Přejít k hlavnímu obsahu

Data (pod) vodou chlazená: Jedna z cest, jak zkrotit narůstající spotřebu AI

Josef Mika 04.12.2025
Podvodní datové centrum
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)

Dnes se často mluví o nekontrolovaně narůstající spotřebě datových center, především v souvislosti s nastupující umělou inteligencí. V čínské Šanghaji vzniká zajímavý projekt: podvodní datové centrum, které navíc zcela napájí energie z pobřežních větrných elektráren. Ukazuje, jak by mohla vypadat udržitelná digitální infrastruktura budoucnosti, ale má to i své nevýhody.

Kapitoly článku

Data 35 metrů pod mořem

U pobřeží poblíž Šanghaje bylo uvedeno do provozu datové centrum, které se nachází pod vodou a je napájeno výhradně větrnou energií. Projekt má ukázat, jak lze propojit digitalizaci a obnovitelné zdroje energie

Jedná se o první komerční podvodní datové centrum na světě, které je navíc stoprocentně napájeno energií vyprodukovanou z větru. Zařízení se nachází přibližně 35 metrů pod hladinou moře v oblasti Lin-gang Special Area jižně od Šanghaje. Nejedná se o žádný malý experiment: náklady na projekt dosahují téměř 200 milionů dolarů (asi 4 miliardy korun). 

První etapa výstavby s výkonem 2,3 megawattu už byla dokončena, v dlouhodobém horizontu by měl výkon dosáhnout až 24 megawattů. Projekt je financován konsorciem ovládaným státem, jehož členy jsou mimo jiné společnosti Shenergy, China Telecom Shanghai, INESA a CCCC Third Harbor Engineering. Provozovatelem je společnost Shanghai Hicloud. 

Mohlo by vás zajímat

Čínské datové centrum pod mořskou hladinou pohání větrná energie 

Myšlenka konceptu je jednoduchá a zároveň docela účinná: Servery jsou umístěny v uzavřených ocelových kapslích na mořském dně. Studená mořská voda slouží jako přirozené chlazení, díky tomu nejsou potřeba energeticky náročné klimatizační systémy. Datové centrum tak dosahuje energetické účinnosti (PUE) nižší než 1,15. To je výrazně lepší než čínský průměr 1,25 u konvenčních zařízení. 

Podvodní datové centrum
Zdroj: Shanghai Hailanyun Technology
Jeřáb právě spouští serverové kapsle datového centra do moře – jsou poháněny větrnou energií a chlazeny mořskou vodou.

PUE (Power Usage Effectiveness) je základní parametr energetické účinnosti datových center. Počítá se jako poměr celkové spotřeby energie k energii spotřebované samotnými IT zařízeními (servery). Nižší hodnota PUE znamená vyšší účinnost; ideální je tedy 1.0, kdy veškerá energie jde na IT vybavení. Hlavní podíl spotřeby nad rámec IT vybavení tvoří právě chlazení. 

Kromě energetické účinnosti šetří systém také cenné zdroje. Nepotřebuje ani čerstvou vodu, ani přímé připojení k pozemní elektrické síti, protože 95 procent energetické spotřeby pokrývá právě větrná energie z mořských větrných elektráren. Současně podvodní instalace eliminuje zabírání půdy na souši, což je výhodou v hustě osídlených pobřežních oblastech, jako je právě Šanghaj.

Vývojáři sázejí na speciálně potažené ocelové kapsle chráněné proti korozi, kterou způsobuje mořská slaná voda. Podle projektového týmu jsou hodnoty tepelného výkonu a ekologických dopadů v přípustném rozmezí, nezávislé testy však ještě nebyly provedeny.

Microsoft již podobný výzkum prováděl

Podvodní datové centrum Microsoftu
Zdroj: Microsoft/Simon Douglas
Project Natick: Podvodní datové centrum Northern Isles, které bylo vyzvednuto z mořského dna u Orknejských ostrovů ve Skotsku, právě prochází očistou. Během dvou let pod vodou se na ocelovém plášti vytvořila tenká vrstva řas.

Nevýhodou je náročný přístup ke kapslím, hardwarové aktualizace jsou drahé a časově náročné. Podobné zkušenosti získal také Microsoft ve svém dřívějším projektu „Natick“ – podvodní technologie byla sice spolehlivá, ale ekonomicky obtížně provozovatelná.

Zástupci projektu v něm vidí – navzdory rizikům – obrovský potenciál. Projekt v Lin-gangu se považuje za prototyp nové generace energeticky účinných datových center, která téměř nevytvářejí emise CO₂ a nezabírají cennou půdu. Pokud se koncept osvědčí, provozovatelé již plánují jeho rozšíření: připravuje se offshore verze s výkonem až 500 megawattů. To by stačilo k zajištění výpočetního výkonu středně velkého moderního města. 

Zdroj: China Daily, Wired, Microsoft


Máte k článku připomínku? Napište nám

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme