Robotická laboratoř v Tokiu funguje bez lidí
Na kampusu Yushima na Institutu vědy v Tokiu vznikla plně automatizovaná robotická laboratoř, která funguje bez přítomnosti personálu. V provozu je zatím 10 robotů, včetně humanoida Maholo LabDroid se dvěma robotickými pažemi. Jejich úkolem jsou především lékařské experimenty a automatizovaná práce s buněčnými kulturami, přičemž univerzita plánuje do roku 2040 navýšit jejich počet až na zhruba 2 000.
Roboti v centru přebírají rutinní i citlivé laboratorní úkony, které dříve vědci prováděli ručně. Klíčovou roli zde hraje Maholo LabDroid, který zvládá jemnou manipulaci, například přesné dávkování reagencií (chemikálií pro pokusy) nebo obsluhu přístrojů vyžadujících stabilní podmínky. Systém je navržen tak, aby automaticky vykonával naprogramované kroky buněčné kultivace, čímž snižuje chybovost a urychluje opakované experimenty.
Hlavním přínosem je úspora času i snížení zátěže výzkumníků v době, kdy vědecká pracoviště čelí nedostatku pracovníků a zároveň rostou nároky na přesnost i opakovatelnost experimentů. Automatizace tak není prezentována jako technologická novinka, ale jako praktické řešení reálných provozních problémů moderní vědy.
Zdroj:
UNIDO/ YouTube
Globální trend laboratorní automatizace
Humanoidní konstrukce Maholo LabDroid vychází z praktické potřeby, protože většina laboratorního vybavení je navržena pro lidskou obsluhu. Díky tomu může robot pracovat bez větších úprav zařízení. Už dříve byl nasazen i v nemocnici v Kóbe při výzkumu kmenových buněk, což ukazuje jeho využití i mimo univerzitu. Přesto má automatizace své hranice, zejména při nečekaných změnách v experimentech, kde je lidská zkušenost stále důležitá.
Podobné směry vývoje sledují i další projekty ve světě. Americká firma Insilico Medicine nasadila do své AI řízené laboratoře humanoida Supervisora, který zatím zajišťuje dohled a pomoc, ale v budoucnu má zvládat i laboratorní úkony. V Japonsku zase vznikl otevřený robot FLUID z Hokkaido University, který zpřístupňuje automatizaci díky 3D tisku. Společným cílem těchto projektů je propojit robotiku a umělou inteligenci tak, aby bylo možné postupně automatizovat celý výzkum od nápadu až po experiment.
Zároveň ale platí, že cesta k plně „bezobslužné“ vědě je ještě dlouhá. Hlavní výzvou zůstává spolehlivost, schopnost reagovat na nečekané situace a převod složitých postupů do přesných kroků pro roboty. Proto se zatím počítá spíš s postupným rozšiřováním automatizace než s úplným nahrazením lidí ve vědě.
Zdroj: Interestingengineering
video
