Nová technologie probudila dávné hlasy a jazyky
Nahrávky zvukových rekonstrukcí pořídili přední čeští experti ve studiu Mr. Wombat v Kampusu Hybernská. Mezi klíčovými jmény jsou egyptoložka a asyroložka Jana Mynářová specializující se na akkadštinu a babylónštinu, dále lingvista Jan Čermák (stará angličtina), germanista a filolog Rudolf Simek (germánské jazyky) a sinolog Lukáš Zádrapa.
Odborníci vygenerovali tváře mluvčích pomocí AI nástrojů pro tvorbu obrázků z textu a mluvících avatarů. Použili při tom jednoduché prompty jako „portrét středověkého muže z Faerských ostrovů“ a výsledky tak odrážejí stereotypy z tréninkových dat AI, nikoli historickou přesnost.
S využitím nástrojů generativní umělé inteligence vědci z FF UK vytvořili sice stereotypní, ale fascinující portréty mluvčích, kteří mluví zaniklými jazyky: akkadštinou (Mezopotámie), avesštinou (starý Írán), gótštinou, sogdštinou (dnešní Uzbekistán a Tádžikistán) či starogermánskými jazyky, například faerštinou a staroseverštinou, nebo starou čínštinou a tibetštinou.
Zdroj: se svolením FF UK
Projekt oživuje humanitní vědu
Knihovna starých jazyků se poprvé představila na interaktivní výstavě „Hlasy mrtvých jazyků“ během Týdne humanitních věd v listopadu 2023 v budově FF UK na náměstí Jana Palacha.
Projekt má své opodstatnění, protože každých 14 dní vymře jeden jazyk, a AI tak pomáhá zachovat jejich „hlas“ pro budoucí generace. Kombinace lingvistické expertízy a AI ukazuje, jak technologie oživuje humanitní vědy, i když s upozorněním na její limity v historické věrnosti. Návštěvníci výstavy tak nejen slyší, ale díky AI i „vidí“ mluvčí starověkých civilizací.
Zdroj: FF UK
Mohlo by vás zajímat
Umělá inteligence mění překlady. Jak si ChatGPT Translate vede ve srovnání se zavedenou konkurencí?
Novinky
7 foto
