Jak šel čas se skládacími telefony: Novou kategorii nastartovala neznámá čínská značka. Čeká se na krok Applu

Zdá se to jako včera. Leckdo může mít pocit, že první skládací telefony se objevily teprve nedávno. Jenže vývoj ohebných displejů se rozbíhal dlouho předtím, než se tyto první smartphony objevily v prodeji. Ještě předtím si ale výrobci vyzkoušeli i slepé uličky: zakřivené panely, experimenty s konstrukcí i různé přístupy k tomu, kam vlastně ohebnou obrazovku umístit.

Než se telefony začaly ohýbat

Skládací telefon není jen mobil s kloubem. Je to souběh několika technologií, které musely dozrát současně: displej, jeho krycí vrstva, dotyková vrstva, konstrukce těla telefonu a hlavně samotný pant. Vývoj ohebných displejů sledujeme už od počátku nového milénia. Například jihokorejský Samsung začal na ohebných panelech pracovat už v roce 2008. 

Tenkrát jsme teprve poznávali, jak chytré telefony fungují a zdaleka jsme netušili, co všechno budou umět. Tehdejší smartphony měly o dost menší úhlopříčky a rozlišení než dnes. Výrobci se ale už před 18 lety snažili přijít na to, jak zkonstruovat panel, který se dá ohnout bez poškození.

Než přišlo skládání, tak se řešilo ohýbání. Vyrobit zakřivený displej nebo obrazovku v netradičním tvaru se ukázalo jako důležitý mezikrok. Výrobci si ověřili lepení vrstev, odolnost displeje v běžném používání i to, jak se s atypickým displejem pracuje. Z dnešního pohledu to nebyl finální tvar budoucnosti, ale praktická zkouška, bez které by skládačky o pár let později nejspíš startovaly ještě bolestivěji.

Royole FlexPai: První skutečná skládačka a start nové kategorie

Za první moderní smartphone s konstrukcí skládačky můžeme považovat Royole FlexPai s ohebným displejem. Překvapivý nebyl jen fakt, že to opravdu jde, ale i to, kdo s tím přišel. Čínský výrobce Royole do té doby nepatřil mezi známé značky. Nejspíš ani dnes vám tento název nic neřekne. Není divu, Royole zkrachovala před dvěma lety.

Ale právě tahle čínská firma odšpuntovala novou éru. Na Royole postupně navázali další velcí hráči jako Samsung, Honor, Huawei, Motorola a další. Trh tím dostal jasný signál: ohebný displej není jen pouhá kuriozita pro veletrhy, ale něco, co se dá poslat do prodeje.

Galaxy Z Fold a zrození telefonu, který se mění v tablet

V roce 2019 Samsung odhalil model Galaxy Z Fold a z pohledu celé kategorie tím definoval hlavní směr. Telefon měl formát knihy, kterou rozevřete do velikosti malého tabletu. Na vnější straně byl 4,6" displej, po rozevření se objevil vnitřní displej o velikosti 7,3". V prvních generacích skládaček šlo o fascinující ukázku možností, ale zároveň také o jistou formu kompromisu. 

Zařízení si muselo obhájit nejen vysokou cenu, ale hlavně smysl. Podle Samsungu byla už tehdy důležitá produktivita, jako je práce se třemi aplikacemi najednou na velkém vnitřním displeji. Dnes to zní samozřejmě, jenže právě tyto tabletové prvky odlišují knižní skládačky od velkých běžných telefonů, které se už roky blíží hranici únosné velikosti do kapsy.

Kniha vs véčko: dva formáty a jiné důvody, proč existují

Knižní skládačky vznikly z jednoduché potřeby: nabídnout větší displej, aniž by telefon narostl do obřích rozměrů. Klasický smartphone má dnes jen omezený prostor pro zvětšování displejů. Rámečky už jsou minimální a úhlopříčky se běžně pohybují na hraně toho, co se dá pohodlně nosit a ovládat jednou rukou. 

Skládačka ve formátu knihy proto sází na velký vnitřní displej a druhý, vnější displej, který je ve formátu běžného telefonu. Jenže za tento luxus si pořádně zaplatíte. Dva displeje a složitější konstrukce zkrátka něco stojí.

U véček byla motivace zcela jiná. U nich nejde o maximalizaci plochy, ale o kompaktnost, aby telefon zabíral méně místa v kapse nebo kabelce. Skládací véčka zároveň hrají na nostalgii, vždyť tento formát byl populární už v devadesátých letech a po přelomu milénia u tlačítkových telefonů. 

Výrobci smartphonů se tak vrátili ke známému principu. Véčko se typicky zavře na poloviční výšku, takže v kapse působí menší a lépe se přenáší. Postupně přibyl a zároveň se zvětšoval vnější displej, aby mělo smysl vyřídit víc věcí bez nutnosti otevírat telefon. Dnes na menším displeji vidíte notifikace, zvládnete v rychlosti odepsat na zprávy nebo ovládat vybrané funkce telefonu.

