Optika by mohla být levnější a spolehlivější
Dnešní digitální senzory spoléhají na tzv. Bayerův filtr, který je standardem již desítky let. Každý pixel v tomto systému zaznamenává pouze jednu barvu (červenou, zelenou nebo modrou). Výsledný barevný obraz se následně dopočítává z informací sousedních pixelů. Tato metoda je sice funkční, ale dochází při ní ke ztrátě detailů a vyžaduje složitou vrstvenou strukturu filtrů.
Japonští vědci přišli s radikálně odlišným řešením: průhlednými optickými senzory z nanomateriálů. Místo jednoho filtru využili vrstvy oxidu zinečnatého obohaceného o galium, které lze pokládat na sebe.
Zdroj: Pexels / thiago japyassu
Jak to funguje v praxi?
Díky této konstrukci dokáže jeden pixel snímat všechny tři základní barvy (RGB) současně. Výhody jsou následující:
- Efektivita: Konstrukce může snížit počet potřebných pixelů až o 75 % při zachování stejné kvality rozlišení.
- Věrnost barev: Laboratorní testy ukázaly, že nový senzor generuje obraz s poloviční chybovostí ve srovnání se současnými komerčními senzory.
- Vysoká citlivost: Přidání galia vyřešilo problém s nízkou citlivostí na viditelné světlo. Nový senzor tak překonává schopnosti stávajících čipů používaných v dnešních špičkových telefonech.
Mohlo by vás zajímat
Širší využití než jen v mobilech
Výhodou nové technologie není jen kvalita snímků, ale i proces výroby. Senzory lze vyrábět při pokojové teplotě, což může výrazně snížit výrobní náklady. Navíc je materiál extrémně odolný vůči vysokým teplotám, vlhkosti či vakuu.
Tato inovace tak neotevírá dveře pouze tenčím smartphonům, ale najde své místo i v náročných odvětvích, jako je medicína, automobilový průmysl či kosmický výzkum. Pokud se podaří tuto technologii úspěšně adaptovat na masovou výrobu, může to zásadně změnit design i výkon fotoaparátů v budoucích generacích smartphonů.
Zdroj: Android.com.pl, Digital Trends
17 foto
