Jedy na uších? Škodlivé chemikálie nalezeny ve všech testovaných modelech sluchátek

Prodej sluchátek zažil za posledních deset let obrovský boom. Bezdrátová sluchátka na uši i špuntová sluchátka se stala součástí každodenního života – nosíme je při sportu, v práci i při relaxaci. Někteří uživatelé je mají nasazená prakticky celý den. 

Nový výzkum mezinárodního projektu ToxFree LIFE for All ale přináší znepokojivá zjištění: v každém z 81 testovaných párů sluchátek byly nalezeny látky nebezpečné pro lidské zdraví. Bohužel bez výjimky.

Co je projekt ToxFree LIFE for All?

ToxFree LIFE for All je projekt středoevropských neziskových organizací zaměřený na detekci nebezpečných chemikálií v běžných spotřebních výrobcích. Partnerem projektu jsou organizace z České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska a Rakouska. 

Cílem projektu není jen laboratorní výzkum, ale i osvěta veřejnosti a tlak na změnu legislativy. ToxFree se zaměřuje na výrobky, které přicházejí do přímého kontaktu s pokožkou nebo sliznicemi. V minulosti testoval například dětské dudlíky (kde rovněž byla nalezena látka BPA a to i u výrobků označených jako BPA-free) nebo dámské spodní prádlo. 

Sluchátkům se tým věnoval proto, že jejich používání se radikálně změnilo. Přestala být příležitostným doplňkem a stala se nástrojem, který někteří uživatelé nasazují ihned po probuzení.

Jak výzkum probíhal?

Výzkumníci nakoupili 81 párů sluchátek – jak špuntových, tak klasických přes uši – a podrobili je laboratorní analýze. Výběr byl záměrně pestrý: zahrnuty byly produkty dostupné v obchodech v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku a Rakousku, ale i zboží z online tržišť Shein a Temu, kde se prodávají levnější modely z Asie. Testovány byly výrobky jak špičkových značek, tak méně známých výrobců.

Výsledek byl překvapivě jednoznačný: škodlivé látky se podle testů vyskytují ve všech produktech. Nebyl nalezen jediný pár sluchátek bez přítomnosti alespoň jedné rizikové chemikálie.

BPA, BPS a další: Co konkrétně bylo nalezeno?

Bisfenol A (BPA) je syntetická chemická látka používaná ke zpevňování plastů. Problémem je, že v lidském těle napodobuje působení estrogenu – ženského pohlavního hormonu. To může podle studie vést k celé řadě nežádoucích účinků: feminizaci mužů, předčasnému nástupu puberty u dívek a zvýšenému riziku některých typů rakoviny. BPA se vyskytl v 98 % testovaných vzorků.

Bisfenol S (BPS) je látka, která se začala do plastů přidávat jako náhrada za BPA poté, co regulátoři začali BPA omezovat. Bohužel, BPS vykazuje podobné vlastnosti jako jeho předchůdce. BPS byl nalezen ve více než třech čtvrtinách testovaných vzorků – tedy v přibližně 75 % sluchátek.

Výzkum dále odhalil přítomnost ftalátů, což jsou látky, které narušují reprodukční systém a mohou snižovat plodnost. Také sluchátka obsahovala chlorované parafiny, jež jsou spojované s poškozením jater a ledvin. Ve stopovém množství byly nalezeny i zpomalovače hoření, jejichž účinky na endokrinní systém jsou srovnatelné s bisfenoly.

Jak se chemikálie dostávají do těla?

Na první pohled se může zdát, že plastové sluchátko je pevný, stabilní předmět, který v normálních podmínkách žádné chemikálie neuvolňuje. Výzkumy ale ukazují opak. Bisfenoly a další látky se z plastů mohou uvolňovat – zejména vlivem tepla a mechanického namáhání. Klíčovým faktorem je pot.

