Technicky vyspělé evropské sociální sítě existují, ale nikdo je nepoužívá. Co jim nejvíc chybí?

Kde jsou ty evropské sítě?

V Lucembursku vznikl Monnett, což má být Instagram bez algoritmů a reklam. V Německu funguje Mastodon jako decentralizovaná náhrada sítě X. Profesionální síť Xing se už roky snaží konkurovat LinkedInu v německy mluvících zemích. Francouzská aplikace BeReal dokonce v roce 2022 vyhrála cenu Apple App Store Awards.

Přesto tyto platformy zůstávají spíš zajímavostmi než skutečnou konkurencí. Monnett má něco přes 50 tisíc uživatelů, zatímco Instagram jich má přes miliardu. Mastodon nalákal zhruba 11,7 milionu registrovaných účtů, což je zlomek oproti 650 milionům lidí na X. A BeReal, který měl v roce 2025 kolem 40 milionů aktivních uživatelů měsíčně, se ani nepřiblížil Snapchatu s jeho 477 miliony denních uživatelů.

Proč to nefunguje?

Hlavní překážkou je takzvaný síťový efekt. Sociální síť má hodnotu jen tehdy, když na ní jsou vaši přátelé, rodina a kolegové. Lidé neodejdou z Facebooku nebo Instagramu prostě proto, že tam mají své kontakty. Nová platforma může nabízet lepší soukromí nebo přehlednější rozhraní, ale když tam nikdo není, nemá cenu ji používat.

Evropa navíc trpí rozdrobeností. Americké firmy mohou spoléhat na obrovský anglicky mluvící trh, zatímco evropské projekty často začínají jako lokální záležitosti v jedné zemi. Xing je skvělý příklad – perfektně funguje v Německu, Rakousku a Švýcarsku, ale mimo tyto země vám moc nepomůže.

Další problém je v penězích a přístupu k rizikovému kapitálu. Evropské startupy nemají tak snadný přístup k miliardám dolarů, jako jejich konkurenti ze Silicon Valley. Americké platformy investují obrovské částky do vývoje návykových algoritmů a marketingu. A když se občas v Evropě objeví zajímavý projekt, často ho nějaký americký gigant jednoduše koupí dříve, než stačí vyrůst.

Etika versus zábava

Evropské alternativy se často prezentují jako bezpečné, soukromé a etické. To sice zní skvěle, ale v praxi většina uživatelů upřednostňuje jednoduchost, zábavu a vizuální atraktivitu. Ochrana dat je důležitá v teorii, ale když si máte vybrat mezi komplikovanou registrací a okamžitým vstupem na známou platformu, vítězí obvykle to druhé.

Mastodon je dobrý příklad. Místo jednoduché registrace musíte pochopit koncept instancí – tedy různých serverů, které platformu tvoří. Pro technicky zdatného člověka žádný problém, pro běžného uživatele zbytečná komplikace.

Co přináší nová platforma W

Platforma W, kterou vede Anna Zeiter, bývalá vedoucí ochrany soukromí v eBay, chce být jiná. Název znamená „My" a písmena V v logu zastupují slova „Values“ (hodnoty) a „Verified" (ověřeno). Zeiter pak jen s humorem poznamenala, že je určitě příjemná náhoda, že W v abecedě předchází X.

Hlavní výhodou má být ověřování identity. Uživatelé musí prokázat totožnost pomocí fotografie z průkazu, což má zamezit botům a falešným účtům. Všechna data budou uložena na evropských serverech a platforma bude dodržovat přísné unijní předpisy o ochraně osobních údajů.

W má podporu poradní rady složené z bývalých ministrů a podnikatelů, především ze Švédska. Právně je součástí platformy We Don't Have Time, která se zabývá klimatickou aktivitou. Zatím je přístupná pouze pro testovací účely na adrese wsocial.eu a mobilní aplikace ještě neexistují.

Politický kontext

Načasování spuštění W není náhodné. Prezident Donald Trump a jeho administrativa vyvolali v Evropě obavy z amerického vlivu na digitální prostor. V polovině ledna 2025 skupina 54 členů Evropského parlamentu vyzvala k vytvoření evropských alternativ k dominantním sociálním sítím. V otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové napsali, že X už není otevřeným prostorem pro politickou komunikaci, ale spíš „jednostranným vysílacím systémem pro samotného Muska".

Platforma X čelí kritice kvůli šíření dezinformací a v poslední době také kvůli záplavě deepfake pornografie vytvořené chatbotem Grok. Evropská unie navíc uložila platformě pokutu přes tři miliardy korun za porušení pravidel transparentnosti.

Bude to stačit?

Mathilde Sanders, výzkumnice z Utrechtské univerzity, upozorňuje, že rychlý přestup většího počtu uživatelů na novou platformu je velmi složitý právě kvůli síťovému efektu. Není to ale nemožné – mohla by ji podnítit rostoucí zájem spotřebitelů o digitální bezpečnosti. Je to také politické rozhodnutí.

Sanders říká, že Evropa se už pohybuje směrem k vytváření digitální veřejné infrastruktury včetně sociálních sítí. To by ale možná vyžadovalo vládní financování, což přináší riziko pokusů o omezování svobody projevu. Proto navrhuje, aby platformy vlastnily občanské organizace nebo přímo občané.

Dalším modelem by mohly být přímé platby od uživatelů formou předplatného nebo darů. Problém je, že lidé nejsou zvyklí za sociální sítě platit. Studie z roku 2020 ukázala, že jen jeden z pěti lidí by byl ochoten za sociální síť platit, i kdyby to garantovalo soukromí jejich dat.

Co dál?

Výzev je hodně. Technologicky se evropské alternativy vyrovnají americké konkurenci, někdy ji dokonce předčí v ochraně soukromí. Chybí jim ale uživatelé, peníze na marketing a především ochota lidí změnit své zvyky.

W má ambiciózní cíl: pokud by Evropská komise a další instituce začaly používat W místo X, už to by byl velký úspěch. Otázka ale je, jestli se platformě podaří přilákat běžné uživatele. Historie Mastodonu a dalších projektů ukazuje, že technická kvalita a dobré úmysly nestačí.

Možná právě současná politická situace a rostoucí nedůvěra vůči americkým technologickým gigantům vytvoří příležitost, kterou evropské platformy potřebují. Nebo možná W skončí jako mnoho dalších zajímavých projektů, o kterých se za pár let bude mluvit v minulém čase. To ukáže čas.

Zdroj: Monnett, Mastodon, W Social, Euronews, PCmag, Cybernews, Alternativy