silicon Valley naprosto přehnanou rétoriku, aby pokrylo své produkty a nápady silnou vrstvou pseudonáboženství. Podívejte se, jak často se tu mluví o poslání vytvořit komunitu, přepsat historii, vrátit se zpět ke kořenům, bojovat proti zlu a posilovat dobré. Černá nebo bílá, budoucnost nebo zapomnění, řešení nebo problém -tyto možnosti vám dává Silicon Valley. Buď jsi s námi, nebo jsi daleko pozadu.

Samozřejmě pokud to sledujete trochu s odstupem, přijde vám to hodně bizarní: technologie jako duchovní prožitek a šéfové firem, kteří inspirují davy? Skutečnost, že reklamní triky jsou oslavovány jako duchovní prožitky a průmysl dělá ze svých protagonistů apoštoly, je jinak známa pouze z popkultury. Rozdíl je v tom, že Prince nikdy nestavěl 3D tunely a Rihanna nikdy nechtěla radit prezidentu Trumpovi v otázkách popu.

Přesto se Silicon Valley podařil geniální tah. V jeho rukou se sliby a produkty spojily v jedno. Naprosto kapitalisticky se podařilo překlopit neexistenci smyslu do obchodní poptávky a nyní ji uspokojovat něčím, co se musí neustále obnovovat: technologiemi. A očividně v Silicon Valley jsou jediní, kteří to dokážou (zbytek byl skoupen, zašlapán nebo zničen). Aby bylo jisté, že se tento stav udrží, vlastní předvoj (tj. skupina firemních generálních ředitelů) hraje roli proroka.

Ve skutečnosti jsou tyto okolnosti samy o sobě dost do očí bijící, aby nám pomohly rozpoznat geniální způsob, jakým se ekonomika a světový názor spojily, aby vytvořily takzvanou kalifornskou ideologii. Šéfové tamních firem viděli budoucnost. Se svými tržními znalostmi a smyslem pro obchod, sebestřednými a vizionářskými oznámeními a fantastickým bohatstvím v podstatě ztělesňují víru v pokrok: lepší člověk vyhrává. Z jejich pohledu by ideální scénář byl takový, v němž by celý svět byl nejprve zprivatizován a poté znovu uspořádán podle jejich inženýrů a ředitelů. Ten, kdo jim stojí v cestě, je nepřítelem pokroku.

Měkké přistání v tvrdé realitě

Je ironií, že s touto kombinací naděje a technologie dosáhly technologické společnosti přesně toho, o co jejich největší kritici marně usilují už desítky let. Ale na rozdíl od etických a politicky ovlivněných utopií kyberprostoru, vytvářených nerdy kritizujícími systémy v osmdesátých letech minulého století, je toto nové technologické evangelium zcela prázdné.

Namísto vytváření hodnot pracují firmy v Silicon Valley pouze na budování vlastní hodnoty. Religiózní nátěr má jen zakrýt těžce vykořisťující vztahy a také důsledky jejich činů.

Jedna věc by měla být už dávno jasná: svět, o kterém se sní v Silicon Valley, je skutečným technologickým rájem jenom pro hrstku lidí. Pro ostatní je to tvrdá realita. Například pro starousedlíky ze Silicon Valley a mnoho zaměstnanců technologických společností, pro které už není v širokém okolí daném dvouhodinovou jízdou autem žádné finančně dostupné bydlení.

Není proto divu, že se Silicon Valley také mezitím zaměřuje samo na sebe. Protesty uvnitř, mimo a mezi firmami si nyní vynucují dlouhotrvající diskuse o chování a odpovědnosti.

Spor ohledně propuštěného generálního ředitele společnosti Uber Travise Kalanicka a podnikové kultuře kontaminované sexismem a šikanováním je toho důkazem stejně jako kritika výrobních podmínek továren Applu a role sdílené ekonomiky v oblasti zneužívání a vykořisťování širokých skupin obyvatelstva. Patří mezi ně i veřejný spor mezi Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem o nebezpečí nepochopení všech možností AI, vstupování a následné vystupování do/z poradního sboru amerického prezidenta Trumpa a role technologického investora Petera Thiela jako poradce prezidenta. Jedná se o rozpačité pavlačové hádky a nerovnoměrné rozložení příležitostí pro různé vrstvy obyvatelstva, o negativní dopady firemních strategií, příliš zaměřené na expanzi, a o sociální škody, které neregulované komunity mohou způsobit.

Kdo chce být velký, musí ukázat velkorysost

I když za vším spíše než nově objevené hodnotové povědomí stojí boj o vlastní konkurenceschopnost a strach ze státní intervence, je to znamení toho, že doba nekompromisního růstu skončila a že se nyní žije už jen z podstaty. Také proto, že k plánům s celosvětovým dopadem se lépe hodí mít morální kompas, který ne vždy ukazuje směrem k úspěchu. Pokud chcete být velcí, musíte být také velkorysí.

Ale nezachází to už příliš daleko? Musíme opravdu Silicon Valley přenechat celý svět - nebo bychom tomu měli spíše zabránit? Bylo by užitečné se jednou zbavit mýtu o Silicon Valley, že jen tam se vynalézá budoucnost a že to vždy začíná kouskem techniky.

Dobrý byznys - ale je to dost?