Pant jako hrdina celého příběhu skládacích telefonů

V diskusích o skládacích telefonech se často skloňuje otázka, kolik ohýbání vydrží displej. Jenže mnohem podstatnější je, kolik toho zvládne samotný pant. Ten musí být odolný a zároveň dostatečně těsný, aby se do zařízení nedostával vlhkost či prach a také aby konstrukce netrpěla vůlemi. Zároveň nesmí panelu škodit při ohybu a musí chránit vnitřek telefonu. 

To je důvod, proč jsou skládačky konstrukčně složitější než běžné smartphony. U nich se výrobci kdysi zbavili mechaniky a získali tím spolehlivost. U skládaček se mechanika vrací, jen ve výrazně sofistikovanější podobě.

Výrobci postupně přestali pant brát za nutné zlo, ale naopak z něj dokázali udělat výhodu. Samsung u řady Galaxy Z Fold měl i pokusy, kdy šel pant zastavit v různých pozicích jako víko notebooku. Tím se otevřely nové možnosti. Telefon můžete využít k pořízování selfie fotek bez stativu nebo na telefonu můžete pracovat v polorozevřeném stavu. 

Aplikace se také umí přizpůsobit rozdělené ploše, kdy jedna část slouží obsahu, druhá ovládacím prvkům. Je to drobnost, která ale dobře ukazuje posun celé kategorie od wow efektu k praktickému používání.

Jak se řešila ochrana displeje

Ochrana displeje je u skládaček další citlivé téma. Klasické tvrdé sklo se u ohybu chová jinak než u pevného telefonu. Příchod ultratenkého skla (UTG) pomohl zlepšit odolnost i subjektivní pocit z ovládání smartphonů. Pokud se bavíme o ultratenkém skle, tak ho nemůžeme považovat za běžné sklo a v tloušťce, jakou má klasický telefon. 

Jde o materiál a konstrukci, které působí spíš jako velmi tenká vrstva, ale přesto zlepšují dojem z dotyku a přinášejí větší klid při běžném používání než čistě plastové krycí vrstvy z raných generací.

Typickým poznávacím znakem skládaček je rýha v ohybu telefonu. Ta souvisí s mechanikou ohybu, konstrukcí pantu, napětím materiálů i vrstvami nad panelem. Výrobci se však s každou další generací snaží, aby ohyb byl co nejméně výrazný. 

Proč jsou skládačky pořád drahé?

Skládací telefony jsou výkonné stroje v malé krabičce. K ceně komponent je ale nutné připočítat konstrukci zařízení, která je komplikovanější. Zároveň má telefon dva displeje a jeho výroba je náročnější. Některé značky se ale cenami véček postupně přibližují ke střední třídě telefonů.

U dostupnějších skládaček bývá zásadní hlídat, kde výrobce šetřil. Může to být na fotoaparátech, na použitém materiálu, na výkonu nebo třeba na vlastnostech konstrukce. 

Stále také platí, že drobné konstrukční rozdíly mohou mít velký dopad na používání – například na to, jak přesně se telefon zavírá, jak se chová ohyb, nebo jak pohodlné je ovládání v polorozevřené poloze. Právě proto se vyplatí sledovat nejen parametry, ale i praktické detaily konstrukce, protože skládačka není jen další varianta běžného telefonu.

Kam se celý segment skládaček posune?

Skládačky se postupem času posouvají k tomu, aby v zavřeném stavu působily co nejvíc jako normální smartphone. Zákazníci by zase byli rádi, pokud by přístroje byly ještě tenčí a lehčí. 

Vedle dvou hlavních formátů se ale objevují i odvážnější konstrukce s více částmi a více klouby. Samsung či čínské značky jako Huawei nebo Honor zkouší jít cestou zařízení se dvěma klouby a třemi částmi. Takový telefon po rozevření nabídne úhlopříčku blížící se tabletu. 

Je to ukázka toho, že ohebný displej není jen o větším mobilu, ale o hledání hranice mezi telefonem a tabletem. Stále jde však o určitou demonstraci možností, co tento segment ještě může nabídnout.

Otázkou také zůstává, co se stane se skládacími véčky. Jejich výroba je finančně nákladná a výrobci u nich musí dělat nejvíc kompromisů. Nacpat spoustu výkonu do malého těla je pro ně skutečná výzva. Vedle toho stagnují jejich prodeje. 

Navíc se očekává, že na podzim dojde k představení prvního skládacího iPhonu ve tvaru knihy, který by opět mohl změnit pořádky v celém segmentu. Otazník visí i nad cenou tohoto iPhonu. Letos v dubnu se spekulovalo o částce kolem 60 tisíc korun. 

Současný svět elektroniky ale prochází vlnou zdražování kvůli nedostatku pamětí. V důsledku toho Apple zdražil MacBooky či iPady. I nadále bude tedy platit, že skládačky se řadí do kategorie nejdražších mobilů.

Zdroj: Samsung, TechRadar