Z hlediska svižnosti práce s operačním systémem a aplikacemi již dávno není tak důležitý procesor, jako spíše pevný disk. Zatímco cenový rozdíl mezi levnými a nejvýkonnějšími mobilními CPU činí více než 10 000 Kč, cenový rozdíl mezi HDD a SSD diskem je v tomto světle v podstatě marginální. 500GB SATA III HDD stojí okolo 1 400 Kč, slušný 120GB SSD disk stojí jen o 500 Kč víc, špičkový 240GB SSD disk pak přijde na tři až tři a půl tisíce. Rozdíl v odezvě notebooku osazeného HDD a SSD diskem je ale z uživatelského hlediska doslova propastný. I levný notebook s cenou pod 10 000 Kč, postavený na „slabém“ procesoru Intel Pentium, dokáže s SSD diskem startovat téměř okamžitě, mnohem rychleji načítá programy i data, je tišší a data jsou na něm ve větším bezpečí než na stroji s magnetickým otáčecím pevným diskem. Jediný problém je, že si toho jsou vědomi i výrobci notebooků. Aby prodali dražší notebooky, do levných SSD disky nemontují, a navíc uživatelům co nejvíc ztěžují možnost si SSD disk namontovat svépomocí.
O blahodárném vlivu výměny HDD za SSD disk jsme psali mnohokrát, ale tentokrát jsme se rozhodli vzít jeden z nejlevnějších notebooků a vyzkoušet, jak velký rozdíl instalace rychlého datového úložiště přinese. Jako základ jsme vzali notebook Toshiba Satellite C50-B-14D, který se prodával cca za 8 000 Kč.
Celý článek si můžete přečíst v papírovém Chipu 3/2015 nebo v jeho elektronické verzi pro tablety, které vychází 20. února 2015.
Koupit časopis Chip
Chip je možné číst v tištěné nebo v digitální podobě na mobilech, tabletech a počítačích.
6 foto
video
