Menu
CHIP Speedtest

50 let Intelu

Nejznámější výrobce procesorů slaví 50. výročí. V roce 1968 tuto firmu založili Robert Noyce a Gordon Moore pod původním názvem Integrated Electronics Corporation. Pojďme si projít její historické milníky a zajímavé i zapomenuté produkty. 

Firmu Intel zná v našem oboru určitě každý a každý se také patrně setkal s nějakým produktem „Intel Inside“. Stejně známé jsou i osobnosti, které tuto společnost zakládaly, protože jde o slavná jména Robert Noyce, Andrew Grove a Gordon Moore. Posledně jmenovaný navíc pronesl i slavnou větu, tzv. Moorův zákon, který se víceméně udržel v platnosti dodnes.

Firmu založili Robert Noyce a Gordon Moore 18. července 1968 ve městě Mountain View (Santa Clara) v Kalifornii, kde Intel doposud sídlí. Na rozdíl od některých jiných firem ze Silicon Valley nezačínali v garáži, ale společnost rozjížděli s tehdy slušnou sumou 2,5 milionu dolarů, které jim poskytl americký finančník Arthur Rock. Zakladatelé také nebyli žádní studenti, ale zkušení inženýři středního věku s velkou reputací. Například Robert Noyce byl jedním ze dvou vynálezců integrovaného obvodu, pracoval už ve firmě Philco a před založením Intelu byl generálním ředitelem divize společnosti Fairchild Semiconductor. Moore byl v této společnosti vedoucím výzkumu a vývoje.
Při hledání jména pro firmu zakladatelé rychle zavrhli nápad použít svá jména, protože „Moore Noyce“ znělo jako „more noise“, tedy něco jako více šumu, což v elektronice není právě žádoucí. Firma se tedy dočasně jmenovala N M Electronics, později pak Integrated Electronics Corporation, zkráceně Intel i přes to, že za to museli zaplatit hotelovému řetězci Intelco, který už měl tento název registrovaný.

První produkty

Už od počátku se společnost Intel věnovala výzkumu a vývoji, protože nechtěla pouze využívat stávající technologie, ale přijít s něčím vlastním. Prvním produktem ještě nebyl procesor, ale SRAM paměť 3101, tedy statická paměť s náhodným přístupem, uvedená na trh v dubnu roku 1969, která byla oproti konkurenčním produktům dvojnásobně rychlejší. Dobře se ale začala prodávat až jednokilobitová paměť 1103.

Po úspěchu s pamětmi DRAM se Intel soustředil na paměti EPROM, které patřily až do roku 1985 mezi jeho nejúspěšnější produkty. V roce 1971 ale došlo k zásadní události. Inženýři Ted Hoff, Federico Faggin a Stan Mazor totiž vyvinuli čtyřbitový mikroprocesor a první jednočipový mikroprocesor 4004. V roce 1972 následoval osmibitový procesor 8008 a o dva roky později rychlejší verze 8080. Svůj první 16bitový procesor 8086 pak Intel uvedl na trh v roce 1978.

Rozhodující PC

Zásadní pro další rozvoj Intelu bylo rozhodnutí společnosti IBM, že svůj první osobní počítač založí právě na procesoru Intel 8088. Ten pak Intel dodával i dalším firmám, které vyráběly klony IBM PC. Tento okamžik byl osudový i pro další známou firmu - pro Microsoft, který pro IBM PC dodal operační systém a dlouho s Intelem tvořily tandem označovaný jako Wintel.

Vývoj procesorů se samozřejmě nezastavil a následovaly vždy výkonnější, ale zpětně kompatibilní procesory 80286 a v roce 1985 první 32bitový procesor 80386. Po modelu 80486 Intel změnil koncepci pojmenování a v roce 1993 představil slavné Pentium s 3,1 milionu tranzistorů, superskalární architekturou a výkonem, který umožnil vývoj multimediálních aplikací a her. Intel však kromě procesorů a pamětí vyráběl a vyrábí i řadu dalších produktů, jako jsou základní desky, SSD disky a podobně.

