Smartphony míří na Měsíc
Když v červnu roku 1969 přistál na povrchu první lunární modul s lidskou posádkou, astronauti neměli k dispozici žádné fotoaparáty s vysokým rozlišením a už vůbec ne chytré telefony, které v té době ani neexistovaly. Jediným počítačem poblíž byl samotný navigační systém Apolla 11 s menším výkonem, než má dnes levná kalkulačka.
Navigační systém Apolla 11 měl jednojádrový procesor s frekvencí 1 MHz, interní úložiště s kapacitou 32 kB a operační paměť s pouhými 4 kB RAM. Z dnešního pohledu jde tedy o pravěký hardware, který by nerozběhl žádný dnešní program ani jakýkoliv moderní operační systém. To se ale změní a astronauti budou mít v kapse i více než 100 000krát výkonnější telefony.
NASA totiž povolila vzít si na palubu kapsle Orion nejen profesionální DSLR kamery, ale i vlastní chytré telefony. Astronauti s nimi budou moci fotit i natáčet celou cestu. Díky tomu se dočkáme kvalitních snímků přímo z povrchu Měsíce. Pořízené fotografie si navíc budou moci sami astronauti nahrát na své sociální sítě.
Další let mise Artemis je plánovaný na březen, původně měla raketa SLS odstartovat v únoru, ale kvůli špatnému počasí a technickým potížím byla její cesta na oběžnou dráhu odložena.
Mohlo by vás zajímat
Nová pravidla ohledně telefonů ve vesmíru
Administrátor NASA Jared Isaacman na sociální síti X upřesnil, že každý astronaut si bude moci do kosmu s sebou vzít vlastní telefon, aby mohl zaznamenat nezapomenutelné okamžiky pro svou rodinu i celý svět. Toto pravidlo nově platí i pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice a pro všechny nadcházející mise s lidskou posádkou.
Každopádně je zvláštní, že si NASA ohledně povolení telefonů dala takto načas, protože tato technologie je tu s námi už téměř 18 let. Dosud si s sebou do vesmíru mohli astronauti brát pouze speciálně upravené notebooky nebo fotoaparáty, případně akční kamery, jako je GoPro.
Upravená elektronika byla zpravidla odolná vůči kosmickému záření, měla speciálně řešené chlazení a byly u ní odstraněny ostré hrany, které by mohly zranit posádku nebo poškodit další techniku. Ve stavu beztíže totiž i drobná prasklina může způsobit vážný problém, v krajním případě dokonce ohrozit život. Pokud by se například člen posádky poranil a začal krvácet, krev by se vznášela prostorem a mohla by ucpat ventilační systém, což by představovalo obrovské riziko.
Zdroj: Interestingengineering, TechCrunch
video
