AI se učí rozpoznávat psaný text z aktivity mozku
Tým výzkumníků z Meta AI, francouzské Université PSL a dalších institucí vyvinul systém Brain2Qwerty, který pomocí umělé inteligence převádí mozkovou aktivitu na text. V budoucnu by podobný systém mohl umožnit komunikaci lidem, kteří nemohou používat klávesnici.
Do studie se zapojilo 35 zdravých dobrovolníků. Na obrazovce si přečetli větu a následně ji zpaměti napsali na klávesnici. Vědci během psaní zaznamenávali jejich mozkovou aktivitu pomocí EEG nebo MEG. Brain2Qwerty se z těchto záznamů učil určit jednotlivé stisky kláves a sestavit z nich původní větu. Současná verze ale zatím pracuje pouze se signály, které vznikají při skutečném psaní a pohybu prstů.
Zdroj: Nature Neuroscience
Nejlépe si vedlo měření pomocí MEG
Přesnější výsledky přineslo měření pomocí MEG, které zachycuje magnetická pole vznikající při činnosti mozku. V průměru bylo potřeba opravit 29 znaků ze sta, v nejlepším případě jejich počet klesl na 18. Brain2Qwerty navíc dokázal některé věty přepsat bez jediné chyby, přestože nebyly zahrnuté v datech použitých k jeho trénování. EEG, které měří elektrickou aktivitu pomocí elektrod, dosáhlo podstatně horších výsledků.
MEG má ale jednu zásadní nevýhodu. K měření je potřeba velký specializovaný přístroj a magneticky odstíněná místnost, navíc se člověk nesmí příliš pohybovat. Praktičtější EEG zase neposkytuje dostatečně přesné výsledky. Brain2Qwerty proto zatím nelze jednoduše proměnit v zařízení, které by nahradilo klávesnici u běžného počítače.
Mohlo by vás zajímat
Část chyb opraví samotná umělá inteligence
Přesnost přepisu navíc nezajišťuje pouze měření mozkové aktivity. Brain2Qwerty nejprve odhaduje jednotlivé znaky a poté využívá jazykový model, který výslednou větu opravuje podle jejího významu. V některých případech tak systém správně opravil i překlep, který udělal samotný účastník.
Stejná schopnost ale může být při skutečné komunikaci problematická. Umělá inteligence totiž může vytvořit větu, která zní správně, ale neodpovídá přesně tomu, co chtěl člověk napsat. U případné komunikační pomůcky proto bude důležité odlišit rozpoznaný text od zásahů jazykového modelu.
Zatím však není jasné, zda AI dokáže rozpoznat zamýšlená písmena také ve chvíli, kdy si člověk psaní pouze představuje. Dosavadní výsledky pocházejí výhradně z testů na zdravých lidech, kteří při měření skutečně pohybovali prsty. Pokud se podaří tuto překážku překonat, mohl by Brain2Qwerty nabídnout neinvazivní alternativu k mozkovým implantátům.
Zdroj: Nature Neuroscience, Phys.org, Chip.pl
