Menu

Sbohem, hotovosti!

Digitální peníze se v zemích, jako je Švédsko, staly postupně standardem. Navrhovaný předpis EU nyní hodlá změnit naši společnost na bezhotovostní -pro mnohé hororová vize.

Zajít do banky a vložit si tam, nebo naopak vybrat peníze - to je stále součástí každodenního života většiny z nás. Situace ale vypadá úplně jinak ve Švédsku: ti, kteří přijdou do banky s hotovostí, aby si ji zde vložili na účet, jsou v lepším případě podezřelí, v tom horším jsou posláni zpět. V nejhorším případě pak na ně zaměstnanci banky rovnou zavolají policii. V této skandinávské zemi je totiž finanční hotovost už do značné míry věcí minulosti.

Jedním z posledních způsobů využití hotovosti je ve Švédsku koupě drog nebo jiných nelegálních předmětů. Podle odhadů Credit Suisse to ve Švédsku funguje na základě následujícího pravidla: „Jestliže chcete platit v hotovosti, je něco podezřelé.“ Na rozdíl od Čechů, Poláků nebo Němců totiž Švédové naprosto samozřejmě používají platební karty nebo smartphony i pro platby drobných částek. Hotovostní platby se přijímají už jen zřídka - to zahrnuje i víkendové trhy, veřejné toalety, parkovací hodiny, a dokonce i církevní sbírky. Prodejci pouličních novin jsou vybaveni telefony a čtečkami karet, aby mohli prodávat svá periodika bezhotovostním způsobem.

Skutečnost, že Švédsko je nyní jednou z nejvíce bezhotovostních společností na světě, lze připsat především aplikaci Swish. Ta představuje výsledek společného úsilí všech švédských bank, lidé ji používají k posílání si peněz navzájem, nakupují s ní v obchodech nebo přispívají na dobročinné projekty, o kterých se dozvědí při procházce po pěší zóně ve městě. Aplikace se stala ve Švédsku tak populární, že sloveso „swich“ se stalo synonymem pro „platit“.

První bezhotovostní společnost

Ve Švédsku dnes probíhá pouze dvacet procent všech plateb v hotovosti. S ohledem na celkovou hodnotu všech operací zaujímají hotovostní transakce už sotva dvouprocentní podíl. Švédská centrální banka odhaduje, že země se stane první totálně bezhotovostní zemí v roce 2030. Paradoxem je, že právě Švédsko bylo první evropskou zemí, která v roce 1667 začala peníze tisknout a o tři století později uvedla do provozu první bankomat. Také Dánsko si stanovilo cíl definitivně zrušit hotovost do roku 2030, papírové bankovky a mince zde tvoří už jen zhruba čtvrtinu všech uskutečněných transakcí. A bezhotovostní společnost je aktuálním tématem také v Estonsku.

Naproti tomu pro mnoho Středoevropanů se taková vize budoucnosti podobá spíše apokalypse - koneckonců také Češi, i přes velký posun v posledních letech, jsou stále fanoušky hotovosti: zhruba dvě třetiny všech plateb se u nás vypořádávají v hotovosti. U nižších částek do 100 Kč je to stále přes 90 %, i když i tady se díky bezkontaktním platbám lámou ledy. Nejsme v tom zdaleka sami, v zemích jako Německo nebo Rakousko jsou lidé ohledně plateb dokonce ještě konzervativnější. A pro zadlužené ekonomiky v Itálii, Řecku nebo Portugalsku je používání hotovosti zcela nezbytné.

Pro změnu v uvažování českých klientů odvádějí velký díl práce banky, které nabízejí stále pohodlnější způsoby plateb bezkontaktními kartami nebo nálepkami. Navíc vzniklo i několik služeb, které chtějí odlákat spotřebitele od jejich milovaných bankovek a mincí. Ne všechny tyto novinky mají ale lehký život, o čemž může svědčit i konec služby Mobito, která od září 2012 umožňovala platit mobilem nebo posílat peníze mezi smartphony.

Platby přes mobil: Banky se probouzejí

Řešení plateb mobilem už ale dávno není nápadem vhodným pouze pro rychlé start-upy. Už od roku 2015 existuje v České spořitelně služba Friend24. Tato aplikace umožňuje posílat peníze lidem, aniž by odesílatel musel znát číslo účtu. Stačí kontakt - na Facebook Messenger,

WhatsApp nebo e-mail či SMS. Příjemce nemusí mít ani účet v České spořitelně, odesílatel ale ano. Funguje to tak, že mu aplikace pošle výzvu k zadání čísla svého účtu. Aplikace platby zároveň i eviduje. Podobné služby a aplikace poskytují i další tuzemské banky: například mBank umožňuje posílat platby bez znalosti čísla účtu - prostřednictvím Facebooku nebo telefonního čísla.

Tyto aplikace ale zatím využívá relativně malé procento lidí, nic, co by se dalo srovnat s masovým rozšířením aplikace Swish ve Švédsku. Nedá se ale říct, že by k tak malému rozšíření těchto moderních plateb u nás i v okolních zemích přispěl jen zvyk lidí mít v kapse velkou hotovost. Je tu ještě jeden důležitý důvod: švédské banky se navzájem nevidí jen jako konkurenti, takže je pro ně jednodušší se dohodnout na společném systému, jako je Swish.

Bohužel jednou z největších překážek blokujících zavádění nových platebních služeb je roztříštěnost finančního trhu. Aplikace, které mají šanci uspět, musejí být univerzálně použitelné napříč bankami a platby musí být zpracovány rychle. Pokud jde o rychlost, bude ve finančním sektoru brzy vidět nějaký pohyb. Evropská unie totiž pracuje na nové verzi směrnic tzv. Payment Services Directive (PSD2), které by měly prudce katapultovat těžkopádný bankovní svět do digitální éry.

