Evropané se odklánějí od amerických technologických služeb. Jaké našli vlastní bezpečné alternativy?

Po opětovném nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA se zvýšil zájem o evropské internetové technologie. Například platforma pro ukládání dat Nextcloud zaznamenala vzrůstající poptávku zákazníků. Přitom tradiční hráči na poli cloudu: AWS, Azure či Google Cloud ovládají 70 % trhu v Evropě.

Proč měnit osvědčené služby?

Hlavní motivace řady Evropanů je jasná. Především si chtějí chránit vlastní soukromí. Americké firmy podléhají legislativě USA, která nemá podobné mechanismy jako evropské GDPR. To však funguje jen jako slabá brzda, což dokazuje bohorovný přístup amerických gigantů k ochraně dat evropských uživatelů. 

Další motivací jsou peníze. Když platíte českému nebo francouzskému poskytovateli, daně z jeho zisku se vracejí zpět do evropské ekonomiky. V neposlední řadě je tu i politický rozměr. Rostoucí napětí mezi USA a Evropou nutí firmy i jednotlivce přemýšlet o digitální nezávislosti.

Zajímavé je, že spouštěč k masivnějšímu přechodu na evropské služby přišel teprve nedávno. Když se vedení velkých technologických firem začalo otevřeně sbližovat s novou americkou administrativou, mnoho Evropanů si uvědomilo, jak křehká je jejich pozice.

Co nabízí evropské alternativy?

Psát e-maily bez sledování? Zkuste švýcarský Proton Mail nebo německou Tutanotu. Obojí nabízí end-to-end šifrování a žádné čtení vašich zpráv pro reklamní účely. Cloud místo Google Disku? Francouzský pCloud, švýcarský Infomaniak nebo německý Nextcloud udržují data v Evropě.

Pro vyhledávání můžete použít francouzský Qwant, český Seznam nebo německý Ecosia, který navíc sází stromy. A pokud potřebujete kancelářský balík, je tu OnlyOffice nebo LibreOffice vyvíjený berlínskou organizací Document Foundation.

Jak to vypadá na poli internetových prohlížečů? Norský Vivaldi nebo Brave s evropským vývojovým týmem nabízejí seriózní ochranu soukromí a zbaví vás reklamy. Pro videohovory máte otevřený Jitsi Meet nebo norský Whereby. A co sociální sítě? Německý Mastodon funguje decentralizovaně, takže žádná firma nevlastní vaše příspěvky ani kontakty. Vyzkoušet můžete i znovuobnovený český portál lide.cz.

České stopy na digitální mapě

Také Česko má co nabídnout. Seznam.cz provozuje Mapy.com, což je plnohodnotná alternativa ke Google Mapám s detailními daty pro celou Evropu. Dokonce fungují offline a turistické mapy jsou mnohem lepší než u konkurence. 

Další česká stopa vede k technologické infrastruktuře. Cloudové služby od českých firem jako Vshosting nebo Wedos zajišťují hosting a servery v českých datacentrech. Pro místní firmy to znamená nejen lepší výkon, ale i jistotu, že data fyzicky nikdy neopustí území Česka nebo EU.

Nejde jen o záležitost nadšenců

Myšlenka digitální suverenity se začíná prosazovat i na vládní úrovni. Německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko opouští Microsoft a přechází na open source. Evropská unie založila Digital Commons European Digital Infrastructure Consortium. Tato iniciativa má budovat a sdílet digitální nástroje v rámci celé EU.

Bruselští činitelé to vidí jako strategický nástroj ke snížení závislosti na několika globálních platformách. Podle jejich představ politiků by měl vzniknout inkubátor, který nabídne financování, technickou i právní expertízu a modely přeshraniční spolupráce. Cílem je, aby veřejné instituce mohly sdílet a znovu využívat osvědčené open source komponenty.

Ekonomická stránka věci

Velké firmy používají problematické praktiky. Meta, Microsoft a podobní hráči vygenerovali nedávno zisk přes 2,25 bilionu korun, přičemž jejich daňové zatížení v Evropě je minimální. Evropští poslanci upozorňují, že běžní pracovníci i malé firmy platí vyšší sazby než tito digitální giganti.

Když si česká firma koupí reklamu na Facebooku nebo Googlu, faktura jí často nepřijde z Prahy, ale z Irska. Daně z příjmu se platí tam, kde má firma fyzické sídlo a kde „vytváří hodnotu“ (servery, vedení), nikoliv tam, kde sedí uživatel, který kliká na reklamu. 

Irská pobočka sice vybere miliardy od zákazníků z celé EU, ale obratem pošle většinu těchto peněz jako „poplatek za použití duševního vlastnictví“ do jiné sesterské firmy, která často sídlí v daňových rájích jako jsou například Bermudy. 

Výsledkem je, že v Irsku zůstane jen minimální zisk, který se navíc zdaní nízkou sazbou (12,5 % nebo i méně díky dohodám). V zemi jako Česko, kde vznikl reálný obrat, firma vykáže jen drobné zisky za „marketingovou podporu“.

Praktické weby s přehledem alternativ

Constantin Graf, vývojář z Vídně, vytvořil web european-alternatives.eu. Najdete tam desítky možností pro téměř každou americkou službu. Další katalog provozuje Piotr Kulpinski na webu euroalternative.co a bratři Vincent a Simon Peters z Antverp zase nabízejí switch-to.eu s migračními průvodci, jak například přejít z komunikační platformy WhatsApp na Signal.

Tyto seznamy neustále rostou a zpřesňují se. Uživatelé sdílejí tipy na sociálních sítích a diskutují o zkušenostech s přechodem. Nejde o žádnou zákulisní kampaň, ale o snahu uživatelů mít větší kontrolu nad svým digitálním životem.

Co funguje dobře a co ještě kulhá?

Realita není černobílá. Některé evropské alternativy jsou vynikající. Již zmíněný Proton Mail má pověst nejbezpečnější e-mailové služby na světě. OnlyOffice zpracovává kancelářské dokumenty prakticky bezchybně. Signal nabízí šifrovanou komunikaci na úrovni, kterou doporučují bezpečnostní experti včetně whistleblowera Edwarda Snowdena.

Jiné oblasti jsou slabší. Pro streaming videa v kvalitě YouTube chybí skutečně srovnatelná alternativa. Evropské platformy jako PeerTube existují, ale nedosahují ani zlomku obsahu a uživatelské základny. Netflix také nemá přímou evropskou konkurenci, ačkoliv některé lokální služby jako české Oneplay nebo německá Joyn nabízejí místní obsah.
 

Výzvy, které je třeba řešit

Hlavní problém spočívá v měřítku. Malé evropské firmy často nedokážou investovat do infrastruktury a marketingu jako giganti ze Silicon Valley. Čelí také legislativním výzvám: například pravidlům pro mazání nelegálního obsahu, jejichž dodržování je pro malé týmy velmi náročné.

Tady by měla přijít politická podpora. Evropská unie diskutuje o programech na podporu škálování perspektivních startupů, o vytváření nových modelů financování žurnalistiky a budování digitálních komunit pro veřejné instituce jako knihovny nebo školy.

Zdroj: Switch-to, Euro alternative, DEV, Reset, Cybernews, Proton