Silicon Valley dokázalo, že vynalézáním budoucnosti můžete fantasticky zbohatnout, i když cena za to je často velmi vysoká. Ale hlavní slib Silicon Valley, že jeho vynálezy obohatí a ulehčí náš život, se dosud nenaplnil. Právě naopak: stále jasněji se ukazuje, že internet zesiluje staré konflikty. Platformní kapitalismus, crowdworkingové koncepty a průmysl 4.0 hrozí, že nás vrátí o krok zpět do temných pracovních dob. Dohlížecí a optimalizační mechanismy ovládají části našich životů, ponurý design a gamifikace z nás dělají nešťastníky, a co se vlastně děje ve skrytu s našimi daty? A to je jen začátek. Co se stane, když automatizace úplně zruší pracovní místa, demokratický systém bude nahrazen politikou založenou na evidenci datových bodů a černých skříněk a celé části společnosti budou kvůli digitalizaci vyloučeny z podílení se na dění? To jsou konkrétní důsledky touhy Silicon Valley po budoucnosti.
Zní to jako polemická kritika, že Silicon Valley, jedna z nejbohatších oblastí na světě, nemá lepší svět dokonce ani před svým vlastním prahem.

Ale není na tom něco? Nevidíte, jakou cenu mají všechny ty sliby a jaký svět by se mohl skutečně jednou vynořit z toho bezohledného úsilí? Mohou snílci jako Musk, technokrati jako Nadella a Pichai, cynici jako Bezos a pseudopolitici jako Zuckerberg opravdu vytvořit budoucnost? Kdyby se o ni opravdu starali, věnovali by se skutečným problémům: protože pouhé technologie svět neuzdraví. Dokud se nedostaneme ke kořenům problémů, budou nové technologie vždy reprodukovat pouze staré problémy. A čím zarputileji se bude prosazovat vymyšlená budoucnost, tím více to bude na úkor přítomnosti, kterou chceme odsunout. Pak může kdejaký Elon Musk se svými vizemi kopat hluboko do nitra Země, nebo naopak posílat rakety na Mars: tam všude znovu narazí na stejné problémy. Může to být dobré pro podnikání a obchod. Ale stačí to?

***

Silicon Valley v číslech

Rostoucí rozdíl mezi bohatými a chudými

Nejbohatší jedno procento obyvatel Silicon Valley vydělává průměrně 31- až 46násobek průměru zbývajících 99 procent.

Rozdíly v platech: Muži s vysokoškolským vzděláním mají platy vyšší o 35-50 %
Průměrný příjem: 105 527 dolarů
Průměrný nájem: 2 783 dolarů (byt 3+1)
Životní náklady čtyřčlenné rodiny: 65 380 dolarů
Počet lidí bez domova: 7 400 Ve věku 18 až 25 let: 28 %
Podíl lidí žijících v chudobě: 8,3 %
Dětská chudoba: 9 %
Podíl domácností závislých na sociálních dávkách: 29 % (58,8 % připadá na hispánské/ latinskoamerické obyvatelstvo)
Procento domácností s ročním příjmem přes 150 000 dolarů: 33,8 % (2015)
Lidé s top příjmy vydělávají v průměru 4,8krát více (85 652 dolarů) než lidé s nízkými příjmy 36 % všech studentů dostává příspěvek na školní obědy (nebo je má zcela zdarma)

Doprava

Průměrná doba dojíždění do práce v Silicon Valley: 56 minut
Průměrná doba jízdy v Silicon Valley: 26 minut
Procento lidí využívajících veřejnou dopravu: 6 %
Procento lidí používajících k dopravě kolo: 2 %
Podíl vozů Tesla na všech elektroautech: 17 %

Širokopásmové připojení

Procento domácností žijících bez širokopásmového připojení: 12 % (33 % z toho připadá na domácnosti s příjmem nižším než 35 000 dolarů)
Zdroj: Silicon Valley Index 2017

***

Je to nástupce Trumpa?

To, že se Silicon Valley tlačí do Washingtonu, není žádná novinka. Peter Thiel, jeden z nejkontroverznějších nerdů, sedí dokonce v Bílém domě jako konzultant Donalda Trumpa. Už několik měsíců se ale šušká, že Mark Zuckerberg by mohl v roce 2020 vystoupit proti Donaldu Trumpovi jako prezidentský kandidát za demokraty. Svědčí pro to - samozřejmě! - mnoho indikací, jako je jeho neobvyklá cesta po amerických státech, angažmá zkušeného politického stratéga Joela Benensona a jeho celosvětově se měnící plány s Facebookem a jeho iniciativou Chan Zuckerberg. Nejdůležitějším ukazatelem je však překvapivá změna nabídky akcií společnosti Facebook, kterou by si měl Zuckerberg zajistit dlouhodobě ve Facebooku rozhodující slovo, a to i v případě, že opustí společnost - pokud bude zastávat „vládní nebo úřední post“. Náš závěr: Příliš hrozné, než aby to byla pravda...

Foto popis| Výmoly a asfaltové náplasti. Tak vypadá infrastrukturní krize v Silicon Valley. Jsou 3D tunely Elona Muska skutečně správným řešením?
Foto autor| Zdroj: Silicon Valley Index 2017

Foto popis| Podíl žen - 2017 S rovnoprávností mezi muži a ženami to vypadá v Silicon Valley špatně jako všude jinde. V technologických společnostech se podíl žen pohybuje jen mezi 26 % (Microsoft) a 33 % (Facebook).
Foto autor| Zdroj: Research is Beautiful

Foto popis| Začal to Steve Jobs. Šéf Applu používal náboženský patos, aby investoři a uživatelé věřili v jeho projekty.
Foto popis| Silnice v Silicon Valley jsou stejně zchátralé jako zbytek infrastruktury - dokonce i před centrálou Tesly.

O autorovi| FELIX KNOKE, autor@chip.cz










Komerční sdělení