Bezpečnostní experti varují, že škodlivý kód CloudEyE (někdy uváděný jako CloudsEye) sice v posledních měsících v Česku výrazně ztratil na síle, riziko ale nezmizelo. Podle společnosti Eset mohli útočníci vyhodnocovat své předchozí útoky a plánovat nové. Právě v červenci zasáhla Česko doslova lavina.
Mohlo by vás zajímat
Zásah jako z akčního filmu. Čeští policisté odchytili kyberšmejdy přímo na ulici v Pardubicích
Výrazný pokles v červnu, ale o měsíc později CloudEyE zase řádil
Hrozba CloudEyE patřila v roce 2026 opakovaně mezi nejčastější nebezpečí pro uživatele Windows v Česku. V lednu se objevila zhruba ve dvou třetinách všech zachycených útoků a v březnu tvořil více než polovinu detekcí. Jenže v červnu jeho výskyt meziměsíčně výrazně klesl na 22,25 %.
Všechno ale změnil nárůst během prvního prázdninového měsíce. CloudEyE měl 46% podíl na kyberútocích v Česku. To je téměř dvojnásobný nárůst. Jde o zcela mimořádné číslo, protože pokud bychom CloudEyE porovnali s hrozbou Agent.UWE trojan na druhé příčce, tak ta měla 10,5 %.
Co CloudEyE dělá a proč je nebezpečný?
CloudEyE je podle Esetu takzvaný loader, tedy prvotní škodlivý kód, jehož hlavním úkolem je otevřít dveře dalším hrozbám. Dá se o něm mluvit jako o kurýrovi, který do vašeho počítače doručí další nebezpečný software. Po spuštění a infekci stahuje do napadeného zařízení infostealery a nástroje pro vzdálený přístup, mezi nimi Rescoms, Agent Tesla, Formbook, SnakeStealer nebo PureLogs.
Tyto nástroje pak šmejdí v počítači a zaměřují se na osobní data a hesla. Přihlašovací údaje se totiž dají velmi dobře zhodnotit na černém trhu nebo využít k dalším útokům.
Podle Esetu je CloudEyE nebezpečný i kvůli kombinaci dostupnosti na dark webu a schopnosti obcházet obranu bezpečnostních řešení. Šíření probíhá nejčastěji přes podezřelé e-maily s přílohami. Eset proto radí pečlivě kontrolovat příchozí poštu, neotvírat neočekávané přílohy a spoléhat na aktualizovaný bezpečnostní software.
Mohlo by vás zajímat
Některé aplikace mohou tajně sdílet vaši polohu. Analýza odhalila, že za to mohou reklamy
Na co si dát pozor?
Uživatelé by si podle expertů na kyberbezpečnost měli dávat pozor na neznámé přílohy v e-mailech.
„S ohledem na skutečnost, že se většina škodlivých příloh vydává za faktury a objednávky, jsou z mého pohledu v ohrožení především kancelářské profese pracující každý den s velkým množstvím elektronické pošty. Pokud komunikace přijde bez předchozího vyžádání, je třeba vždy zpozornět, zkontrolovat adresu odesílatele i formát přílohy. Na první pohled sice může vypadat jako soubor PDF nebo obrázek, skutečná přípona ale většinou poukazuje na nějaký spustitelný soubor,“ uvedl Martin Jirkal z Esetu.
V případě kyberbezpečnosti by uživatelé měli dbát na tyto rady:
- Neinstalujte programy z neověřených zdrojů.
- Udržujte svůj systém a aplikace aktualizované.
- Používejte kvalitní antivirus.
- Neotevírejte neznámé přílohy v e-mailu a kontrolujte, jakou příponu soubory mají.
- Používejte silná hesla. Je ideální mít pro každý účet unikátní heslo a používat správce hesel.
Podle Jirkala z Esetu je pro každého uživatele nutné, aby používal bezpečnou správu hesel a přístupových údajů. V tomto ohledu radí, aby si lidé neukládali hesla v prohlížečích a nepsali si je do souborů, které pak uloží na disk v počítači.
„K bezpečné správě hesel jsou určené specializované programy, které je ukládají v šifrované podobě, tzv. správci hesel. Uživatelům a uživatelkám také nedoporučujeme, aby stejná hesla využívali u více účtů. Pro každý online účet bychom měli mít skutečně pouze jedno unikátní heslo. Existující hesla bych pak všude, kde to daná služba umožňuje, doplnil vícefázovým ověřováním – dalším faktorem, kterým své přihlášení potvrzujeme. Obvykle se jedná o otisk prstu, nebo o potvrzovací kód z SMS či autentizační aplikace,“ doplnil Jirkal.
Co byly v Česku nejčastější kybernetické hrozby pro Windows za červenec 2026?
- PowerShell/CloudEyE trojan (46,30 %)
- JS/Agent.UWE trojan (10,50 %)
- VBS/LausivLoader trojan (3,48 %)
- JS/ModiLoader trojan (2,68 %)
- Win32/Formbook trojan (2,16 %)
- Win64/Aotera trojan (1,70 %)
- MSIL/Spy.AgentTesla trojan (1,33 %)
- JS/Agent.VAJ trojan (1,23 %)
- MSIL/PhantomStealer trojan (1,16 %)
- PowerShell/Starter trojan (1,05 %)
Zdroj: Eset