Pokud doma používáte gigabitový Ethernet, pravděpodobně jste zatím nezaznamenali problémy s rychlostí přenosu dat. Gigabitová LAN je dostatečně rychlá pro streamování multimédií i ve 4K rozlišení, zálohování skutečně velkých objemů dat i další náročné úlohy a kvalitní kabely jsou maximálně spolehlivé. Nyní ale pomalu nastává doba, kdy se gigabitový Ethernet stane úzkým hrdlem IT infrastruktury. Způsobují to především velmi rychlé disky typu SSD, používané ve stále větším počtu počítačů, které jsou ve srovnání s gigabitovým Ethernetem až osminásobně rychlejší. A dokonce i nové Wi-Fi standardy 802.11ac a 802.11ad jasně překračují přenosovou rychlost gigabitového Ethernetu.
Sice existují kabelové technologie poskytující přenosové rychlosti až 10 Gb/s, ty jsou ale určeny především pro profesionální nasazení v datových centrech a jsou také odpovídajícím způsobem drahé. Další možností je ale propojení několika gigabitových LAN připojení – tzv. agregace linek. Nejčastěji jde o propojení dvou gigabitových LAN rozhraní a integraci se stávající gigabitovou ethernetovou infrastrukturou. Princip „2 × 1 Gb/s = 2 Gb/s“ zní samozřejmě lákavě, ale v reálu, jak jsme zjistili při našem testování, narazíte na několik problémů, se kterými je třeba se vypořádat.
Jak na rychlejší domácí síť se dočtete v květnovém Chipu.
Koupit časopis Chip
Chip je možné číst v tištěné nebo v digitální podobě na mobilech, tabletech a počítačích.
