Na trhu s procesory pro stolní počítače i notebooky dominuje v posledních letech firma Intel (s modely Celeron, Pentium, Core i3, Core i5 a Core i7) , ale naštěstí už i konkurenční AMD má co nabídnout. Ta do nedávna konkurovala modely Athlon, FX a APU A4, A6, A8 a A10, ale nejnovějším hitem je procesor Rizen.

Výkon procesoru je většinou dán dvěma hlavními faktory – počtem jader a frekvencí. V dnešní době jsou nejčastější procesory se čtyřmi jádry. V oblasti levnějších procesorů pak většinou najdete modely se dvěma jádry. Pouze v hi-endovém sektoru se vyskytují CPU s šesti nebo ještě více jádry. Intel (a aktuálně i AMD) používá pro zvýšení výkonu procesorů ještě technologii Hyper-Threading, kdy je jedno procesorové jádro schopné vykonávat více vláken. Tím se počet jader v podstatě zdvojnásobuje. Jde o tzv. virtuální jádra.

Kromě počtu jader je dalším důležitým kritériem výkonu frekvence procesoru. Maximum se dnes pohybuje kolem 4 GHz – při vyšších frekvencích už dochází k příliš velké spotřebě a vyzařování tepla. A moderní procesory jsou také schopné běžet na několika frekvencích. Pro běžný provoz stačí základní frekvence, která se v případě nutnosti (vyšší zátěže) na nějakou dobu zvýší – využije se tzv. Turbo režim. U některých modelů je také možné frekvenci ještě zvýšit nad nominální hodnotu pomocí tzv. přetaktování. Jde o tzv. „odemčené“ procesory, u kterých je možné měnit jejich násobič. Pro jejich provoz pak ale potřebujete dobré chlazení.

Většina procesorů má také integrovanou grafickou část GPU. Ty většinou poskytují dostačený výkon pro provozování základních aplikací a pro méně náročné, nebo starší hry. V našich výkonnostních testech ale hraje tato grafika jen menší roli. Výsledky grafických benchmarků nicméně slouží pro vaši orientaci o výkonu konkrétní integrované grafiky v procesoru – i ta se výkonem podstatně liší.

Výkon (100 procent)

Výkon procesoru je naše jediné hodnotící kritérium v žebříčku CPU. Pro měření výkonu používáme řadu specializovaných benchmarků, abychom odhalili silné a slabé stránky jednotlivých modelů. Mezi nimi jsou ale i dobře známé a často používané nástroje, jako je PCMark, který důkladně otestuje výkonnost celého systému. Díky integrovanému benchmarku WinRAR tak dokáže zjistit, jak rychle je sestava s procesorem schopná „zabalit“ a „rozbalit“ větší množství dat – což je pro procesor poměrně náročná práce. Pro oblast multimédií používáme benchmark založený na transkódovacím programu HandBrake, dále používáme testovací program PovRay pro raytracing a program Cinebench je schopen určit, jak se procesor hodí pro výpočetně náročné modelování a jak využije svá jádra i virtuální jádra.  Program Blender se zase zaměřuje na fyzikální výpočty, textury apod.

Náš žebříček také obsahuje podrobné technické specifikace procesorů. Najdete v něm kódové označení architektury, taktovací frekvence, maximální ztrátový výkon, výrobní proces, informace o velikosti vyrovnávacích pamětech a další zajímavá data. U desktopových procesorů pak najdete i informaci o poměru mezi cenou a výkonem.

Zobrazit test