Tandem Wintel úspěšně působil na trhu s osobními počítači, ale Intel i Microsoft měly velkou chuť obsadit i mnohem lukrativnější trh s pracovními stanicemi a servery. Prvním procesorem určeným do tohoto segmentu byl model Pentium Pro, uvedený v roce 1995. Mohl se použít ve dvou- a čtyřprocesorových systémech a otevřel cestu Intelu do této oblasti, kde se mu teď velice dobře vede.

Ne vše se podaří

Miliony procesorů a na nich miliony tranzistorů a rychle se měnící trh. Je jasné, že chybička se vždycky vloudí. K odhalení jedné takové přispěl v roce 1993 matematik Thomas Nicely, když zjistil, že jeho počítač s Pentiem nepočítá správně při výpočtech v plovoucí desetinné čárce. Chyba známá jako Pentium flaw nebo také Pentium FDIV bug tehdy stála Intel asi 475 milionů dolarů, jeho pozici ale výrazně neovlivnila.

Firma Apple sice v roce 2005 opustila platformu IBM Power PC a začala ve svých počítačích Mac používat procesory Intel, ale když Steve Jobs poptával procesor pro svůj připravovaný smartphone, Intel situaci špatně odhadl. Nabídnutá cena se mu zdála vzhledem k předpokládaným nákladům na vývoj a výrobu příliš nízká, a tak se s Applem nedomluvily. Že to byla zásadní chyba, přiznal při svém odchodu do důchodu dlouholetý a jinak úspěšný šéf Intelu Paul Otellini. Litoval, že tehdy řekl Stevu Jobsovi „Ne“. „Musíte si ale uvědomit, že to bylo ještě předtím, než byl Apple iPhone představen, a nikdo netušil, co bude znamenat,“ řekl Otellini v rozhovoru. Apple se pak vydal vlastní cestou a své procesory založil na konkurenční platformě ARM.

Zajímavé přitom je, že procesory ARM Intel nějakou dobu vyráběl. V roce 1998 totiž v rámci soudních sporů se společností DEC získal vývojový tým procesorů StrongARM a vyvinul vlastní ARM procesory XScale. Intelu se však tehdy zisky z tohoto segmentu zdály nízké, a tak se v roce 2006 procesorů ARM zbavil a prodal tuto divizi za 600 milionů dolarů firmě Marvell. 

Intel se sice pak ještě pokoušel do odvětví malých přenosných zařízení vstoupit, ale nepovedlo se mu to. I když své procesory pro tablety a chytré telefony nabízel za velmi dobré ceny a ty byly konkurenceschopné i z hlediska výkonu a spotřeby, velký zájem o ně nebyl, a tak se musel z tohoto oboru stáhnout. Nepomohly ani vysoké marketingové náklady. Snažil se pak, aby mu neujel vlak i v dalších nastupujících oborech, a proto hodně investoval do technologií internetu věcí (Internet of Things). Ani tento pokus ale nebyl příliš úspěšný, protože v loňském roce musel Intel hodně propouštět a ukončit vývoj desek a čipů Edison, Galileo a Joule. Přitom Edison byl zajímavým konceptem minipočítače velikosti poštovní známky, který měl zařízením zprostředkovat i komunikaci. Ukončen byl také vývoj chytrých brýlí Recon Jet.

Aktivní je Intel i v oblasti hodinek, a to už dokonce historicky. Spolupracuje například s firmou TAG Heuer a zakoupil výrobce chytrých hodinek Basis. Je zajímavé, že v této oblasti se Intel angažoval už na začátku své existence, protože v roce 1972 získal hodinářskou firmu Microma, která vyvíjela displeje s tekutými krystaly (LCD). „Myšlenkou v té době bylo to, že by se náramkové hodinky mohly stát něčím víc než jen hodinkami,“ řekl G. Moore. „Bylo by do nich možné přidat další funkce.“ Nicméně v roce 1978 prodal Intel jméno společnosti Microma švýcarské firmě Timex.
Za neúspěch je možné považovat i kamerku RealSense pro 3D snímání okolního prostoru. Intel počítal s rychlým rozšířením této technologie, která nabízela nové možnosti přihlašování i ovládání počítačů, ale nakonec se objevila jen v několika noteboocích a softwaru bylo také poskrovnu.