Při fyzické aktivitě se uživatelé potí, teplota pokožky stoupá a kontakt sluchátek s kůží je intenzivní. Právě v těchto podmínkách dochází k migraci chemikálií z plastu do potu, který je pak vstřebán pokožkou. Tento přenos se označuje jako dermální absorpce a v případě sluchátek jde o poměrně přímou cestu. Špuntová sluchátka jsou v přímém kontaktu s kůží uvnitř zvukovodu, kde je kůže tenká a citlivá.

Nejvyšší koncentrace škodlivých látek byly nalezeny v tvrdých plastových dílech sluchátek – nikoliv v měkkých pryžových nebo textilních částech, jak by se dalo intuitivně předpokládat. 

Které značky jsou zasaženy?

Výzkum výslovně jmenuje mezi testovanými produkty sluchátkové výrobky značek Bose, Panasonic, Samsung a Sennheiser. Podle dalších zdrojů byly v testech zahrnuty i produkty Sony. Žádná z oslovených společností se k výsledkům výzkumu veřejně nevyjádřila.

Přítomnost škodlivých látek tedy není jen výsadou levných asijských kopií z Sheinu nebo Temu, ale týká se i prémiových modelů za tisíce korun. Paradoxně je to do jisté míry uklidňující: problém totiž nesouvisí s nedbalostí výrobce nebo snahou ušetřit za cenu kvality, ale s tím, jak jsou dnes plasty obecně vyráběny. Jde o systémový problém celého odvětví.
 

Je to opravdu nebezpečné? 

Výzkumníci z ToxFree zdůrazňují, že nalezené koncentrace nepředstavují akutní zdravotní riziko. Jinými slovy: nasazením sluchátek neonemocníte. Problémem se může stát až dlouhodobé nošení. 

Moderní toxikologie pracuje s konceptem tzv. koktejlového efektu: lidé nejsou každý den vystaveni jedné chemikálii z jednoho zdroje, ale desítkám různých látek najednou – z kosmetiky, obalů potravin, oblečení, nebo elektroniky. Tyto látky se v těle kombinují a jejich společné působení může být výrazně silnější než součet jednotlivých dávek.

Obzvláště zranitelní jsou podle vědců dospívající. Jejich hormony se intenzivně vyvíjejí a právě v tomto věku mohou mít endokrinní disruptory největší dopad. Přitom mládež sluchátka využívá intenzivně a mnozí z nich je nosí doslova celý den. Pro endokrinní disruptory, jako jsou bisfenoly, navíc neexistuje žádná bezpečná prahová hodnota. 

Regulace zaostává za realitou

V Evropské unii podléhají sluchátka a jiná přenosná elektronika stejným regulačním požadavkům jako třeba televizory. Z hlediska chemické bezpečnosti jsou tedy posuzovány jako elektronika obecně – bez ohledu na to, že televizor nikdo nenosí přilepený na uchu dvanáct hodin denně.

ToxFree proto volá po vzniku samostatné kategorie "nositelná elektronika" s přísnějšími normami. Zároveň žádá plošný zákaz celých tříd endokrinních disruptorů ve spotřebním zboží a větší transparentnost výrobců ohledně složení produktů. Pokud by výrobci museli uvádět složení plastů na obalech podobně jako u potravin, situace by se změnila – a spotřebitelé by měli reálnou možnost volby.

Co může udělat každý z nás?

Dokud se legislativa nezmění, zbývá uživatelům vlastní obezřetnost. Odborníci doporučují při intenzivní fyzické aktivitě a pocení omezit používání sluchátek – zejména těch špuntových, kde je kontakt s pokožkou nejintenzivnější. Tam, kde je to možné, je vhodné dát přednost reproduktorům. Spánek se sluchátky v uších je pak zbytečným rizikem.

Výzkum navíc otevírá otázku, která se netýká jen sluchátek. Brýlové obroučky, hodinky, fitness trackery – všechny tyto výrobky, které jsou s naší pokožkou v každodenním, dlouhodobém kontaktu, procházejí stejně benevolentní regulací. Podle autorů studie je čas, aby výrobci, regulátoři i zákazníci tuto problematiku začali brát vážně.

Zdroj: Arnica, The Guradian, Tox Free, Music radar, PC Gamer, dTest