Přicházejí instantní platby

Nejdůležitější část PSD2 se týká zavedení instantních plateb. V důsledku toho platby v rámci EU musí být prováděny (a zaúčtovány) během několika sekund. Současná situace, kdy tyto postupy trvají někdy i několik dní, má brzy skončit. Kromě toho směrnice EU (která by podle současného plánování měla začít platit od ledna 2018) také uvádí, že zákazníci proto musejí mít možnost využívat bankovní systémy kdykoliv -365 dní v roce, 24 hodin denně.

Nicméně díky PSD2 budou banky nuceny nejen urychlit svou práci, ale budou také muset otevřít své systémy a zpřístupnit je ostatním poskytovatelům finančních služeb. Toto otevření by mohlo vést k velkému tlaku na inovace celého odvětví finančních služeb: další poskytovatelé dostanou přístup nejen k instantním platbám, ale také přímo k datům jednotlivých účtů, pokud o to zákazník jejich prostřednictvím požádá.

Inovace díky novým rozhraním

Na tomto základě by mohly inovativní platební služby v budoucnu vznikat daleko lehčeji a rychleji, protože dnes ještě banky mohou současným poskytovatelům poměrně účinně bránit v přístupu k datům účtů. A další výhoda: zavedení univerzálních rozhraní by nejen umožnilo platebním službám fungovat nezávisle na bankách, ale minulostí by se rovněž mohly stát pochybné metody, jako je tzv. screen scraping (používá například služba Sofort), které v současné době víceméně z nouze využívají nezávislé platební služby pro přístup k datům účtu.

Nicméně, jak neustále poukazují především zastánci práv spotřebitelů, bezhotovostní společnost nemá jen samé výhody. Je potřeba se zabývat i problémy, které s sebou bezhotovostní platební styk může přinášet. A existuje několik takových protiargumentů: například hotovostní operace nikoho nediskriminují. Dokonce i lidé, kteří nemají bankovní účet nebo smartphone (nebo ho ani mít nechtějí), mohou bez problémů provádět platby v hotovosti. Hotovost také usnadňuje kontrolu výdajů. Pokud používáte bezhotovostní platební nástroje, nemusíte koneckonců ani plánovat, kolik peněz utratíte, a kolik si tedy s sebou musíte vzít. Hotovost prostě usnadňuje šetření a kontrolu výdajů a nedovolí nám utrácet neplánovaně.

Odborníci také přikládají velký význam nezávislosti, která jde ruku v ruce s hotovostí. Tím je myšlena zejména nezávislost na poskytovatelích nových digitálních platebních metod: nabídka služeb umožněných nastupující FinTech érou generuje nejen dodatečné náklady při placení, ale mohla by také díky smluvním ustanovením a pravidlům určovat, co se smí jejich nástroji platit, a co už nikoliv.

Zmatek na bezhotovostním festivalu

Pokud odhlédneme od všech výše zmíněných důvodů, proč být s bezhotovostní společností opatrný, existuje ještě jeden, mnohem prozaičtější důvod, který hovoří pro přítomnost hotovosti: funguje bez připojení k internetu. Incident, který se stal ve Švédsku, poskytuje názorný příklad toho, k čemu může dojít, když se technologie spojená s platbami pomocí karet a aplikací porouchá.

V roce 2014 hudební festival Brávalla v Norrköpingu hrdě oznámil, že se bude jednat o „zcela bezhotovostní“ festival: platby měly být prováděny pouze pomocí náramků s RFID čipem, které obdrželi návštěvníci při vstupu. Nicméně platební systém se kompletně porouchal hned první den. Návštěvníci si po dlouhé hodiny nemohli koupit nic k jídlu ani k pití, což způsobilo obrovský chaos v celém areálu. Pragmatické řešení pak bylo zbavit se všeho digitálního: aby hosté mohli uhasit svou žízeň, začaly se bez okolků vydávat staré dobré papírové dluhopisy.

Důvody placení hotovostí

V sousedním Německu, kde se zhruba 80 % všech plateb uskutečňuje v hotovosti, provedla Německá spolková banka anketu, co zákazníky motivuje k hotovostním platbám.

Údaje v procentech

Lepší kontrola výdajů 65
Jednodušší než platba kartou 43
Bezpečnější než platba kartou 33
Rychlejší než platba kartou 29
Příjemnější dotyk s penězi než s kartou 20
Odpadá zneužití osobních dat 13
PIN je obtížně zapamatovatelný 12
Lepší akceptace hotovosti 9
Jiný důvod 10 Zdroj: Německá spolková banka (DBB)

Foto popis| Kartou nebo smartphonem? V zemích, jako je Švédsko a Dánsko, se karty nebo chytré telefony používají k provádění plateb téměř všude - to se týká i přispívání do dobročinných sbírek při procházce po pěší zóně 1, placení na veřejných toaletách 2 nebo v parkovacích automatech 3 .
Foto popis| „Bezhotovostní společnost je nevyhnutelně charakterizována ztrátou svobody, anonymity a obrovským posílením »velkého bratra« sledujícího každý náš krok.“ Václav Klaus na vystoupení o vizi bezhotovostní společnosti, říjen 2016.
Foto popis| Nesmělé začátky Mobilní aplikace umožňující univerzální platby kartami 1 a NFC terminály pro bezhotovostní platby 2 sice již fungují, ale v Česku ani sousedních zemích se zatím netěší příliš velké popularitě.

O autorovi| BENJAMIN HARTLMAIER, JOSEF MIKA, autor@chip.cz


Příbuzná témata: