Aktivista si smazal obsah telefonu při letištní kontrole. Využil tísňové heslo a teď mu hrozí vězení

Co se stalo na letišti v Atlantě?

Sam Tunick se v lednu 2025 vracel domů z dovolené v Dominikánské republice. Na letišti Hartsfield-Jackson v Atlantě ho zastavili celníci a odvedli na takzvanou druhou kontrolu. Podle žaloby šlo o běžnou kontrolu, při které agenti hledají cokoliv zakázaného. Podle Tunickových právníků ale bylo vše jinak.

Tři hodiny před jeho příletem totiž jeden z agentů rozeslal kolegům e-mail s jeho jménem a fotografií. Tunick v něm byl označen jako osoba podezřelá z takzvané teroristické činnosti. Důvodem mělo být jeho spojení s hnutím Defend the Atlanta Forest, které dlouhodobě protestuje proti výstavbě rozsáhlého výcvikového centra pro policii, přezdívaného Cop City. Stavba za zhruba 109 milionů dolarů, tedy asi 2,3 miliardy korun, byla loni na jaře dokončena.

Výslech kvůli dětské pornografii

Podle obžaloby chtěli agenti prohledat telefon kvůli podezření na materiály zobrazující zneužívání dětí. Tunickovi právníci to ale označují za pouhou záminku. Podle nich šlo agentům ve skutečnosti o to, zjistit co nejvíc informací o jeho kontaktech v rámci hnutí proti Cop City.

Tunick měl při výslechu čtyřikrát požádat o přítomnost právníka, pokaždé byl ale odmítnut. Agenti mu prý ani nepředložili žádný soudní příkaz a nepoučili ho o jeho právech. Obhajoba teď žádá soud, aby všechny důkazy z výslechu, včetně smazání dat, ze soudního řízení vyloučil, protože podle ní došlo k porušení ústavních práv.

Jak funguje tísňové heslo v GrapheneOS?

Tunickův telefon Google Pixel běžel na systému GrapheneOS. Jde o upravenou verzi Androidu, která klade velký důraz na soukromí a bezpečnost. Funguje jen na telefonech Pixel od šesté generace výše a nabízí řadu ochranných prvků, mimo jiné právě takzvané tísňové heslo.

Princip je jednoduchý. Uživatel si kromě běžného odemykacího kódu nastaví ještě jeden, jiný kód. Pokud ho někdo zadá na uzamčené obrazovce místo běžného hesla, telefon okamžitě a nevratně smaže všechna data i eSIM karty. 

Přesně to se stalo i v případě Tunicka. Když agentovi nadiktoval kód, obrazovka telefonu zhasla, několikrát problikla a přístroj se restartoval. Všechna data byla pryč, telefon přesto agenti zabavili.

Neobvyklé obvinění podle málo používaného zákona

Ministerstvo spravedlnosti podalo na Tunicka obžalobu až koncem loňského roku. Opírá se přitom o zákon, který trestá úmyslné zničení nebo poškození majetku s cílem zabránit jeho zabavení. Pokud bude Tunick uznán vinným, hrozí mu až pět let vězení.

Odborníci na digitální bezpečnost tvrdí, že k podobnému využití tohoto zákona ještě nedošlo. Podle právníků z Electronic Frontier Foundation i dalších expertů jde pravděpodobně o vůbec první případ, kdy se americká justice snaží takto stíhat člověka za použití běžné funkce operačního systému.

Bezpečnostní nástroj, nebo zločin?

Odborníci upozorňují, že celý případ může mít mnohem širší dopad, než by se na první pohled zdálo. Pokud soud rozhodne v neprospěch Tunicka, mohlo by to podle nich vyslat signál, že samotné použití nástrojů na ochranu soukromí je podezřelé.

Podobné obavy panují už i v Evropě. Ve Francii a ve Španělsku se úřady dlouhodobě potýkají s tím, že se nemohou dostat do zabezpečených telefonů novinářů, právníků nebo politických oponentů právě kvůli GrapheneOS. V Katalánsku prý policie dokonce profiluje lidi jen podle toho, že mají telefon Google Pixel, s předpokladem, že jde o dealery drog nebo členy gangů.

Podle bezpečnostních expertů jde přitom o obyčejný nástroj na ochranu soukromí, nikoliv o něco nezákonného. Telefon patří uživateli a stát by mu neměl nařizovat, jak ho má používat. Soud zatím nerozhodl, zda se případ bude řešit v hlavním líčení. Rozhodnutí o návrhu na vyloučení důkazů se očekává nejdříve na konci letošního října. Tunick zatím trvá na tom, že je nevinný.

Případ zároveň znovu otevírá starší otázku, jaká ústavní práva vlastně platí na hranicích Spojených států, tedy i na mezinárodních letištích. Podle dlouhodobého výkladu amerických úřadů se totiž člověk na hranici ještě formálně nenachází na území USA, dokud mu není povolen vstup. Proto si stát dlouhodobě nárokuje široké pravomoci prohlížet a zabavovat elektronická zařízení bez soudního příkazu.

Bezpečnostní experti radí lidem, kteří cestují s citlivými daty, aby si předem promysleli, co vlastně v telefonu při cestě přes hranice mají. Nejjednodušší ochranou totiž často není mazání dat na místě, ale to, že daná data v telefonu vůbec nejsou. Stáhnout si je lze klidně až po příjezdu do cíle.

Zdroj: US News, Tech Advisor, The Guardian