Před vlastním vývojem už Intel často dává přednost akvizicím. Za 15,3 miliardy dolarů zakoupil například izraelský start-up MobilEye, který se zabývá technologiemi pro digitální vidění samořiditelných aut. Jde tu samozřejmě o hodně, protože autonomní automobily budou možná takovým velkým počítačem na kolech, a Intel pochopitelně doufá, že čipy v něm budou právě od něj. Ale je také možné, že auta budoucnosti tolik výkonu potřebovat nebudou a půjde spíš o jejich rychlou komunikaci a náročné výpočty se už mohou provádět jinde. Vývoj a budoucnost lze předvídat jen velmi těžko a ani ti nejodvážnější manažeři často nenasměrují svoji firmu správným směrem. Intelu se v tomto dravém prostředí dařilo, v podstatě jen s menšími neúspěchy, celých padesát let, což je úctyhodné. Nakonec Andy Grove kdysi řekl: „Přežijí jen ti paranoidní.“

***

Srovnání procesorů

Gordon Moore, spoluzakladatel Intelu: „počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“

Intel 8086 1978 vs. 2018 Core i7 8086K
29 000 Tranzistorů miliardy
3 000 nm NMOS Výrobní proces 14 nm CMOS
33 mm2 Rozměry jádra 100 mm2
3 200 nm Min. rozměry 8 nm
5 MHz (0,005 GHz) Frekvence 5 GHz
0,33 MIPS Výkon 100 000 MIPS

Foto popis| Půl století firmy Intel Nejdůležitější milníky Intelu
Foto popis| První produkt První produkt Intelu z roku 1969 - paměť RAM 3101.
Foto popis| Na fotografii z roku 1978 je Andy Grove (zleva), Robert Noyce a Gordon Moore. Moore a Noyce založili Intel Corporation v červenci 1968.
Foto popis| První procesor 4004 byl použit v japonské kalkulačce Busicom 141-PF.
Foto popis| Za sídlo si Intel vybral městečko Santa Clara v Kalifornii, kde v té době ještě byly ovocné sady. „Vypadalo to, jako bychom se stěhovali na venkov. Ve srovnání s dneškem zde byla spousta volného místa, relativně málo provozu. Bylo to skutečně údolí radosti,“ vzpomínal Gordon Moore.
Foto popis| Jeden ze zapomenutých výrobků Intelu: USB mikroskop QX3 z řady Intel Play.
Foto popis| Intel se v roce 1995 pokoušel prosadit i vlastní flash karty Miniature Card (MiniCard) pro spotřební elektroniku. Jak víme, neuspěl.
Foto popis| Vývoj jednočipového počítače velikosti poštovní známky s názvem Edison musel Intel ukončit. Byl o něj malý zájem.
Foto popis| V roce 1972 získal Intel firmu Microma, která vyvíjela displeje s tekutými krystaly. „Myšlenkou v té době bylo to, že by se náramkové hodinky mohly stát něčím víc než jen hodinkami,“ řekl G. Moore.
Foto popis| Rychle, ale špatně Příklad špatného výpočtu procesoru Pentium. Chyba procesorů známá jako Pentium flaw, nebo také Pentium FDIV bug stála Intel asi 475 milionů dolarů, ale uživatelé na něj nezanevřeli.
Foto popis| 10 nejlepších inovací Před oslavou 50. výročí společnosti Intel hlasovali její zaměstnanci v anketě, ve které měli vybrat nejlepší inovace této firmy. Zde vidíte výsledek.
Foto popis| 1 Architektura x86
Foto popis| 2 Moorův zákon
Foto popis| 3 USB
Foto popis| 4 Procesor 8080
Foto popis| 5 3D Tri-Gate Transistor Technology
Foto popis| 6 Procesor 4004
Foto popis| 7 Procesor Pentium
Foto popis| 8 3D XPoint (Intel Optane)
Foto popis| 9 Ethernet
Foto popis| 10 Vícejádrová architektura

O autorovi| PAVEL TROUSIL, autor@chip.cz


Příbuzná témata:  







Komerční sdělení