Menu
CHIP Speedtest

Na sociálních sítích sdílíme příliš, myslí si Češi

10.10.2012 10:00 | Redakce Chip
Na sociálních sítích sdílíme příliš, myslí si Češi
I pod náporem sociálních sítí lidé nadále vyznávají hodnoty, které zůstávají neměnné – ať už jde o reálný nebo digitální svět. Tak například 91 % oslovených se shoduje na tom, že existují jistá témata, která by měla zůstat soukromá a neměla by být probírána on-line. Potvrdil to nedávný průzkum společnosti Intel .

„Potřeba chránit své soukromí před sdílením na sociálních sítích je velmi silná ve všech zemích zapojených do průzkumu, ale nejvíce na ní lpí Češi. Tato soukromá tabu jsou na sociálních sítích nedotknutelná pro 97 oslovených Čechů ze sta,“ komentoval jeden z hlavních výsledků průzkumu Pavel Svoboda, PR manažer společnosti Intel. Současně je absolutní většina respondentů z ČR – 96 %, tedy opět největší míra ze všech zemí – přesvědčena, že lidé na sociálních sítích o sobě šíří příliš mnoho osobních informací.

V průzkumu odpovědělo 58 % dotazovaných, že se cítí být přehlceno informacemi, které si s nimi ostatní on-line vyměňují. Psycholožka Lenka Čadová přehlcení informacemi zažívá nejen u svých klientů, ale i ve svém okolí. „Nejběžnější a zcela přirozenou obrannou reakcí je nezájem, apatie. V některých lidech může přesycení informacemi vyvolat stres nebo úzkost.“

Největší poptávka po kodexu slušného chování je v ČR

Ze všech evropských zemí je mezi respondenty z ČR také nejvyšší míra přesvědčení (80 %), že by měla existovat určitá pravidla pro to, co lidé uveřejňují na sociálních sítích. Proč právě Češi nejvíce inklinují k zavedení explicitních pravidel „mobilní etikety“, která by upravovala provoz na sociálních sítích, vysvětluje psycholožka Lenka Čadová. „Zažívají-li lidé tlaky z okolí, mají větší potřebu soukromí, které je základní lidskou potřebou a propůjčuje nejistému a úzkostmi pronásledovanému člověku větší ochranu před vnějším světem.“

Podle Lenky Čadové právě v období „krize“ potřeba soukromí a větší ochrany sebe a blízkých roste. Situace v prostředí internetu a sociálních sítí s jejich manipulacemi se pak jeví jako dokreslení převládající atmosféry ve společnosti. „Ani ve společnosti se lidé nesetkávají s morálním chováním a jednáním. Když nejsou funkční pravidla ve společnosti a právo a morálka jsou v krizi, sociálně dezorientovaní lidé potřebují funkční systém a začnou ho vytvářet sami, alespoň ve virtuálním světě nebo na sociálních sítích,“ dovozuje psycholožka Čadová.

Na mobilní etiketu s mámou a tátou

Podle téměř čtyř pětin respondentů v průzkumu UltraYou naše zacházení s fotografiemi a videi na sociálních sítích svědčí o nízké úrovni mobilní etikety. Domnívají se, že bychom se na internetu měli chovat zdvořileji. S tím souvisí i značná podpora tvrzení, že by uživatelé sociálních sítí měli více přemýšlet, jaký obraz o sobě u druhých vytvářejí.

 

 

Všeobecně silná poptávka po mobilní etiketě, která by definovala pravidla chování na sociálních sítích, je zřejmá i ze ztotožnění respondentů s tvrzením, že mobilní etiketu by si měly děti osvojovat s pomocí rodičů. 89 % celkově oslovených se domnívá, že je to správná cesta, myslí si to také 90 % Čechů. Nejvýrazněji je tento názor podporován Egypťany (95 %), i nejmenší zaznamenaná hodnota je nicméně velmi vysoká – 84 % v Nizozemsku. Při osvojování společenských pravidel na internetu by Lenka Čadová vsadila spíše na jejich kodifikovanou formu, ovšem s tím, že lidé potřebují vzor, který budou moci následovat. „Nezastupitelnou roli u dětí musí sehrát jistě rodiče, ale také škola a širší společenství, které nám předávají pravidla chování. Dnes jsou sociální sítě běžnou součástí života. Ke zvýšení mediální gramotnosti může vést jen změna hodnot ve společnosti a ke změně pomalu dochází,“ tvrdí Čadová.

Co a kdo nás na internetu nejvíce štve – odhalování soukromí, šiřitelé banalit a sprostá slova

Co se týče prohřešků proti etiketě, Češi (společně s Turky) za největší společenské faux pas na sociálních sítích považují uveřejňování informací, které jsou považovány za soukromé. Mezi největší prohřešek proti mobilní etiketě je řadí 68 % českých respondentů.

„Po soukromých informacích figuruje v našem národním řebříčku otravného chování s 60 % na druhém místě sdílení informací, fotek, videí o každodenních banalitách. Agresivní řeči a sprostá slova jsou u Čechů až třetí. Češi mají dále v nadprůměrné míře spadeno na uživatele sítí, kteří uveřejňují nevhodné či příliš explicitní fotografie, a na ty, kdo si neustále stěžují,“ předkládá další výsledky průzkumu Pavel Svoboda ze společnosti Intel.

Celkově v devíti zemích nejvíce vadila sprostá slova a zveřejňování osobních informací (shodně po 57 %). Hned za tím následovalo publikování banálních každodenních detailů (55 %) nebo nepřístojných či explicitních fotografií (54 %). Američtí respondenti v podobném průzkumu společnosti Intel na stejnou otázku odpověděli (59 %), že jim nejvíce vadí lidé, kteří si neustále stěžují.

Podle psycholožky Lenky Čadové i v těchto číslech promlouvá větší senzitivita Čechů k odhalování vlastního soukromí, jež má své historické důvody: „Jako národ jsme vnímavější k porušení hranic soukromí. Myslím, že lidé v ČR mají ještě v živé paměti nedávné zkušenosti z období socialismu, kdy nebylo bezpečně ani mezi blízkými a přáteli. Také zkušenosti z druhé světové války a pohnuté osudy mnoha lidí v padesátých letech se mohou předávat jako sociální zkušenost z generace na generaci,“ říká Lenka Čadová.

Zajímavosti ze světa IT v e-mailu

Stačí odeslat svoji e-mailovou adresu


Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním svých osobních údajů a užitím pro marketingové účely vydavatelství Burda Praha, spol. s.r.o.

Předplatné / nákup chipu Digitální edice chipu Aktuální vydání