Planeta deformovaná gravitací
Od svého startu v roce 2022 přináší vesmírný teleskop Jamese Webba stále nové a často překvapivé poznatky o vesmíru. Tentokrát nejde jen o zajímavost pro astronomy – podobné anomálie totiž často pomáhají lépe pochopit extrémní fyzikální procesy, které ve vesmíru probíhají.
Podle vědců může za nezvyklý tvar planety PSR J2322-2650b extrémně silné slapové působení. Objekt totiž obíhá velmi blízko své mateřské hvězdy, jejíž gravitace planetu doslova deformuje. Gravitační síly ji vytahují ve směru k hvězdě, takže ztrácí svůj přirozený kulovitý tvar.
Podobný jev byl sice už dříve pozorován u některých takzvaných „horkých Jupiterů“, tedy obřích planet obíhajících těsně u svých hvězd. V tomto případě je však deformace mimořádně výrazná a zdá se být dlouhodobě stabilní. Roli pravděpodobně hraje také rychlá rotace planety, která ji navíc zplošťuje na pólech.
Většina planet, včetně těch v naší Sluneční soustavě, má přibližně kulovitý tvar – tzv. geoid. Ten vzniká díky rovnováze mezi gravitací a odstředivou silou rotace. Tento nově pozorovaný svět ale ukazuje, že v extrémních podmínkách může být výsledek úplně jiný.
Pro vědce důležitá stopa
Pro astronomy není taková zvláštnost jen kuriozitou. Naopak může naznačovat existenci prostředí, kde extrémní gravitace zásadně ovlivňuje vznik i vývoj planet. Studium podobných objektů může pomoci pochopit, jak se nebeská tělesa chovají v blízkosti velmi silných gravitačních zdrojů.
Výkonné přístroje teleskopu Jamese Webba umožňují zkoumat vlastnosti vzdálených planet s přesností, která ještě před několika lety nebyla možná. Objev světa s tak neobvyklou podobou zároveň připomíná, že naše znalosti o planetách mimo Sluneční soustavu jsou stále jen dílkem mnohem větší skládačky.
Každý podobný objev přibližuje vědce k pochopení toho, jak rozmanitá může být populace planet v naší galaxii. A zároveň ukazuje, že vesmír má stále v zásobě překvapení, která dokážou zpochybnit i dlouho přijímané představy.