Střední škola hrou? Generaci Z lákají moderní technologie a více praxe

Poslední průzkumy generace Z, zkráceně Gen Z, hovoří o mnohem vyšších nárocích na průběh studia střední školy, než jak tomu bylo donedávna zvykem. Žáci mají na budoucí střední školu mnohem vyšší nároky. Vyžadují mnohem více praxe, interaktivní studijní pomůcky, moderní metody výuky (ideálně video) i kvalifikované kantory. Až 72 % těchto žáků se rozhoduje kam jít na střední školu právě dle kvality kantorského personálu, vybavení střední školy a dle počtu praktických hodin během výuky.

Nejcitelněji to pociťují na trhu práce velmi žádané technické obory, jako je elektrotechnika, informační technologie i strojírenství. Pro IT obor, jehož trendy jsou oborově jedny z nejproměnlivějších, to platí dvojnásob. Studenty z Gen Z u těchto oborů velmi láká lukrativní zaměstnání, ale také fakt, že chtějí být ve své práci úspěšní. Chtějí si proto vybrat střední školu, která podle nich jde nejvíce s dobou.

Klíčem k úspěchu je tedy poskytnout studentům středních škol příležitost kontaktu s nejmodernějšími technologiemi, s nimiž se v běžném životě nemají možnost seznámit, natož se s nimi naučit zacházet. IT školy pak musí být schopny se na dynamický technologický vývoj a nároky svých potenciálních studentů neustále adaptovat. Více obrazovek, více vizuálních děl, preferovat jejich tvorbu, představovat nové možnosti jejich výukových materiálů, srozumitelné čitelné titulky v textu, a řada dalších podnětů.

Audiovizuální vstřebávání informací a Gen Z

Mezigenerační rozdíl se přesunul od textového vstřebávání informací s obrázkovým doprovodem a výjimečně zvukovým na dnes běžné audio-vizuální informace, s menším množstvím textu a daleko větším množstvím reálných příkladů v praxi. V případě IT oboru to tak může být zejména programování v nejnovějších programech na vybavených počítačích, designování předmětů z praxe a testování aplikací a jejich řešení.

Střední školy, které nepřistoupily na trend posledních několika let, se potýkají s vysokými absencemi studentů, nelichotivým renomé a následně se jim to vrací i v menším počtu přihlášených studentů do prvních ročníků. Respektive počet studentů hlásících se do těchto škol může být dostatečný, na druhou stranu může jít o studenty s horším prospěchem nebo nižší motivací uplatnění v oboru.

„Zaznamenáváme případy studentů, kteří na naši školu přestoupili s tím, že je výuka v IT oboru na předcházející škole příliš neuspokojovala. Například při výuce nemohli využívat software, protože škola neměla dost výkonné počítače,“ popisuje negativní zkušenosti žáků Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze (www.SSŠVT.cz). Tato situace by měla být v rámci studia produkujícího prakticky zaměřené absolventy nepřípustná.

Například v SSŠVT je prý vybavení odborných učeben ICT modernizováno každým rokem, jak po hardwarové, tak i po stránce nejnovějších softwarů. Do nich patří nejen vývojářské aplikace, ale i ty

grafické. Kromě učeben fyziky a elektrotechniky jsou také všechny ostatní třídy vybavené multimediální technikou (dataprojektory) i možností Wi-Fi připojení.

Výběr střední školy podle počtu počítačů

Ihned po vyspělosti technického zázemí školy zájemci o studium pátrají po tom, jaký je podíl výukových hodin strávených přímo u počítače. Některé školy moderním vybavením sice disponují, ale problémem je jeho kapacita. Několik kusů počítačů pro mnohonásobně vyšší počet žáků nedává dostatečný prostor praxi. Nabyté teoretické znalosti bezprostředně aplikované do praxe navíc prohlubují pochopení i zapamatování dané problematiky.

Kvalifikace pedagogů jako nezbytnost

Ať škola poskytuje sebelepší technologické podmínky, výklad informací nekvalifikovanou osobou může potřebnou odbornost, potažmo uplatnitelnost absolventů značně zkomplikovat. Studium je založeno na obrovském objemu složitých dat, a je nutné jej předávat bezchybně a zodpovědně. Odborník s několikaletou praxí v oboru má u žáků mnohem větší váhu i pozornost a zajistí správnost získaných znalostí a dovedností.

Klíčem je udržet pozornost u Gen Z

Cokoliv jiného než výše uvedené je pro „Insta a SnapChat“ generaci ztrátou jejich času. Vždyť výzkumy udávají, že více než 14 % se vyznačuje novodobou poruchou udržení pozornosti. Jak dlouho tedy nová generace, nastupující pomalu na české střední školy, může udržet pozornost, pokud je učí méně kvalifikovaný kantor, ještě hůře na nedostatečném praktickém vybavení školy?