Radujme se veselme se: Dohoda ACTA je hotová

Ke smlouvě máme neutrální stanovisko – ve volbách si lidé vybrali cestu evropského socialismu, není na nás hodnotit, zda je to dobrá nebo špatná volba. Důležité je, abychom informovali, o čem vlastně ACTA je. Že se jedná o velmi sofistikovaný způsob kontroly běžných uživatelů při pohybu po internetu. Pokud uživatel na internetu bude chtít zajít na „nevhodnou“ (například politicky nekorektní stránku o EU), bude zaregistrován a přesměrován na stránku s varováním.
Nyní si přečtěte celou tiskovou zprávu v nezměněné formě, pod tiskovou zprávou pak najdete náš článek ze září, ve kterém popisujeme, o co v dohodě jedná. V té době jsme si ještě (bláhově) mysleli, že dohodu budou muset schvalovat národní parlamenty, tuto chybu v našem článku omluvte.

Nyní si přečtěte celou tiskovou zprávu v nezměněné formě, poté doporučujeme přečíst náš článek ze září, ve kterém popisujeme, o co v dohodě jedná. V té době jsme si ještě (bláhově) mysleli, že dohodu budou muset schvalovat národní parlamenty, tuto chybu v našem článku omluvte.

Tisková zpráva

Jednání v australském Sydney přineslo konečnou podobu Vícestranné dohody proti padělání ACTA, po bezmála čtyřech letech prací ji tak země mohou začít schvalovat. "Česká republika podporuje budování ekonomiky založené na znalostech a dohoda ACTA zlepšuje pozici našich exportérů na zahraničních trzích, protože posiluje jejich postavení proti padělatelům jejich výrobků," vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

Ministr Kocourek upozorňuje na to, že ACTA představuje kompromis mezi 37 vyjednávacími stranami. "ACTA jako první mezinárodní smlouva stanovuje pravidla pro ochranu duševního vlastnictví v prostředí, kterému dominuje elektronická komunikace. Vychází z rozdílných pravidel platných v mnoha státech světa, a definuje proto jen základní zlatý standard, který by měli jednotliví signatáři v ochraně duševních práv dodržovat," dodává ministr Kocourek.

Pro Českou republiku to podle něj znamená, že se naše legislativa nebude na základě dohody ACTA jakkoli měnit. "Aktuální česká pravidla se nijak nezmění," potvrzuje ministr Kocourek.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro evropské záležitosti Martin Tlapa vysvětluje: "ACTA rozhodně nezavádí drakonická opatření jako například prohledávání notebooků nebo odpojování od internetu, o kterých se v souvislosti s dohodou v minulosti mluvilo. Abych použil přirovnání s trochu známější tématikou – pokud by se ACTA týkala silniční dopravy, bude jejím cílem sjednotit postup proti rychlé jízdě tím, že se dohodneme, jaká je maximální povolená rychlost a minimální pokuta. Rozhodně nenařizuje třeba plošné zabavování aut, i když to některé země mohou považovat za přiměřený trest za rychlou jízdu.“

Hlavním cílem při sjednávání dohody ACTA bylo podle Tlapy zajistit nové, vyšší mezinárodní standardy vymáhání práv duševního vlastnictví, které rozšíří stávající základy této ochrany obsažené v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS. Tlapa také připomíná, že uzavření dohody ACTA bylo jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU.

Dohoda je kompromisem mezi různými systémy ochrany práv duševního vlastnictví v mnoha zemích. To se projevilo například v oblasti ochrany označení původu výrobků. Spojené státy a další smluvní státy ACTA používají odlišné způsoby ochrany práv v Česku známých jako označení původu nebo zeměpisná označení. Tato ochrana je v souladu s dosavadními mezinárodními standardy v této oblasti, především tedy s dohodou TRIPS, a ACTA si neklade za cíl vytvořit jednotný způsob této ochrany.

"Dohoda není o vynucení způsobů ochrany v jednotlivých zemích podle evropského či amerického vzoru," dodává Martin Tlapa. "Abych zůstal u motoristických přirovnání, cílem dohody ACTA není celosvětové prosazení metrické soustavy, litrů místo galonů či kilometrů místo mílí, i když by nám to spoustu věcí usnadnilo. ACTA vytváří celosvětové standardy dodržování pravidel."

Na závěr náměstek Tlapa upozorňuje, že Česká republika dlouhodobě podporovala zveřejnění textu návrhu dohody a co nejvyšší transparentnost vyjednávání. Některé smluvní strany ale s tímto názorem nesouhlasily, a proto nebylo podle mezinárodních zvyklostí možné průběžně vyjednávaný text jednostranně zveřejňovat.