Když se řekne „tlačítko turbo“, každý si vybaví nějaké zrychlení. Ať už jde o různé sci-fi, nebo třeba závodní sérii Rychle a zběsile. Řada lidí se ale s takovým tlačítkem setkala u svého počítače a po jeho zmáčknutí se rozhodně nic nezrychlilo.
Příliš rychlé hry
Ano, vracíme se do éry, kdy jsme doma měli počítače s dva-osm-šestkou, někdo tři-osm-šestkou nebo čtyři-osm-šestkou. Tedy počítače s ikonickými procesory Intel 80286, respektive Intel 80386 a i486. V tehdejší době byla nesmírně důležitá jejich frekvence.
Vývoj mnoha programů a především her byl úzce navázaný na aktuální technologie a počítače. Leccos se vyrobilo čistě pro daný procesor a moc se nehledělo na rychlý technologický posun.
Když se tedy hra o něco později spustila na jiném počítači, který měl rychlejší procesor, byla najednou moc rychlá na to, aby vůbec šla hrát. Bylo potřeba ji zpomalit – a právě tady nastupuje tlačítko turbo, které u sebe často mělo malý displej s aktuální frekvencí procesoru.
Did you ever have a computer with a turbo button back in the day? If so, do you know what it actually did? https://t.co/hAe92p5xGp
— AlphaFox (@alphafox) September 14, 2026
Pokrok vše spravil
Jak už jste správně vytušili, po zmáčknutí turba se počítač zpomalil a hra na něm začala běžet rychlostí, kdy ji šlo normálně hrát. U 286 a 386 byl tento proces naprosto klíčový, s příchodem novějších procesorů ale turbu odzvonilo, jelikož se razantně zvedla úroveň kompatibility.
Počítače tak uměly správnou rychlost hry podchytit samy od sebe, což nám dnes přijde jako absolutní samozřejmost. V dřevních dobách počítačového vývoje to ale holt bylo složité a každý vzal zavděk turbem, které z jeho stroje udělalo tak trochu šneka.