Sexuální práce je v Nizozemsku legální a regulovaná činnost. Přesto se ženy, které se jí živí, ocitají v paradoxní situaci. Stát jim jejich povolání toleruje, ale americká technologická firma jim bez vysvětlení zavírá přístup k nástroji, na kterém závisí jejich příjem a také bezpečnost.
Investigativní pořad nizozemské televize Pointer zjistil, že za poslední rok přišlo o přístup k WhatsAppu nejméně pět sexuálních pracovnic. Zablokováno bylo i poradenské centrum SHOP se sídlem v Haagu, které lidem v tomto oboru poskytuje odbornou pomoc.
Blokace bez varování a bez vysvětlení
Ženám se účet nejčastěji zablokoval večer, přesně v době, kdy si domlouvaly schůzky s klienty. Jedna z žen, kterou pořad Pointer nazval Felicia, přišla o přístup ke svému účtu za pár měsíců třikrát, aniž by jí Meta cokoli vysvětlila. Bránit se mohla jen přes online formulář. Přístup se jí sice pokaždé podařilo obnovit, ale mezitím nemohla domlouvat nové schůzky, což pro ni znamenalo přímou ztrátu příjmu.
Jiná pracovnice zažila ještě horší situaci. Během placeného videohovoru s klientem, těsně poté, co obdržela platbu a začala se svlékat, jí Meta zablokovala účet přímo uprostřed hovoru. O pár dní později jí firma smazala i účty na Instagramu a Facebooku, čímž přišla o veškerá data o klientech. Podle organizace SMAP mají podobné blokace přímý dopad na bezpečnost žen v oboru. Když ztratí hlavní kanál ke komunikaci s klienty, přicházejí o příjmy, což je nutí být méně vybíravé při volbě zákazníků, a to zvyšuje riziko násilí.
Postiženy byly i organizace, které pomáhají
Koncem loňského roku Meta smazala i instagramový účet centra SHOP, a to s odůvodněním, že se organizace podílí na obchodu s lidmi. Přitom jde o přesný opak. SHOP se boji proti obchodu s lidmi aktivně věnuje a pomáhá jeho obětem. Zablokován byl i whatsappový účet jedné z pracovnic centra. Oba účty se později podařilo obnovit, ale blokace trvala týdny, během kterých centrum nemohlo odpovídat na dotazy sexuálních pracovnic, včetně těch, které nemluví nizozemsky.
Americká pravidla proti nizozemskému zákonu
Případ vyvolal v Nizozemsku politickou debatu. Podle poslankyně Sandry Beckerman by mělo platit, že pokud je sexuální práce v zemi legální, měla by být legálně nabízena i online. V přizpůsobování se konzervativnějšímu klimatu ve Spojených státech vidí snahu velkých firem udržet si dobré vztahy s americkou politickou reprezentací.
Podobné znepokojení vyjádřila i organizace pro digitální práva Bits of Freedom. Upozorňuje, že americká korporace vynucuje vlastní, výrazně konzervativnější pravidla v zemi, kde je daná činnost legální a regulovaná. Pracovnice jsou tak tlačeny do rizikovějšího prostředí, přesně opačného, než jaké mělo nizozemské zákonodárství zajistit.
Jak Meta pozná obsah zpráv, když je WhatsApp šifrovaný
Mnoho žen se domnívalo, že Meta musí číst obsah jejich zpráv. To je ale nepravděpodobné. WhatsApp používá end-to-end šifrování, které zajišťuje, že obsah zprávy vidí jen odesílatel a příjemce, nikoli provozovatel aplikace. Meta ale i tak dokáže sledovat řadu takzvaných metadat.
Firma vidí, kdo s kým komunikuje, jak často a jak dlouho, a to i bez znalosti obsahu zpráv. Sleduje také názvy skupin, telefonní čísla jejich členů nebo to, zda proběhl videohovor. Pokud název profilu, fotka profilu, status a názvy veřejných či otevřených skupin obsahují klíčová slova (např. narážky na erotické služby, ceny či externí odkazy), automatické systémy účet okamžitě zaregistrují.
Dalším zdrojem jsou vnější signály. Patří sem nahlášení účtu jiným uživatelem, po kterém WhatsApp získá přístup k posledním zprávám z dané konverzace v nešifrované podobě, a propojování telefonních čísel s inzeráty na erotických portálech. Pokud algoritmus najde shodu, může účet automaticky označit za rizikový. Roli hraje i propojení služeb v rámci Mety: blokace na Instagramu se tak může přenést i na WhatsApp.
Mohlo by vás zajímat
Firma, která sleduje miliardy uživatelů, začala monitorovat i své zaměstnance. Těm se to nelíbí
Co na blokování účtů říká Meta?
Mluvčí WhatsAppu pro Pointer uvedl, že na základě dostupných informací neexistoval důvod domnívat se, že by dané účty měly být zablokovány, a firma by uvítala možnost prošetřit případnou chybu. Zároveň upozornil, že prodej sexuálních služeb zakazují podmínky pro firemní účty (WhatsApp Business), zatímco všechny popsané případy se týkaly běžných osobních účtů. Na otázku ohledně důsledků neoprávněných blokací pro příjmy a bezpečnost žen odpovědět odmítl.
Případ ukazuje na širší problém automatizovaného moderování obsahu. Platformy dnes při blokaci účtů čím dál více spoléhají na algoritmy a chatboty, které vyhodnocují metadata a vnější signály bez reálné kontroly nad tím, jak rozhodnutí vznikají.
Automatizované systémy fungují rychle a ve velkém měřítku, ale scházet jim může citlivost pro místní kontext, jako je odlišná legislativa v jednotlivých zemích. Bez transparentnosti hrozí, že podobné zásahy budou postihovat právě nejzranitelnější uživatele, přestože podnikají zcela v souladu se zákonem.