Evropa chce být kontinentem umělé inteligence. Ambiciózní balíček slibuje odklon od závislosti na technologiích z USA a Asie

Evropa chce být lídrem ve výzkumu i zavádění AI

Evropská komise představila rozsáhlý balíček opatření, který načrtává kroky k posílení pozice kontinentu v klíčových digitálních odvětvích. Iniciativa se zaměřuje na 4 hlavní oblasti, kterými jsou polovodiče, umělá inteligence, cloudové služby a open source řešení. Podle oficiálního prohlášení mají tato opatření pomoci unijním státům upevnit digitální autonomii a vybudovat z Evropy lídra ve výzkumu, vývoji i praktickém zavádění AI.

Polovodiče pod kontrolou: Evropa sází na Chips Act 2.0

V oblasti polovodičů plánuje Evropská komise představit novelizovaný zákon Chips Act 2.0. Nová legislativa má zajistit stabilní domácí základnu pro rozvoj umělé inteligence a výrazně zrychlit schvalovací procesy pro stavbu nových továren.

Novinkou je zavedení oficiálního statusu technologické špičky pro vybrané unijní regiony. Tento certifikát kvality má úspěšným krajům usnadnit přístup k evropským dotacím a přilákat velké soukromé investory. Nová pravidla přímo navazují na původní zákon o čipech z roku 2023, kterým Evropa reagovala na tehdejší kritické výpadky v dodavatelských řetězcích.

Vlastní servery a open source zajistí digitální suverenitu

Druhým pilířem je nový zákon o rozvoji cloudu a AI. Většina evropských dat se dnes ukládá na serverech zahraničních firem, což představuje bezpečnostní i strategické riziko. Nová legislativa proto zjednoduší a sjednotí podmínky pro výstavbu datových center napříč celou Evropskou unií s cílem ztrojnásobit jejich kapacitu v příštích 5 až 7 letech.

V oblasti open source se Evropská komise zaměří na širší zapojení volně dostupného softwaru do státní správy. Cílem je omezit závislost úřadů a ministerstev na drahých licenčních programech ze zahraničí. Evropské peníze proto místo nákupu hotového softwaru ze zámoří podpoří unijní vývojáře a startupy, kteří dokážou vytvořit otevřené systémy přímo pro potřeby evropských institucí.

Poslední bod se zaměřuje na digitalizaci energetického systému. Masivní rozvoj umělé inteligence a datových center totiž spotřebovává obrovské množství elektřiny. Komise chce definovat přesný harmonogram pro efektivní integraci těchto center do energetických sítí, aby nedošlo k jejich přetížení, a zároveň umožnit vývoj bezpečných unijních modelů AI.

Cesta k suverenitě vyjde na 120 miliard eur

Podstatu celého balíčku shrnula předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, když řekla, že Evropa „si nemůže dovolit spoléhat na ostatní, pokud jde o technologie, které udržují v chodu naše nemocnice, zajišťují stabilitu energetických sítí a bezpečnost našich služeb. Jde o ochranu našich občanů, obranu našich zájmů a o možnost svobodné volby. Evropa má talent, špičkový výzkum, průmyslovou základnu i jednotný trh. Tyto přednosti musíme proměnit v technologickou suverenitu.“

Předtím, než celý balíček vstoupí v platnost, budou o něm vyjednávat Evropský parlament a Rada EU. Komise zároveň zahájí proces konzultací s členskými státy. Financování projektů bude do roku 2028 zajištěno pomocí stávajících grantů. Budoucí financování pak určí až příští rozpočet EU. Evropská komise již dříve odhadla, že na oživení kontinentálního čipového průmyslu budou do roku 2035 potřeba kombinované veřejné a soukromé investice ve výši 120 miliard eur.

Zdroj: Mobile World Live