Co Neuralink umožňuje
Neuralink vyvinul rozhraní mezi mozkem a počítačem, které umožňuje přímou komunikaci mezi lidským mozkem a elektronickými zařízeními. Jde o malý čip o velikosti mince, ze kterého vychází tenké vlákna – každé je asi dvacetkrát tenčí než lidský vlas. Tato vlákna se implantují přímo do mozkové tkáně.
První pacient, který dostal implantát v lednu 2024, pomocí čipu dokáže ovládat počítač pouze myšlenkami. Může hrát videohry, procházet internet, psát na sociální sítě nebo pohybovat kurzorem na obrazovce. Pro člověka s těžkým zdravotním postižením to znamená zásadní zlepšení kvality života a získání určité míry samostatnosti.
Technologie funguje tak, že elektrody zachycují nervové signály z mozku a přenášejí je bezdrátově do počítače. Ten následně překládá mozkovou aktivitu do digitálních příkazů. Pacient tak může ovládat zařízení pouze pomocí svých myšlenek.
Kdo může implantát využít
Neuralink se zaměřuje především na pomoc lidem s vážnými neurologickými onemocněními. Jde zejména o pacienty s těžkou paralýzou, poraněním míchy, Parkinsonovou chorobou nebo Alzheimerovou nemocí. V září 2025 mělo implantát celkem 12 lidí po celém světě a aktivně ho používali k ovládání digitálních i fyzických nástrojů.
Společnost také pracuje na projektu Blindsight, který má obnovit zrak lidem s úplnou slepotou. První klinické testy by měly proběhnout právě v roce 2026. Implantát v tomto případě stimuluje zrakovou kůru mozku a vytváří vnímání světla a tvarů.
Neuralink will start high-volume production of brain-computer interface devices and move to a streamlined, almost entirely automated surgical procedure in 2026.
— Elon Musk (@elonmusk) December 31, 2025
Device threads will go through the dura, without the need to remove it. This is a big deal. https://t.co/nfNmtFHKsp
Revoluce v chirurgii
Jednou z hlavních novinek pro letošní rok je přechod na téměř plně automatizovaný operační postup. Dosud bylo nutné, aby chirurg nejprve odstranil část lebky pacienta, poté robotická paže vložila čip na správné místo. Nový systém však půjde ještě dál.
Vlákna implantátu projdou přímo tvrdou plenou, která chrání mozek a míchu, aniž by bylo nutné ji odstranit. Musk označil tuto inovaci za velký průlom. Automatizace by měla operaci zjednodušit, zkrátit a učinit ji bezpečnější pro pacienty.
Neuralink postupně buduje kapacity pro velkosériovou výrobu. V listopadu 2024 zahájila nábor výrobních techniků a specialistů. Musk dříve naznačil, že by společnost mohla mít do konce roku 2026 více než tisíc pacientů s implantátem.
Firma získala v červnu investici 650 milionů dolarů, což je přibližně 13,4 miliardy korun. Tyto prostředky mají pomoci financovat rozvoj výroby a další klinický výzkum. Podle odhadů by se cena celého zákroku mohla dlouhodobě pohybovat kolem 250 tisíc korun, samotný implantát by pak mohl stát jen 20 až 40 tisíc korun.
Regulace a bezpečnost
Cesta k zahájení klinických testů nebyla jednoduchá. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nejprve v roce 2022 žádost společnosti zamítl kvůli obavám o bezpečnost. Neuralink musel vyřešit řadu technických problémů a bezpečnostních otázek, než dostal v roce 2024 povolení k testování na lidech.
Společnost tvrdí, že během testování nedošlo k žádným závažným nežádoucím účinkům a zachování neuronů dosáhlo 98 procent. To jsou povzbudivá čísla, která by mohla pomoci získat schválení zdravotních pojišťoven pro úhradu zákroků.
Neuralink není jediná firma, která pracuje na propojení mozku a počítače. Společnost Synchron už implantovala své zařízení deseti pacientům a používá méně invazivní metodu – implantát se zavádí skrz krevní cévy, takže není třeba otevírat lebku. Existují i neinvazivní alternativy od firem jako Neurable nebo Emotiv, které používají externí elektrody.
Zdroj: Neuralink, X - Elon Musk, Reuters, Business insider, The News