Souboj grafických titánů

Na grafickém výkonu záleží, zvláště pak pokud je řeč o desktopech. Díky výkonné grafice si můžeme zahrát na stolním počítači ty nejmodernější hry ve vysokém rozlišení a s maximálními detaily. Grafika integrovaná do nejnovějších procesorů Intel sice bohatě stačí na přehrávání videa a práci s multimediálními soubory, ale náročnější hry si na ní prostě neužijeme tak, jak bychom chtěli. Moderní špičkové grafiky mají 10x až 20x vyšší herní výkon (záleží na použitém benchmarku) než integrovaná grafika Intel HD 4000. Segment dedikovaných grafických karet ovládají tradičně firmy AMD a nVidia, které se každý půlrok přetahují o pomyslné žezlo nejvýkonnější dostupné grafiky. Tyto firmy se ale při vývoji ubírají rozdílnými technickými cestami. Na počátku tohoto roku se prvenství zmocnila AMD, a to díky GPU s architekturou GCN (GraphicsCoreNext neboli „R1000/Tahiti“). Nyní hlásí nVidia, že díky svému nejnovějšímu grafickému procesoru GK104, založenému na architektuře Kepler, prvenství AMD opět vyrve.

Prozkoumali jsme rozdíly obou architektur a podrobili jsme náročnému testu desktopové i mobilní verze obou grafických čipů. Už jen výčet technických specifikací obou GPU zní impozantně. Procesor GK104 obsahuje na ploše 294 mm2 celkem 3,54 miliardy tranzistorů. Grafický čip Tahiti od AMD je ještě větší a složitější: celkem se skládá z 4,31 miliardy tranzistorů rozprostřených na ploše 365 mm2. Důvod, proč obsahuje grafický čip od AMD takové množství tranzistorů, spočívá v tom, že kromě zpracování her slouží i jako víceúčelový GPGPU čip. GPGPU je zkratka z anglického „General Purpose Computation on Graphics Processing Unit“ a označuje grafické procesory schopné vykonávat všeobecné výpočetní operace. Takový GPGPU pak dokáže pomáhat CPU počítače a díky odlišné architektuře zvládne zpracovat například vědecké a technické simulace mnohem rychleji než CPU. Pro podobné účely vyvinula nVidia GPU s označením Tesla, ale GK104 je čistě herní procesor s jedinou ambicí, a to aby dosahoval co nejvyššího herního výkonu. Základní strukturu tohoto procesoru tvoří čtyři jednotky Graphics Processing Cluster (GPC), z nichž každá se skládá ze dvou přepracovaných streamingových multiprocesorů (SMX). Každý SMX se pak skládá ze 192 Cuda jader, tedy shaderovacích jednotek.

Celý článek si přečtěte v papírovém Chipu 12/2012, nebo v jeho elektronické verzi pro tablety.